Domů     Jan Budař: „Bytí je každodenní zázrak“
Jan Budař: „Bytí je každodenní zázrak“

Tichý, skromný, nenápadný muž s plachým úsměvem. Zároveň velmi obsazovaný herec, nápaditý moderátor, muzikant, zpěvák, scenárista… Extrovertní introvert. Všeuměl, který říká, že „…nejlepší, jak cokoli dělat, je nechat se tím pohltit“.

Narodil se ve Frýdlantu v severních Čechách. Brzy se ale rodina přestěhovala do obce Zásada poblíž Jablonce n. N., potom do nedalekého Jirkova, a když bylo Janovi sedm, zakotvili v Brně. Často v rozhovorech vzpomíná, že hercem toužil být odmalička.

Všichni se tomu prý divili, protože byl zakřiknuté, málomluvné, červenající se dítě, bez jakékoli ambice někoho bavit nebo se předvádět.

Vnitřně klidný puberťák

Uplynulo pár let a z nesmělého školáčka byl nesmělý, červenající se pubescent. Někdy tehdy viděl Dustina Hofmana a jeho úžasného Rain Mana, byl nadšený a definitivně se utvrdil ve svém rozhodnutí pro hereckou dráhu.

A trval na něm, ačkoli mu doma líčili, jak to mají neúspěšní herci těžké… Co se vzorů týče, „… dlouho byl mým idolem krteček. Bez něj jsem nejedl, nespal, nic.

Až se to najednou zlomilo a krtečka nahradil Vinnetou.“ Jan prý dokonce vydržel několik měsíců neprojevovat emoce, měl naprosto kamennou tvář, protože se někde dočetl, že indiáni dovedou nalézt vnitřní klid.

Až si zavolali do školy rodiče, jestli neutrpěl nějaké trauma. „A já jsem to hrál. Bavilo mě to!“

S Tomášem Matonohou Polski film (2012)
S Tomášem Matonohou Polski film (2012)

V Brně se nenudil

Po gymnáziu vystudoval herectví na brněnské Janáčkově akademii, hrál v renomovaných divadlech – od brněnského Provázku po pražské Národní, tam dokonce Romea!

A pak už přišel prosťáček Standa Pichlík, plachý a „trochu pomalejší“ hrdina toužící po lásce ve snímku Nuda v Brně ozdobeném pěti Českými lvy. Sám Jan Budař získal hned dva, podílel se na scénáři a ztvárnil hlavní roli, a také se postaral hudbu k filmu.

Nebe a Vincek (2008) s Jaroslavem Pleslem
Nebe a Vincek (2008) s Jaroslavem Pleslem

Honza goes too Hollywood

Do mezititulku jsem si vypůjčila název „projektu“, v rámci něhož Jan Budař psal před časem pro jeden časopis reportáže o tom, kterak to je, když se český herec pokouší dobýt filmový svět. Sám rozhodně není bez šancí.

Už před několika lety ztvárnil hlavní roli ve snímku La mujer sin piano významného španělského režiséra Javiera Rebolla. Hrál Poláka žijícího ve Španělsku. „Měl jsem výhodu, že jsem mohl, dokonce měl ve své španělštině dělat chyby.“ Snímek získal kupř.

hlavní cenu Zlatou mušli coby nejlepší film na festivalu v San Sebastiánu. „Tamní diváci mají hezký zvyk – když se jim film líbí, tak vytvoří po projekci ve foyeru špalír a tleskají tvůrcům, kteří odcházejí z kina.

To bylo moc krásný…“ Hodí se dodat, jak se Jan Budař k roli v oceněném španělském filmu vůbec dostal.

Když byl předtím na festivalu v Madridu s delegací filmu Vratné láhve, ve kterém hrál Svěrákova kolegu v samoobsluze Úlisného, vzal s sebou několik DVD se sestřihem svých hereckých prací a po představení snímku oslovil publikum, zda někdo z přítomných nezná osobně režiséra Pedra Almodóvara.

