Možná, že jste se vloni zařekli, že už zavařovat nebudete, jenže letošní úroda vás zase přemluvila, abyste ji nenechali ladem.

Džem, marmeláda, nebo rosol? Džem má řidší konzistenci a většinou obsahuje celé kousky ovoce. Vaří se z celého nebo na kousky nakrájeného ovoce.

Marmeláda je tužší a připravujeme ji z hodně vyzrálého ovoce, které buď prolisujeme strojkem na ovoce, nebo rozmixujeme a propasírujeme přes síto.

Rosol připravujeme z ovocné šťávy, cukru a želírovacích přípravků.

Jak je to s pektiny v různých druzích ovoce?

Jednotlivé druhy ovoce se značně liší obsahem pektinů, které způsobují rosolovatění. Proto do ovoce bohatého na pektiny přidáváme méně želírovacích přípravků, popř.

je můžeme i vynechat, a naopak ovoce chudé na pektiny více „zahušťujeme“ želírovacími přípravky.

Ovoce bohaté na pektiny: rybíz, angrešt, jablka, kdoule, brusinky

Ovoce chudé na pektiny: třešně, višně, jahody, meruňky, broskve, maliny

Znáte test správného rosolování?

Kápneme na studený talířek malé množství zavařeniny a zkusíme špičkou nehtu, zda dobře tuhne. Kapka by se měla posunout.

Když nabereme zavařeninu na lžíci, měla by pomalu padat jako záclonka. Proces želírování podpoříme přidáním lžičky kyseliny citronové.

Musíme džem pokaždé sterilovat?

Pokud však vaříme džem z ovoce s větším obsahem pektinů, které má dostatečnou želírovací schopnost, a tak želírovací prostředky nepoužijeme nebo přidáme menší množství cukru, džem pro jistotu sterilujeme asi 20 minut při teplotě 80 °C.

Zajistí trvanlivost pouze chemie?

Není to tak docela pravda. Želírovací prostředky obsahují především dostatek pektinů, které najdeme bohatě zastoupeny také v některých druzích ovoce.

Pokud tedy toto ovoce zpracujeme podle hygienických pravidel, zavařeniny uchováme bez problémů minimálně jeden rok a kazit se nám nebudou.

Pozor: Pokud přidáte do džemu ořechy, bylinky apod., jeho trvanlivost se zkrátí na 6 měsíců.

Text: Ivana Klimtová, foto: Schutterstock