Záněty vedlejších nosních dutin chronicky trápí desítky tisíc lidí u nás. Banalita, na jejímž počátku byla opakovaná rýma, může vést kromě bolestí i k celkově zhoršenému zdravotnímu stavu.
Paradoxním faktem je, že medicína dodnes nezjistila, proč nás vlastně příroda vybavila dutými prostory, spojenými s nosem. Nenašel se dosud žádný biologický účel, k němuž by měly sloužit. A to si s jejich existencí lámal hlavu i věhlasný Leonardo da Vinci, který soudil, že se v nich shromažďuje „výživa pro kořeny zubů“.
Tato teorie – a s ní i rozličné další – je už sice vyvrácená, nicméně o smyslu vedlejších nosních dutin stále nemáme jasno.
Přitom pro zhruba desetinu populace, což je evropský údaj, jsou jen čirým trápením, kvůli chronickým zánětům v těchto partiích.
Začíná to rýmou Běžný člověk dostane rýmu dvakrát až třikrát ročně. Což by se dalo popsat tak, že se na sliznici v nosní dutině usídlí a pomnoží viry. Odtud se lehce dostanou do vedlejších nosních dutin, které jsou volně přístupné a vystlané stejnou sliznicí. Napadená sliznice otéká, vzniká zánět s mohutnou produkcí sekretu, který nás nutí kýchat a smrkat.
Zpočátku je čirý a řídký, jakmile zhoustne, je to znamení, že poškození sliznice využily bakterie a rýmu zkomplikovaly. I tak si zdravý organismus s infekcí zhruba během týdne poradí a z rýmy se vyléčí.
Sliznice se vyhojí a začne znovu plnit svou funkci a zachytávat mikroby a škodliviny ve vdechovaném vzduchu.
Když se věci zkomplikují Prostá rýma se lehce rozšíří do vedlejších nosních dutin, ale to stále ještě není problém, i pak se může během několika dní vyléčit. Komplikace nastanou, když sliznice oteče natolik, že se úzké spoje mezi dutinami uzavřou. Pak z nich sekret nemůže odtékat, což rychle vede k prudkým bolestem.
Příčiny takového nežádoucího vývoje bývají různé, například vrozené anatomické odlišnosti, kdy jsou spoje mezi dutinami nepříznivě formované.
Totéž mohou způsobit jinak neškodné výrůstky sliznice – polypy.
Projevy zánětu
• pocit tlaku za čelem nebo pod lícními kostmi, někdy v obou partiích současně
• tlak narůstá při předklonění, kašli, kýchání nebo prudkém pohybu hlavou
• postižené mohou být jen dutiny v jedné části obličeje
• bolest může zasáhnout i ucho
Proč to tak bolí? Uzavřená tekutina v dutinách vytváří dokonalou živnou půdu pro původce nemoci, takže se zánět prudce zhorší. K bolestem ale může dojít i u chronicky probíhajících potíží, ačkoli nebývají tak prudké. Horší je, že sliznice zůstává dlouhodobě zduřelá a nos je neprůchodný. To vede ke stálé aktivitě imunitní soustavy, doprovázené chronickou únavou.
Obvyklá bývá také častá bolest hlavy, tlak v uchu a celková malátnost.
Nezřídka dojde i ke ztrátě čichu a chuti.
A může být hůř Dráždění sliznice při zánětu může vést k tvorbě cyst z ucpaných slizničních žlázek. Cysty pak tlačí na okolní tkáň včetně nervů a tím vyvolávají bolest. V tom případě je nutné při drobném zákroku odčerpat punkcí obsah cysty. Ještě nepříjemnější komplikací než cysty velké nahromadění hlenu, nejčastěji uvnitř čelních dutin (tzv. mukokéla).
Hlen obvykle nezpůsobuje bolest, ale tlačí na okolní struktury a může se skrz ně provalit. V případě čelní dutiny pak většinou prochází do očnice, což postiženého vyděsí.
Nejde ale o nebezpečný stav, hlen se odstraňuje odsátím.
Když se zánět rozšíří
Při nepříznivých okolnostech, což bývá hlavně při celkovém oslabení, u seniorů a malých dětí, se zánět z vedlejších nosních dutin může posunout do dalších tkání, především do dolních cest dýchacích. Stav se tak může během krátké doby dramaticky zhoršit:
• Velmi častou a velmi bolestivou komplikací je rozšíření zánětu do středního ucha.
• Zánět může zasáhnout i oči a jejich okolí, což je viditelné i na otoku a zarudnutí víčka, především ve vnitřním koutku. Oční bulva se může lehce posunout k vnější straně. Tento stav se může dál zkomplikovat abscesem nebo neohraničeným šířením zánětu v okolí oka. Pak už jde o velice vážnou akutní infekci, která může zasáhnout až do lebeční dutiny.
