Ztěžklé nohy nejsou nic neobvyklého po dlouhém pochodu nebo stání. Otok se během následujícího dne nejspíš ztratí. Pokud nezmizí a vytrvává dlouhodobě, stává se zdravotním problémem.

Nohy bývají postižené nejčastěji, ale nikoli výhradně. Chronické otoky se zejména u žen mohou usazovat také v partiích od pasu dolů. Lokalizace onemocnění závisí na příčině a ta se může značně lišit.

Obecně je nahromadění tekutin v určitých částech těla následkem poruchy lymfatického a krevního oběhu, vyvolaného určitým onemocněním, ale i úrazem nebo operací. Na počátku bývá akutní problém, který oběh zkomplikuje a omezí.

Pokud se ho nepodaří odstranit, otoky přejdou do chronického stavu a stanou se samostatným onemocněním. Zmíněné otoky od pasu dolů jsou navíc pro ženy tím nepříjemnější, že působí jako tloušťka.

Přitom nejsou způsobeny nahromaděním tukových vrstev, ale tím, že zde tukové buňky utlačují lymfatické cévy a omezují odtok tekutiny. Pro všechny typy otoků pak platí, že aby se problém dal řešit, je nutné určit konkrétní příčinu.

Nohy jako konve

Nejčastější příčina otékání nohou bývá ve zděděné dispozici. Konkrétně to znamená, že někteří lidé přijdou na svět se slabší kondicí žil dolních končetin.

Přitom příroda tyto žíly vybavila důmyslným systémem chlopní, aby krev neklesala pod tíží gravitace dolů, ale stoupala směrem k srdci. Tak to funguje u zdravých lidí. Jsou-li ale chlopně ochablé, pak odvádění krve vázne.

Nedostává se v potřebném objemu z povrchových cév nohou do hlubokých, což je hlavní řečiště, odkud má krev proudit vzhůru.

Pokud mají chlopně i v hlubokých cévách zhoršenou schopnost tento pohyb zajistit, pak se krev začne v nezdravém množství v dolních končetinách hromadit.

První signály žilní nedostatečnosti

nohy jsou bolavé, zvláště večer

na nártu a kolem kotníku se objevují otlaky od bot

okraje ponožek se zařezávají

znatelné mohou být i metličky

Když slabost pokročí

Vyšší stupeň žilní nedostatečnosti naznačují hnědavé skvrny pod kůží, postupující otoky a křečové žíly. Chůze je zhoršená a hrozí vznik bércového vředu.

Otoky způsobují nejen bolestivost nohou, ale současně omezují prokrvení, takže tkáně jsou oslabené a náchylné k onemocnění. V této fázi už otok není už jen příznakem žilní nedostatečnosti, ale vyvinul se v onemocnění, které se odborně nazývá flebedém.

Ženy k němu mají větší sklon následkem hormonálních vlivů, roli hraje i poddajnější vazivo. Nápadné bývá zhoršení během těhotenství.

Další rizikové faktory

nadváha a obezita

dlouhé stání i sezení

saunování při slabosti žilních chlopní

obepínající oblečení a vysoké podpatky

Jak se flebedém léčí?

Základem terapie jsou tzv. venofarmaka, která zlepšují průtok krve žilami a zpevňují žilní stěnu. Účinná jsou už v počátcích onemocnění.

Jak ovšem upozorňuje vedoucí lékař Centra preventivní medicíny v Praze MUDr. René Vlasák, v komplikovanějších případech nelze vyloučit ani chirurgický zásah, pokud to rozsah a charakter postižení cév vyžaduje.

Na léčbě by se měl postižený také aktivně podílet, protože důležitou podporou žilního oběhu v nohou je svalstvo. Pravidelné cvičení s posilování svalů je proto základním předpokladem trvalého zlepšení stavu spolu se snížením nadváhy.

Tip: Pro rychlou úlevu si zkuste podložit nohy v posteli srolovanou dekou, aby byly o 10 až 15 cm výše než tělo. Kromě toho pomáhá také chladná sprcha nohou.

Kompresivní punčochy

Ty rovněž zlepšují odvádějí krve z nohou vzhůru k srdci. Slabinou je jisté nepohodlí při nošení a obtížné navlékání. To se dá usnadnit následujícím postupem: Obraťte punčochu naruby, abyste mohli pohodlně navléknout chodidlovou část až po patu.

Pak uchopte navazující část punčochy a kyvadlovými pohyby ze strany do strany ji pomalu oblékejte. Důležité je nenatahovat nahoru, protože pak by punčocha měla sklon sklouzat dolů a táhnout na kůži.

Mimochodem: Kompresivní punčochy a punčocháče už dávno nepůsobí nevzhledně a babsky. K mání jsou tuzemské modely v různých barvách a dokonce z ozdobnými aplikacemi ze skleněných krystalků.

