Pochází z významné herecké rodiny, a sotva ji minula dvacítka, už i ona vystupovala ve Zlaté kapličce. Za sebou má bohatou hereckou kariéru jak na divadle, tak i ve filmu a televizi. Dnes se s plným nasazením věnuje početné rodině.

Jak se jí změnil život s příchodem dětí?

Podle Báry opravdu hodně. Každý rodič, pečující o dítě, je náhle ve zcela jiné situaci. Není už lehkomyslně svobodný, má zodpovědnost, a díky tomu i daleko méně času pro sebe. Bára vždy toužila po početné rodině.

Už příchod první dcery – dnes 13leté Lili Marie – Báru údajně radikálně změnil: do života jí vstoupil přirozený strach o dítě. Lili byla skoro do sedmi let jedináček. S ní si Barbora hrála, zpívala, povídala, všechno řešila.

Když ale byly děti tři, bylo to složitější. Přesto se snaží poskytnout všem dcerám všeobecný rozhled a možnost si vybrat. S dětmi navštěvuje hodiny tance, keramiku, klavír…

Jak vypadá Bářin den?

Tvrdí, že je úplně běžný. Dětem se s Pavlem věnuje pořád, mluví s nimi o tom, co mají rádi, co je zajímá, pouští jim oblíbenou hudbu, čtou si s nimi.

Jak sama říká, s Pavlem intenzivně prožívají partnerský život, se kterým se před dětmi neskrývají, takže dcerky vidí, jak se mají rádi a jak spolu komunikují. Nejdůležitější je podle ní děti neizolovat, a neodhánět je, když něco mezi sebou řeší.

Aby věděly, že jsou všichni jedna rodina. Snaží se jim dát co nejvíc teď, když rodičům ještě naslouchají a chtějí se od nich učit.

Jaká je hospodyně?

Rozhodně na plný úvazek. Barbora žila od sedmnácti sama, proto se záhy naučila vařit, už proto, že se pak i brzy vdávala. Ale vaření ji bavilo. Zpočátku ji zaměstnávaly dlouhé telefonáty s maminkou:

jak se dělá jíška, knedlíky, maso… V podstatě se naučila vařit po telefonu. Nyní už vaří nejen dobře, ale i rychle, nebaví ji dlouho se s něčím párat, nemám na to čas.

Čím se doma zavděčí?

Českou kuchyni vaří minimálně, hodně připravuje pokrmy á la Asie a čínská jídla, wok pánev je u Kodetů-Šporclů pořád v permanenci. Rodina jí hodně zeleniny, rýže, rýžové nudle a těstoviny, maso pak většinou rychle opečené.

Jediné, co se liší, jsou klasické řízky, ty mají moc rádi všichni. Děti si zas oblíbily máminy saláty, nebo čerstvý džus z mrkve a jablek. Bára však téměř vůbec nepeče – s partnerem si hlídají linii a děti o moučníky nestojí.

Jak budou trávit Velikonoce?

Bára s Pavlem nejsou praktikující věřící, nechodí do kostela, o svátcích chtějí být hlavně spolu… Samozřejmě barví vajíčka, dodržují tradice, ale nedělají nic výjimečného.

Jen u nich zní celým domem víc hudby, hrají a zpívají se koledy – Lili hraje na piano, Pavel na housle.

Jak vzpomíná na své dětství?

Bylo pohádkové a prožila ho na venkově v Jižních Čechách, kde měli jen studnu, ale taky koně, psy, kočky a slepice, a dodnes se tam ráda vracívá.

Často vzpomíná, jak s rodiči jezdili na prázdniny, koupali se v Lužnici, běhali bosí po lese, jak Bára šlapala na babetě tátovi pro pivo, chodila s ním chytat ryby. Stejně tak si oblíbila i Šumavu, kde na Zadově na Kvildě učila později lyžovat i své dcery.

Naopak roční pobyt v paneláku na Spořilově byla pro ni tragédie. Utíkala z domova, táta ji naháněl po sídlišti a společně štkali, jak je to strašné… Říká o sobě, že srdcem je přírodní venkovská holka.

Proč se vrátila do Prahy?

