Už staří Řekové nazývali tento ostrov „kalliste“ čili nejkrásnější. Ale víc než bělavými plážemi, průzračným mořem a panenskou přírodou je spíš známý jako rodiště francouzského císaře Napoleona Bonaparta. Opatření se uvolňují, tak si se třeba i vy letos zajedete na dovolenou.
Svým tvarem připomíná ostrov ležící v západním Středozemním moři zaťatou pěst se vztyčeným palcem. I když je od Francie vzdálený 180 a od Itálie jen 80 kilometrů, patří pod správu země galského kohouta.
Nedotčená krajina s množstvím ledovcových jezer a nízká zalidněnost dělá z Korsiky atraktivní turistický cíl. Většina turistů připlouvá do přístavu Bastia, druhého největšího města Korsiky.
Odtud se můžete rozjet do vnitrozemí nebo do různých míst členitého pobřeží ostrova. Nejčastějším cílem turistů je východní pobřeží, převážně pak okolí města Porto-Vecchio.
Častým cílem jsou však i kaskády (Cascades du Polischellu), nacházející se v korsických horách.
„Podle vůně poznám Korsiku i se zavřenýma očima,“ tvrdil tamní nejslavnější rodák, císař Napoleon Bonaparte.
„Slunce se tak často milovalo s mořem, až se zrodila Korsika,“ napsal v Malém princi velký milovník ostrova, spisovatel (a letec) Antoine de Saint–Exupéry, který také použil příměr, „Korsika je růžový kámen vržený do Středozemního moře.“
Ráj sportů
Ostrov je rájem turistů všech věkových kategorií a zájmů, a neexistuje snad žádný druh sportu, který by se tu nedal provozovat.
Čekají tu na vás tisíc kilometrů pobřeží, čisté teplé moře, pro milovníky raftingu více i méně divoké řeky, horolezecké terény, přes sedmdesát vrcholů s výškou nad 2000 metrů. Cyklisté si mohou vyšlápnout do hor a vzápětí sjíždět do hlubokých údolí.
Téměř všude jsou k dispozici půjčovny a sportovní agentury, které zájemcům usnadní zrealizovat sportovní potřeby. Mimo přírodní rezervace si je možné i zdarma zarybařit.
Na řeky je sice nutný rybářský lístek, ale snadno si ho pořídíte v prodejnách s rybářskými potřebami v místě, kde se právě nacházíte.
Romantický jih
Pomyslná brána do oblasti jižní Korsiky je městečko Sartene se svou tajemnou a krvavou historií. Místní obyvatelé brali často spravedlnost do svých rukou.
Krevní msta čili vendeta, se objevila právě tady, a to už po roce 1000. Rodina tu vždy byla na prvním místě a vendeta po mnoho století jedinou zárukou spravedlnosti, respektive odvety. Vykonávání msty tu kvetlo především ve 14. až 18. století. Až v roce 1834 byla krevní msta oficiálním dekretem postavena mimo zákon.
Odpočinek ve skalním městě
Vaší pozornosti nesmí ovšem uniknout nedaleká přírodní rezervace Roccapina. Romantické pláže slibují koupání v tyrkysové vodě s nádhernými výhledy na nedaleké skalní útvary. Celý záliv „hlídá“ skalní lev Rocher du Lion.
Zdejší pobřeží tvoří malé mořské zátočiny a skalní ostrohy, pod kterými v mořských hlubinách čile pulzuje život. Najdete tu unikátní floru i faunu a všudypřítomnou macchii, kterou tvoří pichlavé a neprostupné porosty, vysoké od jednoho až do pěti metrů.
Dechberoucí „výšlapy“
Vidět byste určitě měli i rudé skály Calanche na východním pobřeží, které vyhledávají zvláště pěší turisté a horolezci. Zdejší přírodní rezervace je pod ochranou UNESCO. Turisté si tu mohou užívat nepřeberné množství procházek a túr.
Skály se táhnou v mnoha vrstvách od moře až do výšky 1200 metrů nad mořem. Podél cest běžně kvetou orchideje.
Také výstup na Capo d’Orto a následně pohled shora na záliv Porto budou nezapomenutelným zážitkem, zvláště když si návrat z túry naplánujete v podvečerních hodinách.
Ten, kdo nechce stoupat vysoko do příkrých svahů, může využít příjemné skalní lezení v těsné blízkosti oblázkové pláže v zálivu městečka Porto.
Napumpujte kola a típněte cigaretu
Po místních komunikacích je třeba jezdit opatrně, protože jsou úzké a často se na nich můžete potkat se stádem divokých prasat. Zejména pak na jihu ostrova. Dbejte na řádné vybavení a osvětlení kola a respektujte všechny zákazy – místní policie je nesmlouvavá.
