Ať už školní, nebo dospělácký: Jakmile je batoh setrvale v akci, potřebuje také údržbu.

Zatímco bavlněný batoh můžete klidně vyprat, u polyesterového, což je nejběžnější materiál, pračka představuje velmi nevhodný způsob čištění. Praní může narušit strukturu materiálu nebo zdobení, také barvy mohou ztratit sytost. Mnohem vhodnější je proto ruční čištění.

Jak na to:

* Nejdřív prázdný batoh důkladně vykartáčujeme, zejména ve všech záhybech a švech, kde mohou být drobky nejrůznějšího původu. Po namočení by vytvořily blátivý povlak.

* Před mytím vyčistíme skvrny. Na většinu z nich platí žlučové mýdlo. Namydlíme, vydrhneme kartáčem a pak ještě necháme asi 10 minut působit. Potom opláchneme mokrým hadříkem a vysušíme.

* Obtížně vypratelné bývají skvrny od inkoustu a od náplní propisek. Účinný prostředek proti inkoustu z plnicích per přitom bývá v dětském penálu – pomůže totiž obyčejný zmizík. U stop od propisky nezbývá než experimentovat.

Barva se dá rozpustit lihem, má to ale háček, neboť za své může vzít i barva batohu. Takže nejprve zkoušejte odolnost barvy na skrytém místě materiálu. Pokud líh nepřipadá v úvahu, zkuste žlučové mýdlo nebo koncentrovaný saponát.

Ruční praní

Batoh zbavený hrubých nečistot a skvrn pak můžeme vyprat. Napustíme mírně teplou vodu (maximálně 40 °C) do kbelíku nebo do vany a batoh ponoříme. Pak na něj hadříkem rozetřeme saponát a třeme, dokud pouští špínu. Na závěr důkladně osprchujeme čistou vodou.

Silněji znečištěné batohy ovšem musíme nechat v prací lázni namočené několik hodin, pak teprve vydrhnout a opláchnout čistou vodou.

Pozor: Prací prostředky lze teoreticky použít také, ale často obsahují bělicí složky, které by mohly způsobit vyblednutí barvy. Proto si nejprve pročtěte složení.

Sušit šetrně

V žádném případě bychom neměli mokrý batoh dávat do sušičky, neboť hrozí poškození vzhledu. Sušení by mělo být šetrné a pomalé. Nejprve hadříkem z batohu co nejvíce vytřeme zbylou vodu.

Pak ho necháme volně sušit na šňůře, za dobrého počasí venku, nikoli však na slunci, aby nevybledla barva. Zavěsíme ho dnem vzhůru a rozevřeme všechny zipy a přihrádky, aby batoh co nejvíce větral.

I tak je třeba počítat s tím, že důkladné proschnutí trvá podle teploty vzduchu dva až tři dny.

Impregnace prospívá

Po důkladném vyschnutí nastříkáme vnější část batohu impregnací, k dostání jsou speciální prostředky ve spreji právě pro tento účel. Chrání obsah před provlhnutím za deště, ale současně zachovávají prodyšnost, takže nehrozí vznik zatuhlého pachu uvnitř.

Impregnace kromě toho prodlužuje životnost barev, takže batoh tak rychle nevybledne a snižuje špinění.

Tip: Nezapomeňte nastříkat také spodní stranu batohu, i tudy se totiž může dovnitř dostat vlhkost.

Na kožený se musí jinak

Kožený batoh se po úvodním vykartáčování dá už jen vytřít hadříkem s mýdlovou pěnou. Hadřík je nutné vyždímat. Pokud by byl mokrý, na kůži by vznikly nepěkné mapy a po zaschnutí by ztvrdla.

* Na silněji znečištěný batoh si pořiďte speciální čisticí pěnu na kůži. Pokud po ošetření pěnou budou stále zůstávat viditelné skvrny, zkuste je odstranit gumou na kůži. Ta čistí i do hloubky.

* Po uschnutí naneste ošetřující prostředek na kožené výrobky. Na batohy z hlazené kůže jsou určeny tekuté přípravky obsahující pečující vosk nebo olej. Na velur se ale nehodí, slepily by povrchová vlákna.

Pro broušenou kůži se proto vyrábějí jiné přípravky a jsou ve formě spreje. Každopádně správné ošetření osvěží vzhled batohu a někdy ještě pomůže dočistit skvrny.

* Jako závěrečnou péči je vhodné ještě použít impregnaci na kůži. Brání provlhnutí, umaštění, zašpinění, ale i vzniku zápachu.

Doporučujeme: Kůže mívá sklon vysychat a pak praská. Abyste tomu předešli, stačí si čas od času vzpomenout a vetřít do povrchu batohu vyživující krémy nebo impregnační tuky určené na kožené výrobky.

A co eko kůže?

Eko kůže čili koženka není nic jiného než textilní materiál se speciální úpravou. Výhodou je, že ho můžeme omývat vlhkým hadříkem se saponátem. Většina mastných nečistot se tak dá bez větší námahy odstranit. S těmi zbylými se ale musíme smířit.

Eko kůže je choulostivá na silnější tření nebo kartáčování, povrchová struktura by se tím nenávratně poškodila. Stejně tak nesmíme koženku namáčet, aby voda nepronikla do textilního podkladu.

Foto: Shutterstock