Používáte ji celkem běžně při koupeli, ale zamysleli jste se někdy nad tím, kde se vzala? Prozradíme vám, že vyrostla na záhoně a vypěstovat si ji můžete i vy. Získáte materiál na žínku i chutnou zeleninu. Poradíme, jak na to.

Lufa egyptská (nejčastěji se pěstuje Luffa cylindrica) pochází z jihovýchodní Asie, Arábie, Egypta, ale i z Jižní Ameriky. Plody lufy jsou podlouhlé a cylindrické a u nás dorůstají do velikosti velké salátové okurky. Ovšem za dlouhotrvajícího teplého počasí mohou být až metrové.

Začíná to semínkem

Semínka lufy klíčí různě dlouho, záleží na jejich kvalitě a na druhu. Může to trvat 2–3 týdny a je třeba počítat i s tím, že rostlinka roste zprvu velmi pomalu. Jakmile ale překoná pomalé období, doslova se rozletí.

Lufu můžeme pěstovat na venkovních záhonech i ve skleníku. Tady však musíte dát pozor, aby se rostlina nepřehřála, tedy dostatečně větrat. Velmi důležitá je opora, po které se bude lufa pnout.

Popínavé druhy se pěstují jako réva vinná na opoře, ideální jsou různé mřížkové treláže nebo alespoň pletivo, k němuž se výhony přichytí.

Jednotlivé lodyhy mohou v ideálním případě dorůst až do délky šesti metrů, a když se na nich začnou objevovat plody, mají značnou váhu, takže opora musí být dostatečně stabilní.

Na záhonech

Na záhony lufu přesazujeme samozřejmě až po ledových mužích, mrazíky by ji zahubily. Musíme počítat s tím, že potřebuje slunce. Mírný polostín sice snese, ale nejbohatěji bude plodit právě na slunném stanovišti.

Další podmínkou bohaté úrody je zalévání, při nedostatku vláhy se budou výhony lámat a úroda nás nečeká. Křehká lodyha znamená, že musíme okamžitě pořádně zalít. Co se týká hnojení, hnojíme vydatně a často univerzálním hnojivem.

Na květ lufa nasadí po cca 130 dnech, ovšem za chladného počasí i o 60 dní déle. Nejdříve vykvetou květy samičí a až po nich samčí. Květy jsou žluté podobné okurkovým a svým zbarvením lákají čmeláky, takže o opylení je postaráno.

K jídlu nebo do sprchy?

Pokud chcete plody použít ke konzumaci, sbírejte je, dokud má slupka tmavou barvu a je spolu s plodem ještě tvrdá. Dužnina si nejvyšší křehkost udržuje prvních čtrnáct dnů růstu plodu. Tady tedy neznamená čím větší tím lepší. Na staré lufě už si nepochutnáte.

Jakmile začne slupka měknout, zbarvuje se dožluta či dohněda a plody začínají být lehčí, znamená to, že se uvnitř začala vyvíjet vláknina, která je právě tím, co tvoří po úpravě masážní žínku.

Pozdní sběr je výhodný

Pokud chcete plody využít na žínky či dekorace, musíte si trochu počkat. Ideálně byste měli vydržet do prvních mrazíků. Na konci října začnou výhony usychat, zralý plod je lehký a slupka se z plodů začne sama olupovat.

Po jejím odstranění se ukáže spleť vláken. S loupáním vám může pomoci jednoduchý trik. Plodem prostě mrštíte o zem. Když je plod zralý, slupka pukne a sama se odloupne.

Zbavte se dužiny, semena schovejte

Plody, z nichž odstraníte slupku, dále zbavte nežádoucí dužiny a semen. Máčejte je ve vodě, až se dužina vyplaví. Vláknitý skelet potom ještě dosušte a zbavte zbylých semen uvnitř. Ta samozřejmě schovejte pro příští výsadbu.

Nechte je dokonale oschnout a poté je uložte na chladné místo. V dobře uzavřené nádobce je můžete uchovávat v ledničce nebo je i zamrazit, opět v dobrém obalu, aby se co nejvíce zamezilo přístupu vzduchu. Takto zakonzervované vám vydrží klíčení schopné i několik let.

Bělení

Vlákna pod slupkou mají různé odstíny od zelené po hnědou. Proto se většinou bělí na slunci. Pokud byla lufa sklízena ve vlhku a hrozí plesnivění, klidně můžete namočit krátce do Sava nebo peroxidu a poté vyprat. Zbavíte se tak i případného drobného hmyzu.

A už ji můžete užívat. Hodí se na peeling, při saunování, využijete ji při aranžování buď jako plát nebo celý skelet plodu. Lufa je také vhodná do pěstebních substrátů (kompostu), které odlehčuje.