Jakmile na jaře rozmrzne půda, nastává čas pro sázení ovocných stromků. A záleží na maličkostech, jak dobře se ujme a zakoření.
Stanoviště: Ovocné stromky potřebují půdu středně těžkou, kyprou a humózní. Toto obecné pravidlo musíme ještě přizpůsobit konkrétní lokalitě. V teplejších a sušších krajích stromkům vyhovují spíš těžší půdy, neboť lépe udrží vláhu.
Naopak v chladnějších a vlhčích oblastech, kde stromky potřebují více tepla u kořenů, by půda měla být lehčí. Z praktického hlediska je rozumné nevysazovat ovocné stromky příliš blízko k sousednímu pozemku, odstup by měl být aspoň 5 metrů.
Světová strana: Teplomilné ovocné druhy a rané odrůdy vysazujeme přednostně na jižně orientované plochy.
U odolnějších druhů jako jabloní nebo švestek, které jsou méně náročné na teplo, ale vyžadují více vláhy, přicházejí v úvahu i severní svahy a plochy, které lépe zadržují vláhu.
Rytí: Jáma pro výsadbu by měla být hluboká asi 0,5 m a měla by mít průměr asi 1 m. Podstatné je, aby se do ní kořeny pohodlně vešly a nebyly stísněné ani zatočené vzhůru.
Úprava kořenů: Před výsadbou je nezbytné kořeny mírně zkrátit nůžkami. Odstřihneme veškeré poškozené části, kořeny evidentně zaschlé a namrzlé.
V řezu by se mělo vždy ukazovat zdravé pletivo, které má bílé dřevo, zatímco zaschlé kořeny jsou hnědé, namrzlé šedé až černé. Současně zkrátíme příliš dlouhé a slabé kořeny, abychom vytvořili pravidelný tvar.
Chybou je krátit příliš málo, stejně jako zastřihnout zbytečně mnoho zdravé části kořenů.
Namáčení: Zkrácené kořeny pak necháme několik hodin máčet ve vodě. Nejdéle by v ní měly stát 24 hodin, pak je nezbytné je vytáhnout, protože pletivo už začíná ohrožovat rozklad a hniloba. Dřeviny prodávané v kontejneru se před výsadbou jen důkladně zalijí.
Zemina: Jako podklad nachystáme do jámy vyzrálý kompost. Pro zasypávání kořenů si připravíme směs vyzrálého kompostu a vyryté zeminy bez drnů.
Sázení: Stromek umístíme do jámy tak, aby místo štěpování zůstalo těsně nad zemí. Pro následující vývoj a růst stromku je to tak podstatné, že se vyplatí změřit si správnou výšku např. pomocí laťky. Co se může jinak stát:
Pokud je stromek zasazený příliš hluboko, pak zakoření z naštěpované části, což oddálí plodnost. Naopak stromek umístěný v jámě příliš vysoko bude mít potíže se zakořeněním a bude trpět suchem.
Při plánování správného usazení musíme ještě vzít v úvahu to, že zemina slehne a tím klesne i stromek. Proto vždy vysazujeme o něco výše.
Zasypávání: Stromek umístíme tak, aby kmínek stál rovně směrem vzhůru. Kořeny prosypeme připravenou zeminou a současně stromkem lehce třepeme, aby se zemina dostala mezi kořeny.
Jakmile je jáma téměř zaplněná, zeminu udusáme, aby ke kořenům přilnula. Pak kořeny zalijeme. Necháme vodu vsáknout a jámu přihrneme nakypřenou zeminou tak, aby se kolem kmene vytvořil menší val. Tentokrát už zeminu neudusáváme.
Tato kyprá vzdušná vrstva má chránit proti přízemním mrazíkům a zadržovat unikající vláhu. Až se oteplí a hrozba nočních mrazů pomine, můžeme val rozhrabat, neboť už nebude potřeba.
Opěrný kůl: Do jámy ho zatlučeme ještě před udusáváním zeminy. Měl by jít asi 20 cm pod úroveň vyhloubené jámy a směrem vzhůru by měl být tak dlouhý, aby dosahoval těsně pod nasazení koruny. Kůl má ke kmeni přiléhat vždy z jižní strany.
Zálivka: Při jarní výsadbě je důkladná zálivka důležitější, než když stromky sázíme na podzim. Aby zbytečně neunikala, pomůže val ze zeminy po obvodu jámy. Po vysazení bychom tedy stromek měli zalít 10 až 15 l vody.
Pomůže také k tomu, aby zemina lépe přilnula ke kořenům a aby se vytěsnil přebytečný vzduch kolem kořenů.
Řez: Po výsadbě musíme stromek ořezat. Pokud ho necháme bez řezu, zhoršujeme jeho vyhlídky nejen na zakořenění, ale vůbec na přežití. Ořezáním se posiluje tvorba kořenů a kondice stromku pro další sezony.
V tomto roce by neměl mít plody, pokud už má květy, musíme je důsledně odstranit. Obecně se doporučuje nechat na stromku tři až pět základních větví se dvěma až šesti očky. Větve řežeme tak, aby okrajové očko směřovalo ven. Řezné rány je nutné ošetřit voskem nebo latexem.
A ještě poznámka mimo vlastní sázení
Jeden, nebo dva? To je u ovocných stromků zásadní otázka. Některé druhy si na opylení stračí samy, jsou samosprašné. Další ale potřebují k opylení jinou odrůdu kvetoucí ve stejnou dobu.
Tak trochu se to dá obejít tím, že se do koruny naštěpuje opylující odrůda alespoň na jednu větev.
Samosprašné: meruňky, broskvoně, višně, některé slivoně
Cizosprašné: jabloně, hrušně, třešně, některé slivoně
Text: Lenka Korandová, foto: Shutterstock