Bývaly doby, že se bez truhly neobešla, žádná domácnost. A dnes? Truhly se pomalu vracejí na výsluní v různých podobách. Třeba si ji pořídíte i vy.
Truhla je vlastně nejstarší kus nábytku. Už ve starověkém Řecku truhla sloužila k úschově oblečení, ale také jako pokladnice, nebo prostředek pro přepravu zboží. Proti nenechavcům bývala opatřena zámky a kováním.
Slované začali používat truhly k ukládání různých domácích potřeb a šatstva až v desátém století našeho letopočtu. Podle velikosti se používala jako stolek, lavice, úložný prostor, pokladnice i zavazadlo.
Truhlice bývaly takovými předchůdkyněmi dnešních šatních skříní i kufrů, takže bývaly pevné a na bocích měly držadla pro snadnější přenášení.
Hezké malované
Truhly na oblečení mívaly po straně úzkou přihrádku na cennosti i modlitební knížky a byly pěkně zdobené. Malované, vyřezávané nebo vykládané. Nejčastějšími motivy byly ptáci, květiny či postavy světců. Vždyť si vzpomeňte na Babičku Boženy Němcové:
„Co se dětem v babiččině sedničce nejlépe líbilo, byla malovaná její truhla. Rády si prohlížely na červené půdě namalované modré a zelené růže s hnědými listy, modré lilie a červenožluté ptáčky mezi tím; ale větší radost měly, když babička truhlu otevřela.
Bylo se však nač dívat! Spodní strana víka celičká byla polepena obrázky a modlitbičkami, samé to dárky z poutí. Pak tam byl přítruhlíček a v něm jakých to věcí! Dole v truhle leželo babiččino prádlo a šatstvo.
A všecky ty mezulánky, fěrtochy, kabátky letní, šněrovačky i šátky ležely v nejlepším pořádku a navrchu byly dva škrobené bílé čepce, vzadu s holubičkou…!
Na ledacoss
V domácnostech na venkově na půdách byly běžné i truhly na mouku, obilí a potraviny, těm se říkalo moučnice a byly členěné na několik přihrádek, aby se nemíchaly různé druhy mouky. Většinou měly jen jednobarevný nátěr, nejčastěji černý nebo hnědý.
Truhly stávaly na zemi nebo měly nízký sokl či nožičky. Víko bylo rovné nebo zakulacené. Zato truhla v měšťanské domácnosti bývala bohatě malovaná s vyřezávaným reliéfním čelem, truhly obyčejných vesničanů pak bývali zdobené jen jednoduchými římsami.
Na jejich čelní stěně byl často letopočet jejich výroby, mnohdy i se jménem. Taková truhla byla svatebním darem a obsahovala výbavu nevěsty. A pozor, čím movitější byla nevěsta, tím byla truhla větší.
Návrat truhly
V dnešních domácnostech si truhly opět nacházejí své místo. Slouží k ukládání ložního prádla nebo sezónního oblečení, v obýváku na uložení přikrývek a polštářů pro hosty a v dětském pokoji na hračky.
Na chodbě poslouží k uložení sportovních potřeb či nářadí, v obývacím pokoji i jako odkládací stolek. A určitě se dá najít spoustu dalších možností využití pro tenhle šikovný kus nábytku.
Historická nebo moderní?
Milovníci starého nábytku určitě budou pro truhlu historickou.Nemáte-li ji rovnou po předcích, můžete zkusit ji sehnat v bazarech či starožitnostech, a pokud není prolezlá červotočem, je možné ji docela dobře zrenovovat.
Ten, kdo není kutil a nechce se do žádných oprav pouštět, pravděpodobně sáhne replice historických truhel. A věřte nebo ne. Taková stará truhla je skvělým solitérem i v moderním nebo minimalistickém interiéru. Jiné zase osloví spíš truhla v moderním designu.
A materiál? Ten může být opravdu rozmanitý od masivu či lamina, po proutí, ratan, bambus či mořskou trávu. Truhlu vám samozřejmě může vyrobit truhlář na zakázku, dovážejí se i ze zahraničních obchodů.
Takže už stačí jen přemýšlet, kam ji v bytě umístit a co do ní. A když už budete v tom zařizování, kupte dětem aspoň malou truhličku, se kterou si budou moct hrát na piráty, nebo v ní skrývat svá malá tajemství.