Měli byste jim věnovat stejnou pozornost, jako když si vybíráte boty. Protože i na ponožkách záleží, jak se vám bude chodit a jestli se budete cítit příjemně a pohodlně.
Ponožky musí udržet vaše nohy v suchu, v zimě v teple, v létě by zas měly zabraňovat pocení a zápachu, jejich lemy nesmí škrtit a švy by vás neměly nikde tlačit.
Je číslování zrádné?
Jak kdy. V obchodech se setkáte s různým značením. Může jít o číslo boty, do které jsou ponožky určeny, tedy 37, 38… Pak je situace jasná.
Čím dál častěji se ale setkáte s rozmezím dvou čísel, tedy například 37 až 38. Protože většinou ponožky obsahují nějaký elastický materiál, noze se přizpůsobí. Trochu horší je to, pokud je rozmezí čísel přes tři velikosti.
Tady už hrozí, že když máte tu nejmenší, ponožky vám budou velké, budou se krčit a shrnovat a uděláte si puchýře a otlaky. Pomůže snad jedině to, že budete kupovat stejný typ a od výrobce, se kterým máte už zkušenost. Nejméně přehledné je značení S až L, tady si jisti být nemůžete téměř nikdy.
Svobodu pro prsty
Velikost ponožek už znáte, ale možná vás nenapadlo, že důležitá je i jejich šíře především v prstové části. Musí být dost široké na to, aby prsty byly volné a měly při chůzi dostatek prostoru.
Šířku je potřeba hlídat zejména, pokud trpíte nějakou deformací, jako je například vbočený palec. Důležitý je i lem, který nesmí na lýtku škrtit. Pokud tomu tak je, zhoršuje se prokrvení nohou, objevují se otoky.
U diabetiků pak hrozí špatné hojení chronických ran, které bývají většinou na chodidlech. Dříve to splňovaly zdravotní ponožky, které mají lemy širší, ale dnes je tento trend vidět u většiny výrobců.
Kdy se bude hodit…
Bavlna – je měkká, pružná, hodí se zejména na běžné nošení i pro ty, kterým se noha více potí. Často je doplněna nějakou syntetickou příměsí, ta by ale neměla převažovat.
Nehodí se ale na delší túry, protože bavlna sice pot odvede, ale ponožky mohou být vlhké.
Vlna – oblíbená je v zimě, protože hřeje a dobře izoluje, ale hodí se i na turistiku v jiném ročním období. Kvalitní ponožky bývají většinou z merina. Jedinou nevýhodou je, že vlna hůře odvádí vlhkost.
Bambus – má podobné vlastnosti jako bavlna, je prodyšný a měkký.
Froté – kdysi velmi oblíbené, dnes už tak trochu za zenitem, protože málo vydrží. Nejčastěji se jedná o směs bavlny a syntetiky.
Hodí se do jakéhokoliv počasí, ale jejich nošení při sportovních aktivitách a turistice je trochu problematické, protože ty nekvalitní se různě vytahují a krčí v botě a mohou způsobit otlaky. Ale při oddechu na chalupě, proč ne.
Antibakteriální – objevily se v posledních letech a většinou obsahují částice stříbra. Jejich výhodou je, že odstraňují pachy, omezují pocení, a zabraňují i plísňovým onemocněním. I když v posledním případě určitě nejsou samospasitelné. Jejich výhodou je, že dobře regulují teplotu.
Jsou i speciální
Mezi ně patří například kompresní zdravotní ponožky, v tomto případě spíš podkolenky, které zvyšují průtok krve a pomáhají zmírnit otoky a bolesti nohou.
Hodí se, pokud cestujete na větší vzdálenosti, ocení je těhotné ženy, ale i ti, kteří v práci nepřetržitě stojí či sedí, a samozřejmě také sportovci a turisté.
Ti mohou sáhnout ještě po dalších typech, podle sportu, který provozují, nejčastěji to bývají takzvané funkční.
Funkční – jsou vyrobené ze speciálních vláken, dokáží odvádět vlhkost a velmi rychle schnou. Dají se koupit v zimní termo variantě nebo naopak letní, ve kterých se nezapaří noha.
Mohou být klasické, tedy nad kotník, krátké i podkolenky. Výška se řídí samozřejmě botou, do které je budeme používat. Ponožka by při sportovních aktivitách měla vždy sahat výše než bota.
Důležité jsou u nich ploché švy, některé se vyrábějí se zesílenou patou a špičkou, případně s celým chodidlem. Vybírejte takové, které mají takzvané aretační pruhy. To jsou místa, obvykle na nártu, která těsně přiléhají k noze a zabraňují klouzání ponožky.
Někteří výrobci také rozlišují pravou a levou, takže ponožky pak opravdu dobře sedí.
Prstové – mají své příznivce i odpůrce. V každém případě je jejich výhodou to, že oddělují jednotlivé prsty, takže omezují pocení mezi nimi. Navíc mají prsty volnost a nepřiléhají na sebe, takže omezují tvorbu puchýřů mezi nimi.