Záplava negativních informací v nás vytváří obraz světa, který je zraňující a šílený. Jak si v duši vytvořit opět schopnost věřit, že budoucnost ještě někdy přinese něco dobrého?
Teroristické útoky, válka, hurikány – každý den prožíváme děsivé události světa, o nichž bychom ještě před lety neměli tušení. Ze srdceryvných lidských příběhů nás bodá u srdce a je nám smutno z toho, že chceme pomoci, ale není jak.
Z obsahu zpráv navíc nabýváme dojmu, že poměr dobra a zla je na světě až mučivě nevyrovnaný.
Když jste ztratili naději
Psycholog Jan Urban říká, že tato skutečnost se nazývá „negativity bias“, tedy „negativní předpojatost“. Její podstatou je, že událostmi negativní povahy jsme často zaujati více než jevy pozitivními.
Jenže pokud budete věřit, že svět není v pořádku a vypadá přesně tak, jak ho prezentují média, budete žít v chronické obavě napořád. Navíc ztratíte to nejdůležitější, tedy schopnost naděje. Dá se s tím vůbec něco dělat?
1) Říkejte více „ano“
Východiskem je zbavit se v hlavě neustálého pocitu odmítání, a to přestože tendence lidí k očekávání nejhoršího je vcelku přirozená. Chronické odmítání je ale pro duši nepřirozené, či dokonce škodlivé.
Takže pokud se přistihnete při tom, že svým blízkým podsouváte jen negativní myšlenky, zbystřete! Začněte pracovat na tom, aby váš způsob uvažování, ale i vyjadřování, byl převážně pozitivní.
Když totiž budete více říkat „ano“, brzy se zařadíte k těm jedincům, kteří podporují společenský růst i rozvoj lidstva.
Budoucí dobro
Filozof Johanthan Lear v této souvislosti používá obrat „radikální naděje“. Nejde tady o nějaký předstíraný optimismus, neopodstatněné pozitivní myšlení ani popírání temných stránek skutečnosti.
Na mysli má takový druh naděje, který je zaměřen na budoucí dobro. Náš svět, náš život totiž ještě stále může být lepším způsobem existence, jen si takovou „budoucnost“ zatím nedokážeme představit.
2) Zajímejte se o další aspekty
Pokud své názory čerpáte z internetu, ověřujte si fakta. Víte, že negativní zprávy přitahují další podobného ducha? V odborné literatuře se tomu říká fenomén Baader-Meinhof neboli iluze frekvence.
Když se dozvíte o nějakém jevu nově, ať je to cokoli, třeba negativní informace, náhle ji začnete vidět všude a zároveň ve vás zvyšuje vnímavost pro to, v jakých barvách vnímáte svět. Jeho zabarvení je ale ve skutečnosti bezpečnější, a mnohdy i přátelštější.
3) Pozitivní události si zapamatujte
Pokud se vám v životě přihodí něco pozitivního, dobře si tento okamžik zafixujte a později si jej v hlavě opět „přehrajte“. Tím se vám uloží do dlouhodobé paměti.
To ale neznamená, že byste se měli za všech okolností na svět dívat už jen skrze růžové brýle, jde spíše o to, abyste příznivým příhodám přisuzovali stejnou váhu jako těm podstatně horším a vyhýbali se lidem, kteří negativismem jen přetékají.
Přes zaujetí negativními věcmi se totiž v mysli najde málokdy místo pro pozitivní informace.
4) Emoce na vedlejší kolej
Starejte se především sami o sebe. Už jen proto, abyste mohli být prospěšní někomu dalšímu. Dejte pozor na to, kam vás ostatní tlačí, a nedělejte žádná rozhodnutí pod vlivem emocí.
Nesmíte také dopustit, aby vás ostatní stavěli do pozice viníka jen za to, že se už nechcete donekonečna bavit o tom, jak se svět řítí do záhuby a že tu všichni stejně brzy umřeme hlady.
5) Pomáhejte lidem v nouzi
Víte, jak je to pro vaši mysl ozdravné? Najděte si organizace, které se na to zaměřují. Leckde se můžete zaregistrovat i jako dobrovolník.
Například u organizace ADRA anebo přes webovou stránku dobrovolnik.cz, kde se dozvíte praktické věci o tom, jak na pár dní u sebe nechat přespat uprchlíka. Anebo přispějte darem organizaci Lékaři bez hranic.
Otevřete si jejich webové stránky (www.lekari-bez-hranic.cz) a přečtěte si, v jakých oblastech pomáhají. Zjistíte tak, že ne každý může žít ve světě míru a materiálního dostatku jako vy. Přineste proto někomu jinému radost do života.