Opatrně také s požíváním alkoholu, pravidla jsou tu přísná nejen pro řidiče aut, ale i pro cyklisty a pokuty jsou vysoké. Na Korsice také všude platí zákaz rozdělávat oheň a kouřit v lese.
Přesto rok co rok zničí požáry rozsáhlé lesní plochy a ohrožují obyvatele i dobytek. Kouřit se nesmí ani ve veřejných budovách, v restauracích, kavárnách a na diskotékách.
Co musíte vidět
Pokud nejste na dlouhé ležení u moře, vydejte se na prohlídku ostrova, ať už autem nebo místními autobusy, nejlépe však na zapůjčených kolech. Navštivte Bonifacio, bývalé město pirátů ležící na vysokém bílém útesu, označované za jeden z divů Evropy.
Zde si můžete prohlédnout historickou část středověkého města, nebo se projet lodí pod skalnatými útesy. Dále si nenechte ujít Sartane, o kterém se říká, že je to nejkorsičtější město a Propriano, v jehož okolí jsou překrásné zálivy a bílé pláže.
Samozřejmě nemůžete vynechat metropoli Korsiky a rodiště Napoleona Bonaparta – Ajjacio. Údajně je nejúchvatnější v noci. Další „perlou“ je Corte, romantické starobylé město se středověkou citadelou.
Přibližně 35 kilometrů od města můžete vyrazit na jednu z nejkrásnějších pěších túr průsmykem na kaskády Vizzavona, kde je úžasné koupání.
Dalšími doporučenými zastávkami během pobytu na Korsice jsou Porto, idylické město v malebném zálivu pod vysokými horami, Calvi s bílými plážemi, vyhlášené letovisko St. Florent a také úchvatný mys Cap Corse.
Ráz pobřeží se rychle mění, od Solenzara střídají písečné pláže mořské zátoky plné rozeklaných skal.
Kdy Korsiku navštívit?
V dubnu a v květnu je ideální termín na sjíždění řek, canyoning (sjíždění kaňonů), jachting a surfing, lodní výlety, jízdu na koních po ostrově, závěsné létání a paragliding. Možné je také šnorchlování a potápění – skoro ve všech letoviscích u moře jsou pro ten účel zřízené potápěčské školy.
Nejhezčí dobou na dovolenou pro rodiny s dětmi, které ještě nemusejí chodit do školy, je květen, červen a září. Počasí je celkem teplé, dá se již koupat a ostrov není plný turistů. Ale pozor na vítr, který vane od moře, a na mořské proudy.
Ochutnejte místní speciality
Místní jsou velmi pohostinní a často pozvou „sympatické“ turisty k sobě domů na pohoštění.
Ale i když se vám to nepoštěstí, alespoň v restauraci ochutnejte stufatu – vařené telecí či jehněčí s velkými těstovinami, bastelle – pikantní taštičky plněné mangoldem či brocciu – čerstvý sýr. Jí se přírodní, bez přísad, jen pocukrovaný a přelitý pálenkou.
Jídlo zapíjejí Korsičané lehkým červeným vínem a lahodným kaštanovým pivem. Vařené jedlé kaštany jsou přílohou k mnoha hlavním jídlům. Z kaštanové mouky se dělá zmrzlina a pečou se z ní koláče. Vyrábějí zde i skvělou fíkovou marmeládu, kterou podávají se sýrem. Na závěr jídla servírují myrtovou pálenku nebo kaštanový likér.
Korsika v kostce
Ostrov je rozdělen na dvě správní střediska
• Ajaccio – hlavní město jižní části ostrova, zároveň hlavním město autonomní oblasti
• Bastia – hlavní město severní části ostrova, největší a nejdůležitější přístav Korsiky
Rozloha: Ze severu na jih 183 kilometrů, od východu na západ 83 kilometrů. Žije zde necelých 300 tisíc stálých obyvatel, takže ostrov patří k nejméně zalidněným koutům Evropy.
Úřední jazyk: francouzština. Ostatními jazyky je celkem problém se domluvit.
Měna: Stejně jako ve Francii se zde používá euro. Šeky akceptují neradi a s vysokým poplatkem. Platební kartou lze platit v luxusnějších buticích, některých supermarketech a dražších hotelích, občas i na benzinové stanici.
Doprava na ostrov: Na místo pouze letadlem, autem a autobusem do Francie, nebo do Itálie, pak trajektem do korsického města Bastia (necelé čtyři hodiny).
Text: Marie Šrámková, foto: Shutterstock
