Autismus je momentálně velké téma, ale ne vždy musí být taková diagnóza u dítěte správná.

Právě o takovém případu „falešného“ autismu s neobvyklým pozadím informoval nedávno zpravodajský web BBC. Osmiletý britský chlapec, do té doby bez jakýchkoli psychických problémů, začal náhle trpět záchvaty paniky a úzkosti.

Současně propadal depresivním náladám a agresivnímu chování vůči sobě, zcela ztratil zájem o kamarády i mladší sestřičku, dříve milovanou. Chlapec prošel opakovaně vyšetřením se závěrem, že trpí autismem.

To se Alison Maclaineové, jeho matce, ovšem nezdálo, sama je totiž psychiatrička. Pustila se tedy do pátrání, co by se za synovými potížemi mohlo skrývat.

Vyplatilo se jí to, protože nakonec narazila na málo známou poruchu označovanou PANDAS (což je zkratka z Paediatric Acute-onset Neuropsychiatric Syndrome), objevenou v USA zhruba před 20 lety.

Chybná imunitní reakce

Podstatou poruchy je chybná imunitní reakce, která při streptokokové infekci, což může být například nevýrazný zánět mandlí, nezaútočí na původce nemoci, ale na mozkovou tkáň. Tam vyvolá náhlé změny chování, které se mohou podobat autismu.

Při nasazení antibiotik pak zmizí stejně rychle, jako se objevily. To přesně se povedlo u syna Alison Maclaineové, po dvou dnech léčby všechny jeho psychické potíže zmizely. Chlapec „jen“ ztratil rok života.

Mimochodem…

Porucha má ještě verzi PANS, kde může být spouštěcím faktorem i jiná infekce, bakteriální i virová. Po léčbě antibiotiky nebo protizánětlivými léky se psychické potíže rychle vytratí.

Problémem je fakt, že porucha je zatím velmi málo známá i mezi lékaři, teprve před pár lety ji oficiálně uznala Světová zdravotnická organizace.

Chybná reakce imunity může zřejmě způsobit ale i jiné problémy, může napadat i mozky starších lidí, kde zase vyvolá náhlou zdánlivou demenci. V každém případě působí návrat do normálního života po správné léčbě jako malý zázrak.