Už v dobách slavného fejetonu Jana Nerudy se řešila stejná otázka. Jen odpadu, zdá se, přibývá. A aby jím jednou nebyl zavalen celý svět, musí se s ním něco dělat. A k tomu můžeme přispět i my?
Říkat vám, že máte třídit, je nošením dříví do lesa, protože třídění nám celkem nedělá potíže. Jen někdy přesně nevíme jak, a nebo si nejsme jisti, kde vlastně tříděný odpad končí. Znáte ty řeči, „oni to stejně nakonec smíchaj dohromady“.
Věřte nebo ne, ale když budete třídit správně, nesmíchají. Dalším problémem je, že také nemíváme kde tříděný odpad v domácnosti schovávat. To platí obzvláště v městských bytech. Řešíme to různě.
Někdo chodí ke kontejnerům častěji, někdo skladuje v igelitkách, někdo přece jen najde místo na dělený koš. Ať už to právě vy děláte jakkoliv, pojďte se s námi na třídění podívat trochu podrobněji.
Cesta plastu
Také vás vždycky zajímalo, co se s vaší láhví děje dál? Ze žlutých kontejnerů putuje na třídicí linky, kde je ručně dotřiďován. Pracovníci stojí podél pásu a vybírají jednotlivé druhy plastových odpadů. Zachycují i nežádoucí nečistoty. Existují i linky automatické, na kterých jsou využívány optické senzory.
Po vytřídění je naše láhev spolu s ostatními rozdrcena na tzv. PET flakes. Drť je pak několikanásobně proprána a vysušena. Takto vyčištěné vločky putují do tzv. granulátoru, kde jsou teplem roztaveny na plastové granule.
Výsledkem je velmi cenná surovina, kterou je možné použít k výrobě nových produktů. Třeba máte takovou mikinu, propisku, boty…
Cesta skla
Sklo se k recyklaci dostává ze dvou zdrojů. První je z našich domácností prostřednictvím bílých a zelených kontejnerů, druhým dodavatelem použitého skla je průmysl a stavební demolice.
Klíčem ke všemu je správná separace, kterou obstarají třídicí linky, kde se sklo zbavuje nežádoucího materiálu a nečistot.
Pro nás je důležité, že před vhozením do kontejneru není nutné skleněné nádoby důkladně vymývat nebo z nich složitě odstraňovat etikety nebo víčka.
A ještě jedna poznámka, a moc důležitá. Do kontejnerů na sklo v žádném případě nepatří porcelán.
Když elektro doslouží
Každý ví, že se drobná zařízení nemají házet do popelnice, ale ne každý to dodržuje. Přitom červené kontejnery jsou rozmístěny ve městech a obcích po celé České republice. A jestli o žádném nevíte, najdete ten nejbližší na www.cervenekontejnery.cz.
S velkými spotřebiči, jako jsou lednička, pračka a tak podobně, je to složitější. Správně byste je měli odvézt do sběrného dvora. Nebo kupujte nové spotřebiče jen tam, kde vás bez problému zbaví starého.
Do prodejen elektra také patří zářivky či úsporné žárovky. Ty totiž obsahují malé množství rtuti, které by nemělo uniknout do ovzduší a vhozením do červeného kontejneru by se rozbily.
Baterie do koše nepatří
Zato do speciálního kontejneru vysloužilé baterie klidně vyhoďte.
A jelikož vás nepodezříváme z toho, že se dvěma monočlánky hned poběžíte ke sběrnému místu, doporučujeme doma použité baterie skladovat v uzavíratelných nádobách z tvrdého plastu, kovu nebo skla (z baterií někdy může vytékat hydroxid draselný). Neměly by se ale doma povalovat déle než půl roku.
Totéž platí o lithiových bateriích. Jejich používání zažívá konjunkturu a ačkoliv obsahují méně toxických materiálů než jejich olověné a Ni-Cd sestřičky, zcela netoxické nejsou a jejich skládkování je cesta do pekel.
To protože že obsahují těžké kovy, které mohou proniknout do podzemních vod a při spalování zase vznikají toxické plyny.
Náš tip: Tam, kde jsou baterie součástí elektro zařízení samozřejmě nemusíte vymontovávat, o to se postará zpracovatel elektroodpadu.
Foto: Shutterstock, Úvodní foto: Deposit Photos