Málokterý solitér na zahradě dokáže tak suverénně opanovat prostor, určit mu charakter a atmosféru jako bonsaje. Nejen ty malé, kterým pobyt venku v teplých měsících prospěje, ale hlavně bonsaje zahradní.
Od pokojových bonsají se ty zahradní liší nejen rozměry, které mohou dosahovat i několika metrů, ale také výběrem druhů.
Kvůli hutnému růstu, nezbytnému pro střih a tvarování ve větších rozměrech, jsou nejvhodnější kompaktní dřeviny jako tisy, zimostráz, borovice a rododendrony. Nejčastěji se formují do dvou základních typů.
Pro kulovitý se výborně hodí tisy, i když se samozřejmě dají použít i jiné dřeviny. Tvar by měl být kombinací vytáhlých kmínků a kulovitě zastřižených balů z větví.
V tradiční estetice se pro harmonický dojem doporučuje nechávat v dolní části větší tvary než nahoře.
Poschoďové čili etážové bonsaje jsou tvarovány táhle do šířky. I zde je důležité, aby spodní větve byly mohutnější a delší než vrchní. Na etážové bonsaje se upravují nejčastěji borovice.
Udržování tvaru
U tisů, zimostrázu, cesmíny, buků, javorů a dalších listnatých stromů a keřů používáme na udržování tvaru nůžky na střihání živého plotu. Zásah provádíme hlavně ve vyšších patrech, neboť rostou mnohem výrazněji než dolní, která se mění málo.
Vedle střihu musíme také čistit kmeny od nežádoucích nových výhonků, zvláště u tisů, které mají sklon vydatně obrůstat.
Borovice vyžadují pozornost na jaře, odštipujeme mladé výhonky, především ty nejdelší. Jsou tak měkké, že nůžky nepotřebujeme, stačí odštípnout nehty.
V horní části koruny bývá nutné odříznout celé větve, bez toho se hutný růst rozvolní a bonsaj ztratí tvar a někdy bývá obtížné jí ho opět vrátit.
9. nápad
Borovice jsou obvykle velmi nenáročné na živiny, jako bonsaje se ale doporučuje jednou za rok přihnojit. Ostatní zahradní bonsaje by měly dostat dávku hnojiva na jaře a pak v létě. Budou tím odolnější vůči chorobám a škůdcům.
2 tipy expertů:
– Do českých zahrad se jako tvarované stromy nejlépe hodí dřeviny, které dobře snáší místní klimatické podmínky i znečištěný vzduch.
Jsou to zejména odolné a nenáročné borovice, jedle a tisy, ale také třeba kryptomerie, národní strom Japonska, nebo cypřišek a jalovec. Umístění každého stromu je třeba dobře promyslet.
Na slunci lze pěstovat borovice a jalovce, ale tisy a kryptomerie budou více spokojené na stinnějším místě.
– Málokterý tvarovaný jehličnan snese trvale zamokřenou půdu. Také proto odborníci striktně nedoporučují sázet stromovou bonsaj do automaticky zavlažovaného trávníku – leda by měla zvláštní sekci s vlastním režimem zálivky.
Na druhou stranu ani přílišné sucho by stromům neprospělo. Zálivka zkrátka musí být přiměřená a pravidelná. Nelze ji úplně přerušit ani v zimě, ale nejnáročnější na vodu jsou stromy v horkých a větrných dnech, kdy se vláha rychle odpařuje.
Text: Lenka Korandová s využitím podkladů Impeka.cz, foto: Shutterstock