„Můj sen je u něj hrát, protože se mi jeho filmy moc líbí.“ Několik lidí se přihlásilo a Jan je požádal, aby jeho dévédéčka předali. No a jedno z nich nakonec doputovalo právě k režiséru Rebollovi.

Přísloví o líné hubě v herecké praxi… „Kdybych mohl spolupracovat s vysněnými režiséry – vedle Almodóvara mám spoustu dalších – a při těch natáčeních cestovat po světě a poznávat různé kouty světa, to by se mi moc líbilo.“

Nuda v Brně s Martinem Pechlátem (2003)
Nuda v Brně s Martinem Pechlátem (2003)

Hudbu si našel sám

Budař jednou v rozhovoru prozradil, že když před lety slyšel v televizi prvně zpívat Stinga, tak ho to tak uhranulo, že se rozplakal a řekl si, že chce také hrát.

Pak našel v jednom baru jednoho muzikanta, ve druhém druhého, ve třetím kolegyni saxofonistku Elišku – a Eliščin Band byl na světě. Jiná verze vzniku kapely je ta, že chodil po Praze a rozhlašoval, že hledá spoluhráče. A oni se „nabalili“.

Ostatně muzika ho provází od dětství. „Nejdéle hraju na klavír, tam jsem si nejjistější. A pak také na kytaru.

A zobcové flétny, harmoniky, ale to moc nepočítám, to jsou spíš pokusy.“ Začalo to tak, že kdysi sám poprosil maminku, která na klavír hraje, aby mu objasnila, jak na to.

„Ona mi vysvětlila, jak najdu akord, a já jsem si pak už hledal sám… Kdyby mě někdo nutil, tak mi to možná znechutil.“ Už tehdy začal také skládat písně, ale netroufal jsem si někomu je hrát.

Jiří Ornest, Leoš Noha, Josef Polášek a Jan Budař Mistři (2004)
Jiří Ornest, Leoš Noha, Josef Polášek a Jan Budař Mistři (2004)

Sedí na mnoha židlích

Jan Budař si profesní pestrost pochvaluje. „Coby herec má člověk vlny práce – a já mám tu výhodu, když nemám moc herecké práce, tak mám kapelu, se kterou můžu koncertovat nebo natáčet, a to mě moc baví.“ V muzice rád zkouší, střídá a propojuje žánry.

Také vymyslel pořad Seznamme se – s kapelou koncertoval pro nezadané, ale nejen pro ně. Vyzýval návštěvníky představení, aby se vybavili červeným doplňkem, pokud se chtějí seznámit, a nebo růžovým, pokud jsou zadaní a chtějí se seznámit…

„Věřím, že ve vzduchu bude permanentní čekání na zázrak seznamování a lásky…,“ říkal, když program plánoval. Zároveň občas velmi originálně moderuje, píše scénáře, režíruje…

Pohádkáři vnuk a děd

V roce 2013 vyšla knížka Největší tajemství Leopolda Bumbáce a Pohádka z Pekla pod Sudem, s krásnými ilustracemi, v pevné vazbě. Autorem první pohádky je sám Jan, druhou ručně sepsal a navíc opatřil obrázky jeho tehdy 90letý dědeček Antonín.

„Myslím, že je to světová rarita, aby spolu vnuk a děda vydali pohádky. Mám z toho velikou radost a je to i dárek dědovi.“

Bude princem Mamánkem

Nyní připravuje Jan Budař svůj první velký film. Vymyslel pohádkový příběh prince, který visí rodičům (Josef Abrhám a Libuše Šafránková) na krku a ne a ne se oženit. Nikdy neopustil rodné království, neumí šermovat, bojí se kdečeho – prostě mamánek.

„Tak dlouho jsem čekal na roli prince, až jsem si ji musel napsat sám.

