Pečené brambory na ohýnku z bramborové natě a shrabaného listí. Vítr zvedající se ze strnišť a obloha posetá pestrobarevnými draky, papírovými hvězdicemi nebo slunci, které jako by měly prodloužit poslední pohodu babího léta.

Dnešní obrázek je sice už dávno odlišný, brambory sklízejí stroje bez účasti sběračů a omladina se spíš baví u počítače a notebooků, ale pouštění draků přesto láká do parků, na louky a táhlá návrší poměrně početný zástup malých nadšenců.

Princip se nemění

Tradiční draky stále vyrábíme ze špejlí, pevného špagátu a papíru nebo jednoduše připevníme na vodicí motouz či silnější vlasec konstrukci z dřívek potaženou hustou látkou či igelitem. Můžeme je ale i vyříznout a dozdobit z tenké plastové desky.

V podstatě draky vyrobíme z jakéhokoliv lehkého materiálu, do jehož plochy se může opírat vítr.

Pomůcky:

dvě lehké ploché laťky nejlépe ze smrkového dřeva, nebo dvě dlouhé špejle

arch tenkého bílého nebo hedvábného papíru či odpovídající kus látky (lze použít i igelit)

pastelky, vodovky, fixy či jiné barvičky

krepový či jiný barevný papír na ocas

tenký režný špagát na kostru

silný dlouhý motouz na pouštění draka (minimálně 15 m) nebo pevné lanko

lepidlo (Herkules) nebo lepicí páska, nůž, pravítko

Návod:

Laťky, které budou tvořit kostru draka, uřízneme v poměru délky 3:2, nejlépe jednu v délce 75 cm a druhou 60 cm (kostra ze špejlí bude menší).

Kratší laťku přeložíme v pravém úhlu přes delší (ve 2/3 její délky) a pevně v místě překřížení svážeme provázkem či lepenkou do pravidelného kříže.

Přes vrcholy kříže napneme po obvodu provázek tak, aby laťky (špejlíky) neprohýbal a přitom byl napnutý. Můžeme si pomoci zářezy na koncích latěk (špejlí).

Zhotovenou kostru položíme na arch papíru (látku či igelit) a obkreslíme vzniklý čtyřúhelník s přibližně třícentimetrovým přesahem.

Tvar vystřihneme a podle vlastní fantazie pomalujeme či jinak vyzdobíme.

Přesah papíru (látky, igelitu) ohneme, potřeme lepidlem a přelepíme přes provázkovou kostru draka (opět lze použít i lepenku). Papír musí být vypnutý (přidržíme kolíčky na prádlo). Necháme zaschnout.

Ocas, který drakovi pomáhá udržovat stabilitu, vytvoříme tak, že na přibližně dvoumetrový provázek uvážeme (ve vzdálenosti 25–30 cm za sebou) různě poskládané mašle a harmoniky z barevného krepového či jiného papíru, které v půlce přehneme.

Ze stejného materiálu můžeme nastříhat i „fáborky“, které nalepíme drakovi místo uší. Mají být stejně dlouhé, aby se drak nepřevažoval k jedné straně.

Nyní ke dvěma bočním rohům konstrukce (prostřihneme malý otvor v papíru, látce či igelitu) ještě přivážeme dva 40 cm dlouhé provázky, k dolnímu třetí provázek 60 cm dlouhý a hornímu čtvrtý, 35 cm dlouhý provaz.

Všechny čtyři svážeme jediným uzlem, ke kterému pak přivážeme vodicí silný provázek nebo lanko, na kterém budeme draka pouštět. Jeho délka by měla být asi 15 – 20 metrů.

Provázek namotejte na kus rovného klacíku, či na ruličku z kartonu, aby se dobře držel v ruce.

Zábava, tradice, nebo obřad?

Podzimní pouštění draků má v České republice tradici starou zhruba půl tisíciletí. Ve skutečnosti ale draci pocházejí z Číny, kde létali už minimálně před 2200 lety. Odtud přibližně o tisíc let později „přeletěli“ do Japonska a šířili se dál do světa.

V Asii má stavění a předvádění draků na obloze náboženský a rituální význam. V Japonsku například pouštějí draky krom zábavy i proto, aby zajistili svým dětem dobré zdraví. Draci ale měli v Asii především v minulosti také pracovní užití.

V povětří nad rýžovými poli odháněli nalétávající kolonie ptáků. Z historie jsou ale dokonce známé případy, kdy draky používali vojáci k přenosu depeší na krátké vzdálenosti.

Foto: Shutterstock