Knihovna vypovídá o svém majiteli víc, než by se na první pohled mohlo zdát. A nejen svým obsahem. Dbát bychom měli i na stav publikací a aspoň jednou ročně je důkladně ošetřit. Nejlepším časem na očistu knižní sbírky je jaro.

Úklid knihovny je časově náročný a patří k těm, které se často odkládají. Když se už do něj pustíte, měli byste to vzít z gruntu. Proto raději počítejte s větší časovou rezervou.

 Každou knihu je třeba oprášit zvlášť

Důležité je vytáhnout knihy z polic a čistit je jednu po druhé. Pokud jich je hodně, můžete si úklid rozdělit po regálech. Začněte tím, že nejprve plochu, na níž knihy stály, otřete vlhkým hadříkem. Poté důkladně očistěte každou publikaci.

Nejprve použijte opět vlhký hadřík, kterým povrch knihy zbavíte prachu. Pak zbytek prachu vyluxujte. Následně zkontrolujte, zda se uvnitř neschovává zapomenutá záložka nebo něco jiného. Vše vyjměte.

Mastné skvrny

Pokud najdete mastnou skvrnu, můžete ji odstranit řídkou kašičkou z magnézia a benzínu. Tou potřete skvrnu z obou stran listu, mezi zamaštěné stránky vložte savý papír, knihu zavřete a zatěžkejte. Do druhého dne by měla skvrna zmizet.

Jiným způsobem odstranění čerstvé mastné skvrny z knihy je přežehlení jednotlivých stránek mezi dvěma hedvábnými nebo savými papíry vlažnou žehličkou.

Plíseň

Dlouho nepoužívané tituly mohou být napadeny plísní. V takovém případě do vody, kterou knihu potíráte, kápněte ocet. Stejnou službu poskytne i líh, případně obyčejné mýdlo. Nestačí ale otřít jen obal, musíte ošetřit i jednotlivé stránky.

Po tomto zásahu je nezbytně nutné nechat knihu vyschnout na dobře větraném místě. Pozor na sluníčko, které by mohlo způsobit vyblednutí nebo zežloutnutí listů.

Chcete-li proces urychlit, vysušíte vlhké knihy snadno fénem na vlasy.Plíseň a její spóry neotírejte nasucho, jen byste je rozvířili do prostoru a poté snadno vdechli.

Vlhkost

Vlhkost může často způsobit slepení listů. V takovém případě opatrně knihu přehýbejte ze strany na stranu. Pokud to nepomůže, podržte ji nad párou. Vlhké listy opět podložte hedvábným papírem a druhý den je přežehlete vlažnou žehličkou dosucha.

Živí vetřelci

Může se to zdát neuvěřitelné, ale knihy bývají nezřídka i zajímavým mikro-ekosystémem. Poskytují domov mnoha organismům a některé jim to oplácejí prospěšnou službou. Nevěříte? Tak třeba taková pisivka, nazývaná též knižní veš.

Je to drobný hmyz, který se živí mimo jiné i plísněmi, čímž publikace dokonale čistí. Na pisivkách, ale i na škodlivých roztočích, si naopak pochutnávají malinkatí štírci, jež můžete v publikacích také objevit. Jak je odstranit? Jednoduše.

Jejich výskyt je přímo úměrný četnosti používání knihy. Čtěte knížky, listuje v nich. A vetřelci odtáhnou jinam.

Zatuchlina

Častým používáním knih zamezíme i jejich dalšímu nepříteli – zatuchlině. Je jako nakažlivá nemoc, ráda napadá jeden titul po druhém. A když se objeví, poradit si s ní bývá oříšek. Můžete zkusit mezi jednotlivé stránky knížky vložit sušenou levanduli.

Do knihovny položte voňavé mýdlo či otevřený flakonek s aromatickým olejíčkem. Někdo proti zápachu doporučuje vložit publikaci na pár dní do papírového sáčku s přídavkem steliva pro kočky. Všechno to kombinujte s pravidelným větráním knih.

Zpátky do knihovny

Konečně nadešel čas knihy opět naskládat zpět do knihovny. Můžete si vybrat různé systémy, podle nichž je na policích budete mít uložené. Osvědčeným způsobem je rovnání podle autorů a žánrů.

To znamená, že zvlášť budou detektivky, zvlášť literatura milostná, zvlášť tituly dobrodružné… Knihy stejného autora dejte vedle sebe. Beletrii lze řadit abecedně dle autora.

Položit nebo postavit?

Výška knížky je přitom nedůležitá. Naopak skládání podle velikosti na úkor obsahu je v rozporu s cítěním profesionálních knihovníků. Zda knihy na polici postavit, položit nebo kombinovat obojí, to už je rozhodnutí na vás.

Zvolte způsob dle svého estetického cítění a potřeby, vždy ale tak, aby názvy knih mířily stejným směrem.

Kam s nimi

Jisté pravidlo platí i při umístění knih. Příručně, tedy do úrovně očí – tam, kde se dobře dostáváte – uložte knihy, které používáte nejčastěji. Do výšky patří knihy, po nichž saháte výjimečně. Například cizojazyčné tituly, slovníky.

Knihy a děti

Děti mají mít již od útlého věku svou vlastní knihovničku. Je dobré je vést k tomu, aby si ke knihám vypěstovaly hezký vztah. Zpočátku postačí jen police, měly by však na ni bez potíží dosáhnout.

Do příručního prostoru jim uložíme knihy, které v daném období čtou nejčastěji. Školákům tady vyhradíme místo na publikace, z nichž budou čerpat do školy. Tedy nejrůznější encyklopedie, slovníky a atlasy.

Poškozené knihy do koše nepatří

Kam s poškozenými knihami? Neukvapujte se v rozhodnutí je zahodit. Byla by to škoda. Většinu závad lze při troše trpělivosti odstranit, a pokud si netroufáte sami, můžete knížky svěřit odborníkovi.

Restaurátor umí nejen opravit vytrhané listy, prasklé hřbety a utržené desky. Dovede nahradit chybějící kousky papíru, vybere ty nejvhodnější materiály a barvy, aby odpovídaly době vydání, a poradí si i s historickými vazbami.

Foto: Shutterstock