S Janou Plodkovou ve snímku Rozkoš (2013)
S Janou Plodkovou ve snímku Rozkoš (2013)

Jan Budař (39) ve zkratce:

Narodil se 31. července 1977 ve Frýdlantu

Maturita na gymnáziu v Brně

2000 absolvoval herectví na JAMU

Hrál v Klicperově divadle v Hradci Králové, v brněnském Divadle Husa na provázku, v pražském Divadle Na zábradlí i v pražském Národním divadle

Filmy:

např. Nuda v Brně (2003), Mistři (2004), Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště (2005), Vratné láhve (2006), Václav (2007), Protektor (2009), Odcházení (2011), Lidice (2011), Czech Made Man (2011), Všechno, nebo nic (2016), Tenkrát v ráji (2016), Anthropoid (2016)

Seriály: např. Vyprávěj (2009), Sanitka 2 (2013)

Ocenění: Český lev 2003 (Nuda v Brně – nejlepší scénář a hlavní herec), ČL 2004 (Mistři – vedlejší herec), ČL 2007 (Václav – vedlejší herec); Cena Alfréda Radoka 2004 – nejlepší herec

Scenárista, režisér, autor filmové hudby, reportér, moderátor

Zpěvák, hráč na piano, na kytaru a autor hudby i textů v kapele Eliščin band

Je spoluautorem knihy Největší tajemství Leopolda Bumbáce & Pohádka z Pekla pod Sudem

Rád cestuje, např. absolvoval v Himálaji pouť k posvátnému jezeru Gosaikunda a psal z ní reportáže.

Rodina: mladší sestra Jana (lékařka, jogínka, astroložka a malířka)

Ve filmu Václav (2007) si zahrál postavu Františka
Ve filmu Václav (2007) si zahrál postavu Františka

Co řekl o …:

… o radách do života: „Nejlepší rada, kterou jsem kdy dostal? Buď svůj, stejně ti nic jiného nezbývá.“

… o herectví: „Víc než divadlo mě baví film, přijde mi praktičtější ve všech směrech. Např. je výhodné, že ho jednou natočíte a pak už ten výrobek dál pracuje za vás. Divadlo je každý večer znovu psychicky vyčerpávající.“

… o filmech: „Mám rád filmy, díky nimž zažiju katarzi a odnáším si z kina silný zážitek.“

… o bytí: „Bytí je každodenní zázrak. Kdyby nás za to, že žijeme, denně někdo pochválil, byli bychom veselejší.“

… o sobě: Nejvíc se cítím být hercem, protože jsem to vystudoval. Ale jinak jsem nadšený amatér… Do všeho…“

