Herečka Martha Issová se před dvěma lety stala mámou takřka na plný úvazek. Tatínkem dvouleté Fany je filmový režisér David Ondříček. Dá se říci, že rodinná tradice pokračuje. Sympatická maminka je dcerou režiséra Morise Issy a herečky Lenky Termerové.

Jste městské dítě, nebo vás to táhne více do přírody?

Vyrostla jsem sice v Praze, ovšem na Hanspaulce, což je velmi poklidná a hodně zelená část města. Spoustu času jsme trávili i na chalupě v Orlických horách, kde mám dodnes kamarády a ráda tam jezdím. Nejlepší prázdniny byly v Liticích!

Bydleli jsme v roubence bez tekoucí vody a s pecí ve světnici, celý den jsme byli v lese, nebo se koupali v Divoké Orlici. Tam byla absolutní, přírodní svoboda.

Taky jsem chodila do skauta, se kterým jsme jezdili na báječné tábory, kde jsme tři týdny žili na louce u potoka, uprostřed lesa a všechno si stavěli sami.

V dětství jsem tedy strávila hodně času v přírodě, abych se později přesídlila do všemožných pražských kaváren a podniků, kde jsem prožila velkou část puberty a později i postpuberty. Shrnula bych to tak, že jsem městský člověk s hlubokým vztahem k přírodě.

Františka je stejně jako vy dcerou herečky a filmového režiséra. Zdědila povahu po vás, nebo po tatínkovi?

Těžko říct, komu je podobnější. Jako naprosto objektivní osoba (smích) vám můžu říct, že Františka je úžasná, roztomilá a sladká bytost, takže myslím, že má od každého z nás jen to nejlepší. Občas je i trošku divoká, ale to se mi samozřejmě líbí.

Nejradši má, když se spolu smějeme blbinkám, které od rána do večera vymýšlí. Moji rodiče říkají, že mají pocit, jako by se vrátili zpátky v čase. Prožila jsem díky nim absolutně šťastné dětství, jaké bych Fany moc ráda přichystala také.

Věnovali se nám, cítili jsme se díky nim v bezpečí a milovaní, byla s nimi sranda. S malou nám hodně pomáhají. Máma i táta, Fanynky milovaný douda, jak mu říká.

Jak vycházíte se svým nevlastním synem?

Vídáme se často s ním i s Davidovou první ženou Petrou. Jsme kamarádky, což považuji za veliké štěstí. Ruda má Fany moc rád, alespoň to říká.

Myslím, že když mu vypojuje z elektřiny jeho playstation ve chvíli, kdy zuřivě bojuje s vesmírnými droidy, není to tak úplně pravda, nicméně se k ní chová láskyplně. Fany ho samozřejmě naprosto zbožňuje a opakuje po něm všechno, takže se máme na co těšit.

Můj bratr je skoro o deset let starší než já a máme spolu hodně hezký vztah, tak doufám, že i tihle dva k sobě budou mít blízko.

Dodržujete nějaký rodinný rituál?

Každý večer před usnutím si s Fanynkou vyprávíme, co budeme dělat zítra. Tedy, zatím vyprávím já, Fany usíná (smích). Děláme si taky společné snídaně, a když zrovna nemám představení v divadle, i večeře. Jídlo je u nás vůbec podstatnou součástí života.

Experimentujete v kuchyni, nebo dáváte přednost tradici?

Kouzlo vaření jsem objevila teprve s narozením Františky, do té doby jsem především ráda jedla (smích). Ta chuť nasytit své potomky je zřejmě někde hluboce zakořeněná. Vaření mě začalo bavit a těšit.

Svůj půvab má i to, že zatímco u herectví nikdy nemáte jistotu, jestli ho děláte dobře, nemáte žádný konkrétní, hmatatelný výsledek, vaření je taková zemitá činnost s uspokojivým a jasným koncem.

Dá-li se s malou dceruškou hovořit o volném čase, jak ho ráda využíváte?

Od všeho trochu, podle nálady.

Někdy mám chuť jít na procházku, jindy se válet, číst si, poslouchat muziku, hrát tenis, pít víno a moudře hovořit, vyrazit do kina, uvařit pro kamarády, navštívit rodinu, házet psovi míček, sejít se s jinými maminkami a probrat naše ratolesti. Většina ze zmíněných činností se dá pochopitelně i kombinovat.

Jak se udržujete v kondici?

Nijak systematicky. Zbožňuju pohyb a potřebuji ho k životu. Než jsem otěhotněla, chodily jsme s mojí milou přítelkyní, která je stejně soutěživá jako já, dvakrát týdně na badminton. To bylo bezva, ráda bych se k tomu zase časem vrátila.

Baví mě taky tenis, i když teď je pro mě spíš frustrující, protože doby, kdy jsem ho hrála velmi dobře, jsou už zřejmě pryč. Taky se minimálně jednou za čtvrt roku potřebuju vytancovat z podoby a poměrně dost energie ze sebe vydávám i během představení.

V čem se cítíte víc doma – obklopujete se raději moderní technikou, nebo jste příznivcem starožitností a věcí z bazaru?

Nejraději kombinuji moderní techniku s bazarovými kousky. Tento přístup ostatně aplikuji celoživotně a ve všem.

Čím vám člověk udělá radost?

Takových věcí je celá škála, nejsem až zas tak moc náročná. Potěší mě vlídnost, pochvala, jídlo, kniha, případně dobrý, koneckonců někdy i špatný, vtip. Samozřejmě nepohrdnu ani krásným šperkem (smích).

Ve zkratce

– Narodila se 22. března 1981 v Praze herečce Lence Termerové. Jejím otcem je syrský režisér Moris Issa. Je sestřenicí herečky Kláry Issové.

– H v jejím jméně bylo přání jejího otce, jehož k němu inspirovala píseň Paula McCartneyho „Martha, my dear“.

– První roli dostala v televizní pohádce O princezně, která nesměla na slunce. Královnu zde ztvárnila její maminka. Popularitu jí zajistil seriál Karla Smyczka Dobrá čtvrť.

– V posledním ročníku herectví na Státní konzervatoři ji kvůli natáčení vyhodili, poté studovala dva roky jazzový zpěv na Konzervatoři Jaroslava Ježka.

– V současné době žije s režisérem Davidem Ondříčkem, s nímž má téměř dvouletou dceru Františku.

Test: Andrea Primusová, foto: Dan Zahrádka