Oko už není jen posunuté, ale vystupuje z důlku.
Celá partie je velice bolestivá, okem nelze pohybovat do stran.
• Infekce může z vedlejších nosních dutin proniknout do cév zásobující krví mozek a zasáhnout mozkové pleny nebo přímo mozkovou tkáň. Je to velice nebezpečný stav, naštěstí ale dobře reaguje na léčbu antibiotiky. Na zasažení měkkých mozkových plen ukazují některé specifické potíže, především neschopnost dotknout se kvůli velké bolestivosti bradou hrudníku.
Zánět provázejí silné bolesti hlavy, nutkání na zvracení a zvracení a přecitlivělost na světlo a hluk.
Zlatý stafylokok může nejen zkomplikovat rýmu, ale nakonec vést i k vyvolání alergie.
Proč neodkládat vyšetření Značná část chronických zánětů dutin padá na vrub běžné patogenní bakterii „zlatý stafylokok“ čili Staphylococcus aureus. Ta hraje s naší imunitou nepěknou hru. Vylučuje toxin, na nějž imunitní systém reaguje látkou, účinnou spíše u parazitů a některých plísní. Bakterie tento útok vlastně míjí, takže zůstávají nedotčeny a dál produkují tento toxin.
A imunita pokračuje ve zvýšené tvorbě obranných látek – což může vést ke vzniku alergie.
Právě to je důvodem, proč nepodcenit více než dva týdny ucpané dutiny a vlekoucí se rýmu a začít je včas léčit, než se situace zkomplikuje alergií.
Jak vyšetření probíhá?
Chronický zánět v nose a vedlejších nosních dutinách se dá celkem lehce prokázat bezbolestným endoskopickým vyšetřením. Díky sondě s optickým zařízením, která se zavádí nosem, může odborník přímo vidět změny na sliznici a rozsah poškození i případnou neprůchodnost spojů.
Léčba musí být razantní Základem je intenzivní léčba antibiotiky. Kromě toho se nasazují účinné protizánětlivé léky, především kortikosteroidy. Ačkoli mají jako léky v lidovém povědomí špatnou pověst, kortikosteroidy dokážou výrazně snížit otok postižených sliznic a tím přinést úlevu. Uklidňují také nežádoucí aktivitu imunitního systému a tím urychlují léčbu zánětu.
Tyto léky se ještě doplňují o přípravky, které podporují „rozpouštění“ hlenu, aby snáze odtékal.
Když léky nestačí Pak je nutné obnovit průchodnost a provzdušnění dutin chirurgicky, aby sekret mohl volně odtékat. Zákrok se provádí šetrně, opět pomocí sondy přes nosní dutinu, takže nezanechává žádné rány a jizvy. Jen v určitých případech, například pokud se sondou nelze do dutiny dostat, se operuje starší metodou, kdy je nutné vytvořit přístup odstraněním části kosti.
Technika s použitím optického zařízení je ovšem běžným standardem.
Má i tu výhodu, že lékař může sledovat přímo patologické změny ve vedlejších nosních dutinách a cíleně odstraňovat zduřené partie a polypy.
Pozor při samoléčbě Po zákroku, ale i v počátcích rozvoje chronického zánětu vedlejších nosních dutin je na místě velká opatrnost při používání volně prodejných kapek a nosních sprejů. Používat bychom je měli pouze po omezenou dobu. Jsou velmi účinné, snižují překrvení postižené sliznice a zánět splaskne.
Bohužel při delším používání, ačkoli třeba přípravky střídáte, může dojít k pravému opaku – sliznice zduří a je opět neprůchodná. Někde vzniknou trvalé změny bez naděje na opětovné rozšíření prostoru.
Proto lékaři doporučují dávat přednost celkově působícím lékům uvolňujícím otok v nose.
Pomoc z přírody Při rýmě a zánětech vedlejších nosních dutin se byliny a bylinné extrakty používají hlavně pro inhalace. • Eukalyptus pomáhá při zduření sliznice. Přidejte několik kapek eukalyptového oleje do nádoby s vodou, zahřejte téměř k varu a odstavte. Přehoďte si přes hlavu ručník a nosem vdechujte páru. • Máta peprná má podobné účinky jako eukalyptus, navíc pomáhá mírnit bolestivost.
Spařte vrchovatou lžící sušené máty v 0,5 l vroucí vody a použijte pro inhalaci.
Lze ohřát opakovaně.
Komentáře