Rohože, koše a originální bytové doplňky, ale i křesla a pohovky, stolky či police. Snad všichni milovníci přírodních materiálů mají doma nějaký ten kousek exotického nábytku či originální dekoraci.
Obliba ratanu je už delší dobu na ústupu na úkor jiných exotických dřev a travin, bambusu, banánových listů, vodního hyacintu či mořských řas, tzv. mořské trávy.
Právě ta získává stále větší uplatnění při výrobě pohodlného nábytku, podlahových krytin, koberců a jednoduchých doplňků. Její domovinou jsou mořské mělčiny u Severní Ameriky a Evropy, východní Afriky, východní Asie a Austrálie.
K nám se originální produkty z mořské trávy dovážejí z Afriky a Asie – hlavně z Indonésie a Filipín.
Materiál z moře
Mořská tráva, nebo také vocha mořská či zostra marina, tvoří pod hladinou na mělčinách moří rozsáhlé husté koberce podobné skutečným suchozemským loukám. Dnes však nejde o nahodilý výskyt.
V přímořských státech, kde se sklízí k dalšímu průmyslovému využití, je pěstována na zavodněných políčkách, podobně jako rýže. Podle druhu řas a slanosti mořské vody se mění odstíny barvy od béžové až k tmavě hnědé, nebo se předvádí v celé škále zelené.
Po usušení a zpracování je její barva světlá – v béžových a hnědých odstínech, pro další výrobu se pak různě barevně moří a lakuje.
K čemu slouží?
Původně se vyplavená tráva používala jen jako hnojivo s vysokým podílem železa, ale od začátku 20. století se začala sušit, a pak se používala především jako plnivo matrací.
Ve svém složení má totiž mimořádně vysoký podíl kyseliny rozmarýnové, která působí výrazně antibakteriálně, protivirově a protizánětlivě. Odpuzuje roztoče a nevoní ani hlodavcům.
V přímořských státech, kde vocha roste, se už odjakživa používá pro své skvělé tepelně izolační vlastnosti jako výplň stěn, pod i na podlahy, pod střechu a k dalšímu zateplování. Její výhodou je také vysoký obsah soli a křemíku, díky nimž jen velmi špatně hoří.
Každý kus je originál
I když se i nadále používá ve stavebním průmyslu k výrobě izolačních panelů, našla si nyní významné uplatnění v nábytkářském průmyslu.
Sušené oddenky mořské trávy se strojově stáčí stejným způsobem jako konopné provazy do pevných pletenců, a ty se pak ručně hustě vplétají do dřevěných, ratanových, nebo kovových koster židlí, křesel a dalšího nábytku, nebo se z nich pletou rohože a ošatky.
Hotové výplety z mořské trávy jsou po nalakování a eventuálním dobarvení stejně tvrdé jako ratan, ale zároveň jsou poněkud drsnější, a to jak na pohled, tak i na dotek.
Do bytu i na zahradu
Nábytek z vochy působí dost robustně a chce kolem sebe hodně místa. Do prostorného bytu si lze pořídit i celou sedací soupravu nebo postel do ložnice, pak už se ale nehodí další stejné doplňky. Docela stačí jeden originální kus nábytku, který dlouho vydrží.
Ani nemusí s ostatním vybavením stylově ladit, ale v místnosti působí jako originální solitér. Nelakovaný, mořený nábytek z mořské trávy se hodí i na chalupu a na zahradu. Běžné povětrnostní podmínky mu neškodí, ale na zimu se musí uklidit.
Snadno se čistí
Podle zpracování a povrchové úpravy nábytku a ostatních doplňků pak odvisí i jejich údržba. Nejprve je vysavačem zbavíme prachu, potom už je jen většinou stačí otřít vlhkým hadříkem či krátce osprchovat.
Voskované kusy se pak ošetří voskem na nábytek, ale lze je natřít i třeba bezbarvým voskem na boty.
O leštěný povrch pečujeme antistatickými přípravky odpuzujícími prach a dodávajícími lesk, o nelakované pak olejem na dřevo, nebo směsí lněné fermeže s terpentýnem. Zašlá místa a „zažrané“ nečistoty vydrbeme kartáčkem na ruce a roztokem slané vody se šampónem. Po vyschnutí nábytek nakonzervujeme (mořidlem, voskem, olejem aj.)
Výhody a nevýhody
Mořská tráva se snadno zpracovává, materiál má hrubší strukturu, působí propracovaněji. Z tohoto důvodu se také často používá pro prostírání, koše, chňapky, obaly na květináče či jiné bytové doplňky.
Rohože a koberce jsou velmi odolné a antistatické, dobře tepelně izolují v zimě a v létě „chladí a jsou poměrně levné.
Vyrábějí se z ní hračky pro domácí mazlíčky.
Nedrží se v ní roztoči a odpuzuje i hlodavce.
Usušená se drtí na izolaci, jejíž výhodou je vysoká sorpční schopnost pohlcovat a vzápětí zas uvolňovat vlhkost.
Vzhledem k vysokému obsahu křemíku a soli, odolává ohni.
Pohlcuje zápach, což je výhodou i nevýhodou – protože výrobky bývají „cítit“. Pak je ale stačí důkladně omýt octovou vodou.
Text: Marie Šrámková, foto: Shutterstock
