Je roztomilý a bezbranný jako plyšová hračka. Jeho tichounké pípání není skoro slyšet, nemá ničitelské sklony a nevyžaduje žádné pamlsky. Prostě ideální společník.
Holoubek diamantový je nejrozšířenějším druhem holuba chovaného v zajetí. Je to nenáročný pták, proto se hodí i pro úplné začátečníky.
Jeho domovem je Austrálie, kde se rád vyhřívá na přímém slunci a v přírodě vyhledává místa v písku s teplotou až 70 °C. Je proto obdivuhodné, jak si zvykl na naše podnebí.
Přívlastek diamantový dostal proto, že má drobné bílé tečky na křídlech, které vypadají jako malé diamanty.
Houkavé poklony
Tihle ptáčci jsou klidní a létat se jim nijak zvlášť nechce. Hodně času tráví na zemi, po které se pohybují drobnými charakteristickými krůčky a kde sbírají různé zbytky popadaných semínek.
K ostatním ptákům jsou velmi snášenliví, přesto musíme dát pozor, pokud je chováme ještě s jinými opeřenci, aby jim ve voliéře neubližovali, protože holoubci diamantoví jsou velmi bezbranní ptáci. Navíc jsou velmi tiší. Za celý rok je takřka nezaslechnete.
Mezi sebou nebo mezi rodiči a mláďaty, která prosí o nakrmení, používají nezřetelné pípání. Jediný „hlasitý“ zvuk podobný houkání vydává samec v době páření při dvoření se samičce.
Zrní ano, ovoce ne
Holoubkům diamantovým dávejte hlavně suché zrní – různé druhy prosa, lesknice, lněné semínko, niger (podporuje lesk peří), řepku, velmi rádi mají také mák. Ovoce, zeleninu a zelené krmivo téměř nepřijímají.
Tu a tam sezobnou nadrobno nasekaný ptačinec žabinec nebo pampelišku a tím to končí. V krmení jsou konzervativní a běžné pamlsky pro ptáky si obvykle nevezmou. V době odchovu mláďat jim ještě můžete nabídnout vaječnou míchanici nebo naklíčené zrní.
Nikdy nesmíte zapomenout na grit (drcené kamínky a mušle), který napomáhá správnému trávení, a na čerstvou vodu.
Hnízdění
Kvůli skoro stejnému vzhledu obou pohlaví je celkem obtížné sestavit chovný pár, jakmile se však sestavení podaří, začnou holoubci hnízdit.
Pro hnízdění jim pořiďte proutěné nebo hnízdicí košíky, například pro kanáry, a opatřete jim hnízdní materiál – seno, slámu, tenké březové větvičky.
Poprvé hnízdit by měli po dosažení jednoho roku. Na vejcích sedí střídavě samička se samečkem až po snesení druhého vejce. Mláďata se líhnou většinou po 13 dnech, holá a slepá. Asi za 14 dní už mladí holoubci vylétají z hnízda zcela opeření.
Rodiče je další tři týdny ještě dokrmují, ale většinou už mají v hnízdě další vajíčka. Holoubci diamantoví se dožívají zhruba 10 – 11 let.
Doma, nebo venku?
Vhodným bydlením pro holoubky diamantové je dostatečně prostorná klec nebo voliéra. Rozměry klece pro jeden pár by měly být minimálně 100 x 60 x 60 cm. Čím větší klec jim pořídíte, tím lépe.
V příliš malých klecích nemají dostatek klidu, a proto nespolehlivě sedí na vejcích, z nichž se díky tomu málokdy něco vyklube.
V bytě – Pokud chcete tyhle roztomilé tvorečky chovat doma, najděte jim klidné, světlé místo. Může být i na přímém slunci, ale holoubci musí mít možnost schovat se ve stínu. Klec nesmí být umístěna tam, kde je průvan.
Při větrání ji proto zakrývejte. Nedoporučuje se umístit klec v kuchyni, kde bývá větší množství výparů z vaření.
Venku – Holoubci se budou nejlépe cítit ve venkovní kombinované voliéře s krytým přístřeškem, kam se ukryjí před deštěm a větrem. Voliéra nemusí být velká, úplně postačí cca 2 x 1 x 2 metry.
Velmi vhodné pro venkovní chov jsou voliéry, které se skládají z místnosti s okénkem, které je zároveň vchodem do venkovní voliéry. Nezapomeňte, že holoubek diamantový pochází z horkých krajů, takže ve venkovní voliéře by měl zůstat jen do 0 °C.
Rady do klece
Se svým slabým zobáčkem nemají holoubci žádné ničitelské sklony. Pro jejich chov úplně postačí obyčejné „králíkářské“ pletivo a dřevěné kostry voliér.
V žádné kleci by neměla chybět sépiová kost, která je vhodným zdrojem především přírodního vápníku. Poslouží zároveň i jako materiál pro obrušování zobáku.
Volba vhodného materiálu na dno klece zmírní prašnost a usnadní úklid klece.
K vhodným podestýlkám (především pro větší plochy) patří podestýlky peletované (dřevité, papírové) nebo podestýlky z kukuřičných vřeten, která se nerozpadají a mají minimální prašnost.
Dobrou volbou je hygienický písek, který zároveň poslouží jako grit, nebo popískované papírové podložky, které mohou sloužit i k broušení drápků.
Zajímavost: Koupel není oblíbená. Občas se však holoubci diamantoví rádi nechají jemně postříkat rozprašovačem.
Text: Laura Skrčená, Zdroj: Mirka Šamalová-chůvičky.estranky.cz, zvěrokruh-shop.cz