I když bylo ve mlýně nádherně, svým způsobem to prý byla záchrana. Je krásné žít na venkově, ale musíte žít pouze tam. Pro Bářinu rodinu začalo být téměř nemožné spojit všechny zájmy dětí s prací. A tak se paradoxně všem velmi ulevilo.

Bára už nemusí dělat taxikáře a má i víc času sama na sebe. Všichni si rychle zvykli a do mlýna jezdí už jen odpočívat. Bářiným královstvím je zahrada, tam relaxuje. Pavel zas koupil traktor na sekání trávy a občas se jejím královstvím na železném oři prožene…

Co dělá domov domovem?

Bára říká, že by bez svého životního partnera určitě neměla takhle velikou rodinu. Nejdřív byli dlouho kamarádi, ale vztah se prohluboval.

Pavel byl s Bárou v nejtěžších okamžicích jejího života, když jí umíral táta, měla problémy v práci, zůstala sama s dítětem… Pak se k ní nastěhoval a už zůstal. Mají spolu dvě děti, postavili dům, žijí bez konfliktů a krizí.

Na klasické domácí práce ho ale moc neužije, nadšeně však pomáhá s dětmi. Podle Barbory je Pavel Šporcl báječný a mimořádný otec: trpělivý, laskavý, a děti ho zbožňují. Čte si s nimi, ráno je připravuje do školy a školky, a občas je tam i doprovodí.

Co na něm „nemusí“?

V jeho pracovně se chodí po špičkách mezi haldami papírů. Pavel je totiž velmi pracovitý. Vymyslí program, sežene sponzory, zařídí, kde bude hrát, sežene rekvizity, orchestry, jezdí sám, mezitím si čtyři hodinky zacvičí. Je zdatný obchodník. Takže vlastně podle Báry nemá žádné výrazně špatné vlastnosti.

Zbývá jí čas na koníčky?

Než měla Barbora Kodetová rodinu, intenzivně pracovala. Hrála divadlo, mívala až třicet představení do měsíce, takže na koníčky nebyl čas. Ještě tak na knížku a poslech vážné muziky. Občas si šla i zacvičit, zaplavat.

Koníčkem jí zkrátka bylo herectví, protože s ním souvisí spousta dalších činností. Teď, když je víc doma, začala hrát tenis a občas se jde projít.

Chybí jí práce?

Bára už zase pošilhává po nějaké větší roli. Ale zatím chce počkat, než děti odrostou. Pak bude mít času na práci spoustu. Počítá hlavně s divadlem, bez něho by žít nemohla. Ráda samozřejmě i točí filmy a jednou by chtěla učit nové adepty herectví. Zatím ale konkrétní plány nemám.

Zdědily dcerky po rodičích talent?

Nejstarší Lilinka je údajně výtvarně nadaná a velmi zručná. Je krásná a emotivní. Violetka je prý zas Pavlův „klon“: podobou, uzavřeností i hudebním talentem. Jako on hraje na housle. Miluje Ježíše Krista, Panenku Marii a všem pomáhá.

Sophie je zase po dědovi Kodetovi. Velmi energická, velmi vzteklá, herecky nadaná a chytrá: podle maminky umí úžasně lhát a neuvěřitelně si vymýšlí.

A co svatba?

Bára už vdaná byla, tak takže se svatbou nespěchá a na partnera nijak netlačí. Pavel je tvrdohlavý beran, nemá rád instituce a ona to moudře respektuje. Ale kdyby to prý náhodou přišlo, ani by jí to moc nevadilo. A dcery by byly moc krásné družičky…

Narodila se 6. 9. 1970 v Praze, pochází z hereckého rodu Kodetů, Steimarů a Budilů.

Už za studií na Pražské konzervatoři (1985–1991) se stala členkou činohry Národního divadla (1991–1996)

Do roku 1994 působila průběžně v divadelním spolku Kašpar a ve Viole, mezitím působila dvě sezóny v Mladé Boleslavi, hrála také ve studiu DVA, Lyra Pragensis aj.

Nyní vystupuje na jevišti Divadla Na Jezerce

Jejím životním partnerem je houslista Pavel Šporcl, s nímž má děti Violetu (6) a Sophii (4). Nejstarší dcera Lily Marie (13) je z hereččina předchozího vztahu.

Text: Marie Šrámková, foto: Dan Zahrádka