Slýcháte od okolí celý život uštěpačné poznámky o lenosti a máte pocit, že na tom možná přece jen něco je? Nevadí, i obyčejná lenost se dá léčit, a my víme jak.
I když lenost je vlastnost nepříjemná a odsuzovaná, v míře rozumné má naopak i své nesporné klady.
Být tu a tam líný, dokázat nic nedělat, jen tak odpočívat bez pocitu, že bychom měli během chvilky zase vyskočit a začít pucovat koberec, žehlit nebo mýt auto, je dobrodiní pro naše (duševní) zdraví.
Taková mírná dávka lenosti nám umožní se uvolnit, relaxovat, vyčistit si hlavu od myšlenek na povinnosti a s dobrou náladou se zase do něčeho pustit.
Líní vynálezci
Sice to zní paradoxně, ale je to tak – díky lenosti prý přišla na svět už spousta geniálních nápadů a různých vylepšováků, jejichž smyslem bylo jediné – zjednodušit si život a nemuset tolik pracovat.
Takže stačí dávka lenosti, spojená s mozkem génia, a je tu pračka, sušička, elektrická žehlička a kdo ví, co ještě. Díky bohu za lenost!
Lenost, nebo prokrastinace?
Aby to nebylo tak jednoduché, obyčejné lenosti poslední dobou zdatně konkuruje modernější pojem prokrastinace.
Upřímně řečeno, odlišit, kdo je lenoch, a kdo je prokrastinátor, tedy člověk odsouvající svou práci ne z lenosti, ale z jiných důvodů, je těžké i pro odborníka. Lenochovi se prostě nechce nic dělat.
Prokrastinátor zase odkládá práci proto, že má buď nezvladatelný sklon být ve všem perfektní (takže nemůže práci odevzdat, protože ještě není dokonalá), nebo má strach se do práce pustit (a tak ji odkládá).
Je to dřina
Ať je to jakkoliv, jestli máte pocit, že jste doopravdy líní (pozor, neplést s vyčerpáním a přepracovaností, kdy už prostě nemůžete), nemusíte se zabývat slovíčky. Odkládání nebo lenost, na obojí je stejný recept.
Překonat vlastní lenost je zatraceně těžká práce. Rozhodně se to nepodaří nikomu, kdo se pro to nerozhodl dobrovolně a z vlastní vůle. Bude zapotřebí mobilizovat veškeré duševní síly, podrobit zkoušce vlastní vytrvalost a nepolevit.
Jak jste na tom s leností?
Máte sklony tlačit před sebou neoblíbené činnosti?
Často vás kvůli nesplněným úkolům hryže svědomí?
Vyřizujete raději nedůležité věci, místo abyste se pustili do těch podstatných?
Myslíte si, že nemá smysl se do ničeho pouštět, když nejste v tom správném rozpoložení?
Vyřizujete věci obvykle až (skoro) po termínu a z posledních sil?
Máte právě rozdělány víc než 3 věci naráz?
Jsou vaše rozdělané úkoly v téhle fázi už aspoň tři týdny?
Myslíte si, že zítra vám půjde všechno líp než dneska?
Jestli jsou vám předchozí výroky povědomé, je dost pravděpodobné, že vám lenost dýchá na záda. Je na čase s tím něco udělat!
Říct línému člověku, že se má vzchopit a začít něco dělat, má asi podobnou naději na úspěch, jako když doporučíme někomu, kdo se topí v hluboké depresi, aby se sebral a viděl svět z té lepší stránky. Prostě to není jednoduché, ale ne nemožné. Chce to systém:
1. Využijte princip sněhové koule
Když pustíte z kopce malou sněhovou kouli, začne cestou dolů zrychlovat a nabaluje na sebe víc a víc sněhu. Tohohle principu se držte. Nezačínejte velkými plány, stejně je nedodržíte.
Nejdřív začněte zlehka, postupně budete přidávat větší porce a budete rychlejší: Potřebujete třeba něco sepsat a nechce se vám? Nejdřív vezměte do ruky tužku a začněte psát, stačí deset minut.
Jakmile vám to přestane jít, jděte dělat něco jiného a vraťte se k psaní za chvíli, případně druhý den. Časem budete stále výkonnější – důležité je nastartovat chuť k práci.
2. Ať žije plánování
Začněte konečně používat svůj diář. Pokud ho nemáte, pořiďte si ho. Nebo si doma sestavte plán úkolů třeba na nástěnku. Na seznam úkolů si napište jednoznačný cíl, kterého chcete v konkrétním termínu dosáhnout.
A nepřehánějte to, zachovejte zdravý úsudek a smysl pro realitu. Dosažení velkého cíle je dřina a záležitost na dlouhé lokte. To by vás rychle přestalo bavit, takže si naplánujte hodně drobných krůčků.
Pokaždé, když budete odškrtávat jednu položku ze seznamu, bude vaše „sněhová koule“ nabírat větší rychlost.
Vypadá váš byt jako po výbuchu bomby? Zápis úkolů může vypadat třeba takhle:
Cíl: 15. července: přijede kamarádka. Mám uklizený byt!!!
Zítra: Uklidím kuchyň: 1. vyklidit myčku, 2. sklidit špinavé nádobí, 3. umýt pracovní desku, 4. umýt sporák
Pozítří: Uklidím koupelnu: 1. nakrmit pračku a zapnout ji, 2. sklidit šampony a mýdla z umyvadla, 3. umýt umyvadlo, 4. umýt vanu.
atd….
3. Přizvěte na pomoc přátele
Jestli patříte k lidem, kteří jsou schopní pracovat jen pod tlakem, vymyslete na sebe fintu.
Požádejte někoho, komu na vás záleží, aby s vámi uzavřel smlouvu – pokud nedoděláte svůj úkol do určeného termínu, zaplatíte pokutu (nemusí jít jen o peníze, třeba o nějakou službu.) Výrok „To nikdy nedokážeš“, pronesený dobrým kamarádem, také umí dělat divy.
4. Trochu se postrašte
V duchu si představte katastrofický scénář, který nastane, když svůj úkol nesplníte. Někomu představa děsivé budoucnosti pomůže a snaží se víc.
Jestli ale patříte k lidem, kteří se při takových myšlenkách vyděsí ještě víc a zaseknou se, raději tenhle způsob nezkoušejte.
5. Odměňte se!
Jakmile splníte, co jste si předsevzali, okamžitě se odměňte. Věřte, že pozitivní posilování funguje stejně u laboratorních potkanů jako u nás. Ale musí to být opravdu okamžitá odměna, jinak se mine účinkem.
6. A občas si dejte pohov
Jsou dny, kdy prostě nic nejde tak, jak by mělo. Netrapte se tím. Někdy se člověk cítí úplně vyždímaný a nemá smysl to lámat přes koleno. Jste-li na tom právě tak, dovolte si s čistým svědomím jeden den vynechat. Zítra se do práce pustíte znovu a půjde vám daleko lépe.
Text: Kateřina Rodná
Foto: Shutterstock