Italsky Alto Adige, německy Südtirol a česky Jižní Tyrolsko. Slunce tu prý svítí tři sta dní v roce. Samozřejmě, že i na podzim, když přijde babí léto.

Přestože jsme v Itálii, mluví se tu převážně německy. Část rakouskéhoTyrolska totiž získala po první světové válce Itálie. Dodnes se tu mísí vlivy obou kultur. I to je možná důvod se sem podívat.

Jak se sem dostat?

Asi nejlepší, je cestovat autem. Z Prahy do Bolzana dostanete za necelých šest hodin. Z Brna do dojedete za sedm. Velmi oblíbenou trasou a nejvíce projížděným alpským sedlem je přitom Brennerský průsmyk.

Jako alternativu můžete použít starou brennerskou silnici. Je pomalejší, ale krásná. Trasa s četnými serpentinami vás přes malé vesnice provede z Innsbrucku až na Brenner.

Příjezdové trasy

Z Prahy – 680 km: směr Plzeň – Rozvadov – Mnichov – Innsbruck – Brenner – Brixen/Bressanone – Bozen

Z Brna – 735 km: směr Linec – Salzburg – Innsbruck – Brenner – Brixen – Bozen

Jak se domluvíte?

Záleží na tom, kde se ocitnete. Ve městě většinou italsky, na venkově vládne němčina. Tou tu mluví 70 % lidí. Zavítáte-li do údolí Val Gardena nebo Val Badia narazíte na ladinštinu, což je místní nejstarší jazyk.

Ale nemějte strach, v turistických centrech se domluvíte samozřejmě anglicky a tam, kde to nepůjde, ještě máte ruce a nohy.

Kam se vydat?

Záleží na tom, jestli preferujete turistiku městskou a památky, nebo přírodu, nebo obojí. V tomhle období vás určitě přilákají vinice nebo si třeba chcete zasportovat. Začněme tedy městy.

Brixen – vyhnanství Havlíčkovo

Samozřejmě nejen, ale my prostě tohle město máme spojeno se jménem Karla Havlíčka Borovského, který sem byl poslán do vyhnanství. Tedy jak se to vezme. Nežil si tu nijak špatně, bydlel v hostinci U slona, jehož název odkazuje na zvláštní dar tureckého sultána.

Tohle zvíře poslal roku 1551 císaři Maxmiliánovi do Vídně jako akt usmíření. Zvíře po dlouhé a náročné cestě v Brixenu onemocnělo a půl roku se o ně starali právě v budově, na jejímž místě dnes stojí hotel.

I Havlíček se tu měl podle všeho celkem dobře, soudě podle veršů: Teletina jako mandle, vína také dost, jakou pak chceš, všivá duše jinou blaženost. V každém případě v Brixenu pilně psal.

Důkazem jsou Tyrolské elegie, Král Lávra a Křest svatého Vladimíra. Do hotelu s restaurací se můžete podívat i dnes. Poznáte ho snadno, protože má na fasádě co jiného než slona.

Město biskupů

Tak se Brixen nazývá odedávna. Takže určitě neopomeňte navštívit některou ze sakrálních staveb.

Na náměstí Domplatz najdete katedrálu se skvostnými prostory, které zdobí 33 druhů vzácného mramoru, pozdně gotická soška Madonny a nádherná postranní křížová chodba z 12. století s freskami ze století čtrnáctého.

Otevřeno je tu denně od 6.00 do 18.00 . V listopadu, lednu, únoru a březnu je od 12.00 do 15.00 je dóm uzavřen.

Pár kroků od katedrály se nachází kompletně zachovalý biskupský palác Hofburg, který byl od poloviny 18. století až do roku 1973 sídlem říšských biskupů. Dnes se zde nachází Diecézní muzeum se 70 sály.

Bolzano – město historie a zámků

Projděte se uličkami starého města, zejména ty s podloubím byly po dlouhá staletí považovány za centrum obchodu mezi Itálií a Německem.

Na severu, hned za starým městem, se tyčí zámek Runkelstein, který byl postaven v roce 1237. Tato památka skrývá úžasné fresky. Jihu města dominuje majestátní zámek Sigmundskron, ve kterém se nachází horské muzeum, které vybudoval Reinhold Messner.

Starší vědí, že jde o slavného Reinholda Messnera, který má na kontě nejvíc výstupů na osmitisícovky bez použití kyslíkových přístrojů.

A když už tu budete nezapomeňte, že v Jihotyrolském archeologickém muzeu odpočívá Ötzi, známá mumie, která byla nalezena v ledovci na vrcholu Similaun.

Cesta za vínem

Pokud chcete spojit turistiku a víno, což se v tomto období nabízí, vydejte se vinařskou stezkou, která se táhne od Etschtalu přes Bozen do Überetsche a podél jezera Kalterer See do oblasti Unterland.

Šestnáct vinařských obcí lemuje panoramatickou cestu, na které se otevírají pohledy do rozmanitého světa jihotyrolských vín. A co si dát po příjemné cestě?

Záleží to na vaší chuti, ale určitě byste neměli vynechat aromatický kořeněný tramín a sametově chutnající Lagrein.

Chcete bydlet na statku?

A být tak přírodě co nejblíž? V Jižním Tyrolsku máte ideální příležitost. Můžete si vybrat statky historické, vinařské, bio, některé jsou bezbariérové. A co si užijete? Čistý vzduch, procházky nebo třeba jízdu na koni, ale i pozorování zvěře.

Ochutnáte domácí produkty, jako marmelády, sýry, mléko a samozřejmě domácí kuchyni. Když budete chtít,vyzkoušíte si různé farmářské práce, prostě zažijete tu pravou venkovskou atmosféru.

Náš tip: Vodítkem pro výběr může být značka kvality Roter Hahn (Červený kohout), kterou uvedl na trh Zemědělský svaz Jižního Tyrolska v roce 1999 a statky najdete na roterhahn.cz.

Na kole po Sella Ronda

Majestátní skalní masiv Sella, který se dá objet v zimě na sjezdových lyžích, zná většina českých lyžařů. Na podzim se zde nabízí jiná výzva – obkroužit Sellu Rondu na kole. Možnosti jsou dvě – v terénu a na silnici. Která je lepší?

Trasa pro horská kola vede přes čtyři horské průsmyky a dá se absolvovat ve dvou směrech. Je určená pro zkušené bikery a měří 55 kilometrů. Pokud zvolíte silnici bude vám cesta rychle utíkat a krásné výhledy zažijete také.

Co ochutnat?

Absolutní klasikou jihotyrolské kuchyně jsou knedlíky ve všech podobách, ať už špekové, špenátové, s červenou řepou nebo sýrové. Servírují se v polévkách, jako hlavní chod, příloha, slisované, uvařené či upečené.

Bezpodmínečně vyzkoušejte i Schlutzkrapfen, těstoviny se špenátovou náplní podávané s máslem často jako první chod. A nezapomeňte na sladké, třeba pohankový koláč nebo jablečný štrúdl. Zejména ve venkovských oblastech se připravují smažená kolečka Tirtlan.

Foto: PX FUEL