Text: Helena Leitlová; foto: Herminapress, ČT, Nova, CSFD

Související články
22.8.2025
Dnešní putování bude tak trochu netradiční. Vydáme se totiž do Rakouska po stopách umělce, architekta a vizionáře, který mnohým nedal spát, v jiných zas budí stále obrovské nadšení. Jeho stavby jsou stejně bláznivé jako okouzlující a můžeme vám slíbit, že nudit se rozhodně nebudete. Navíc vám zcela jistě vykouzlí úsměv na tváři. Sám jejich autor asi netušil, že se jeho zhmotnělé barevné sny, mnoh
18.8.2025
Báječná herečka, která nerada slyší, že je báječná herečka. „Když mě někdo chválí, je mi to podezřelé!“ Už od školy je v jednom a tomtéž angažmá, má stále téhož manžela... „Já jsem nudná osoba.“ Ač se narodila v Praze, má v občanském průkazu národnost slovenskou. Oba její rodiče totiž ze Slovenska pocházejí. Ji však vychovávali česky. „Když jsem v patnácti dostala občanku a tam bylo uvedeno národ
15.8.2025
...či dokonce sekt? Suché nebo sladké? Jasné je, že řeč bude o víně, ale tentokrát nepůjde o konzumaci, nýbrž o vaření. Víno je totiž pro kuchaře požehnáním. Snoubí se v něm kyselost i sladkost s kořeněnými a ovocnými tóny, a použijete-li je při vaření, posílíte chuť a vůni původních surovin. A v tom je jeho kouzlo. Nejen kvalita, ale i chuť Základní poučku o tom, že při vaření je vhodné použít
14.8.2025
Někdy stačí málo – volný den, dobrá nálada a chuť vyrazit ven. Zoo Jihlava je ideálním cílem pro ty, kteří hledají správné místo pro příjemný výlet s dětmi i chvíli pro sebe. Příroda, zvířata a klid – to vše najdete uprostřed města, obklopeni zelení a neobyčejnými zážitky. V malebné zahradě uprostřed města vás čeká přes 250 druhů zvířat z celého světa. Tropický pavilon, Africká savana, Jižní Am
25.7.2025
Elektrokolo vás doveze, kam potřebujete. Bez ohledu na věk na něm můžete bezpečně vyrazit do přírody i do města. Stačí si vybrat to pravé právě pro vás. Oproti běžnému kolu má celou řadu výhod, které vám zpříjemní cestování. Elektrokolo totiž pomáhá, kde je to nejvíc potřeba - v kopcích nebo na konci výletu, kdy už pomalu docházejí síly. Případné nevýhody se dají minimalizovat. Můžete s ním
reklama
Šikovné tipy
Čtěte ušima
Audiokniha šetří oči, zabírá minimum místa a může se stát vaším milým společníkem třeba při vaření nebo úklidu. Mnohem víc vtáhne do děje a rozvíjí fantazii. Co je audiokniha Jedná se o zvukovou podobu tištěné knihy, která nadchne i malé děti, zapřisáhlé nečtenáře, příznivce literatury s poškozením zraku nebo dyslektiky. Je to předčítaná verze klasické psané […]
Mobil i počítač zaslouží pravidelnou očistu
Všechno, co denně používáme, se postupem času opotřebovává, při správné péči nám vydží jako nové mnohem déle. Například na klávesnici od počítače se zapomíná. Ani čištění mobilního telefonu není pro každého samozřejmostí. Různé nečistoty, drobky, prach, mastnota, přitom zhoršují jejich funkčnost a zároveň vytváří prostředí, v němž si libují bakterie. Odborníci doporučují důkladně vyčistit notebook nebo […]
Ať jsou nože zase ostré
Bez dobře naostřených nožů to v kuchyni opravdu nejde. A pokud si myslíte, že tupým se neříznete, pravý opak je pravdou. Ale abyste své nože konečně dostali do kondice, budete potřebovat brousek. Samozřejmě někdy je lepší svěřit se odborníkům, ale jsou-li daleko, nebo potřebujete ostrý nůž hned, musíte si pomoci sami. Možností je několik, záleží […]
Ze staré stoličky nová
Staré bytelné kousky nábytku vydrží mnoho let. Jen je potřeba dát jim po čase nový kabát. A když už budete renovovat, přidejte i umělecký prvek. Nevadí, když neumíte malovat. Opotřebovanou stoličku určitě nevyhazujte. Můžete si z ní udělat praktický kousek do předsíně. Připravte si: smirkový papír * tmel * barvu na dřevo ve dvou odstínech […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Našli ji před 100 lety, stará je desítky tisíc let! Příběh Věstonické venuše nekončí
21stoleti.cz
Našli ji před 100 lety, stará je desítky tisíc let! Příběh Věstonické venuše nekončí
Není nijak velká. Něco přes decimetr. Její význam je ale obrovský. Patří mezi nejen české, ale světové unikáty, pocházející z období paleolitu. Ale jaký je vlastně příběh legendární Věstonické venuše?
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Špindlerovské sejkory – Ochutnávka krkonošské tradice
epochanacestach.cz
Špindlerovské sejkory – Ochutnávka krkonošské tradice
V sobotu 30. srpna 2025 se uskuteční druhý ročník sousedského setkání a gurmánské soutěže s názvem ŠPINDLEROVSKÉ SEJKORY. Akce začne ve 13 hodin v městském parku v centru Špindlerova Mlýna vystoupením místního folklorního souboru Špindleráček. Od 13:30 si pak budete moci celé odpoledne pochutnat na různých variantách oblíbené krkonošské bramborové speciality od soutěžících, kterými jsou
Tajemství Avignonského mostu: Odstartovalo jeho výstavbu Boží zjevení?
enigmaplus.cz
Tajemství Avignonského mostu: Odstartovalo jeho výstavbu Boží zjevení?
Jižní Francie je místem, kde naleznete významnou stavební památku, která je rovněž na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jde o Avignonský most, přesným názvem Pont Saint-Bénézet. Na počátku
Burešová v problémech: Vztah s kuchařem se hroutí!
nasehvezdy.cz
Burešová v problémech: Vztah s kuchařem se hroutí!
Okolností, které naznačují, že se ve vztahu herečky ze seriálu ZOO Evy Burešové (31) a šéfkuchaře Přemka Forejta (38) něco děje, je čím dál víc. Pár se sice usilovně snaží přesvědčit okolí, že je me
Titanový chronograf Fortis pro vesmírné dobrodružství
iluxus.cz
Titanový chronograf Fortis pro vesmírné dobrodružství
Novonaut se stal novou vlajkovou lodí značky Fortis – a v nejnovější verzi N-42 Titanium Legacy ukazuje, proč patří ke nejslavnějším nástrojovým chronografům současnosti. Navazuje na úspěch prvních oc
Delikátní hrachová polévka
tisicereceptu.cz
Delikátní hrachová polévka
Řeknete si, že hrachová polévka není žádný šlágr, ale po takové, jakou připravuje Lukáš Hejlík, se budete ještě několik dnů olizovat. Ingredience 1 jarní cibulka 1 lžíce olivového oleje ořech
Nejstarší rostliny světa: Znáte Neptunovu trávu?
epochaplus.cz
Nejstarší rostliny světa: Znáte Neptunovu trávu?
Nejstarší rostlina na planetě není jen jediná. V rostlinné říši existuje hned několik druhů, které se dokážou dožít až neuvěřitelného stáří… Pravděpodobně nejstarší rostlinou na planetě Zemi je podle názoru australských vědců posidonie mořská, tedy „Neptunova tráva”. Podle odborníků se tato podmořská rostlina, žijící ve Středozemním moři, může dožívat minimálně věku 12 000 let, častokrát ale
Paměť ve fitku!
nejsemsama.cz
Paměť ve fitku!
Každá z nás někdy něco zapomněla. Nesmiřujte se však s tím, že jde o příznak stárnutí. Lze se toho účinně zbavit, chce to ale trénink! Důležité je začít pracovat včas na prevenci. V první řadě je třeba paměť procvičovat. Cvičením se zlepšuje prokrvení mozku, stimulujete růst nových neuronů a také podpoříte přenos nervových vzruchů. Každá pohybová aktivita, kterou do
Nemoc duchů: Stará kletba z indiánských plání?
epochalnisvet.cz
Nemoc duchů: Stará kletba z indiánských plání?
Co když slabost, horečka nebo ztráta vůle žít nepramení z nemoci těla nebo duše, ale z temného stínu, který se na nás přilepí? Takovou otázku si kladou indiáni napříč celou Severní Amerikou, a jejich odpověď je jasná: Je to možné, a jde o takzvanou nemoc duchů!   Původní obyvatelé Ameriky, zejména kmen Navahů, obecně věří, že duchové
Knihu o lovu stvořil Pyrenejský lev
historyplus.cz
Knihu o lovu stvořil Pyrenejský lev
Jelen je nejšlechetnější z lovných zvířat a jeho lov je vyhrazen pouze králům a šlechtě. Naopak poddaní smějí lovit jen škodnou – tedy vlka či lišku – nebo do pastí chytat tažné a drobné ptactvo… I toto doporučení zmiňuje překrásná Kniha o lovu od Gastona Phébuse, která je ale mnohem víc než jen příručkou pro
Přízrak maminky mi dal novou sílu
skutecnepribehy.cz
Přízrak maminky mi dal novou sílu
Přání o rodinném domku se mi nakonec splnilo. Jednou odpoledne jsem na zahradě zažila něco, co mi vlilo novou krev do žil. Celý život jsem toužila po rodinném domě s terasou a velkou zahradou. Jenže dlouho vše nasvědčovalo tomu, že se mi tento sen nikdy nesplní. Manžel Jirka totiž na moje návrhy na luxusní bydlení v klidném prostředí vždy reagoval