Když vázne lymfa

To je další příčina otoků, která je nezávislá na krevním oběhu. Patrně každý má zkušenost s úrazem a vzpomínku na to, jak poraněná část těla otekla. Podobně se tomu děje kolem operační rány, při zánětu. V těchto případech po odeznění příčiny otok splaskne.

Existují ale také otoky, které jsou vyvolány nedostatečným výkonem lymfatických cév.

Ty tvoří hustou síť, od nejtenčích cévek, které začínají v tkáních v mezibuněčných prostorech, pak sílí a procházejí lymfatickými uzlinami, postupně se spojují do stále větších cév a nakonec ústí do krevního oběhu.

Tam odvádějí lymfu, tekutinu, obsahující bílé krvinky a rozmanité odpadní látky z tkání.

Každý den vznikne v těle kolem 2,5 l lymfy, a pokud ji lymfatické cévy z některé partie nezvládnou odvádět, vznikne tam otok zvaný lymfedém.

Sklon je vrozený

Někteří lidé, mezi nimi častěji ženy, mají genetický sklon k horšímu výkonu lymfatických cév. Ten se projeví nejčastěji v pubertě nebo v mladém věku. Úraz, infekční nemoc nebo vyčerpání pak přetíží imunitní systém a pak dojde k tvorbě otoků.

Postihují hlavně končetiny a mohou je postihovat párově, ale v jiných případech naopak i asymetricky, kdy je oteklá a výrazně zvětšená příklad jen jedna noha. První signály lymfedénu se však ozývají už před otékání a to neurčitou bolestí a tlakem.

Vlastní otok je pak už nebolestivý, kůže je této části těla je chladná a bílá. Čím je stav pokročilejší, tím obtížnější je jeho léčba.

Pro postižené tkáně to znamená dlouhodobě zhoršené prokrvení a omezenou výživu, nezanedbatelné jsou i potíže při pohybu, zejména, když jde o otok nohou.

Jak se nemoci bránit?

Při rodovém sklonu k lymfedénu je prozíravé nepodceňovat první známky nemoci, neboť pak je léčba snazší. Prospívá i pohyb a udržování optimální váhy.

Naopak škodlivý je pobyt ve vysokých teplotách, nejčastěji se lymfedén poprvé projeví právě za tropických teplot. Škodí i dlouhé vysedávání a stání. Účinnou metodou na zmírnění projevů jsou masáže, které se lze naučit a provádět doma.

Pokročilejší stadia pak vyžadují léčbu na odborných pracovištích lymfocenter, kde se používá ruční a přístrojová lymfodrenáž a podobné metody pro odvedení stagnující mízy.

Otok, nebo tloušťka?

To je problém zvaný lipedém, což doslova znamená „tukový otok“. Říká se mu také syndrom jezdeckých rajtek podle lokalizace tohoto otoku. Oproti lymfedénu, kde je příčinou otoku stagnace tekutiny v podkoží, brání u lipedému proudění lymfy tukové buňky.

Přitom v počátečním stádiu může mít nemocná žena (muže toto porucha prakticky nepostihuje) normální váhu. Naopak je to lipedém, který rychle vede k přibývání kil. Jak je to možné?

Problém je v chování tukových buněk, které seskupují do hrudkovitých útvarů a pak utlačují lymfatické cévy a brání volnému toku lymfy. Její stagnace zvyšuje mechanický tlak v postižené partii, což vede k opětovným poruchám v ukládání tuku a dalším blokádám. Nemoc se tak sama od sebe rozšiřuje, aniž by se tomu dalo zabránit.

Disproporce postavy

Ke specifikům této poruchy patří také její lokalizace – lipedém se usazuje vždy symetricky a to nejčastěji na nohou, případně na pažích. Nohy začíná rozšiřovat od shora dolů, první známky jsou tady v oblasti kyčlí.

Odtud začínají stehna disproporčně nabývat na objemu, ačkoli trup i nezasažená část končetin zůstávají stále stejné, mnohdy i štíhlé. Zmohutnění stehen doprovází tvorba varhánků a kůže ztrácí předchozí hladkost.

Typický pro tukový edém je jeho zřetelný okraj v místě, kde přechází v normální tukovou tkáň. Od stehen může postupovat dál až ke kotníkům, kde se ze zatím neznámého důvodu zastavuje.

Chodidla zůstávají bez otoku stejně jako dlaně, pokud lipedém postihne i ruce. Pak zvětšení objemu končí na zápěstí.

Omezení pohybu

Po vyčerpání dalších možností rozšiřování objemu paží a nohou se následně lipedém začne usazovat v oblasti zad, zvětšují se také otoky kolem kolenou a kotníků. Mohu nabýt takového rozsahu, že výrazně zhoršují pohyblivost a způsobují značné bolesti.

V pokročilém stádiu se z původních varhánků tvoří kožní převisy vyplněné otokem, takže se i chůze stane obtížným úkonem. Lipedém napadá prakticky jen ženy a přináší pro ně zdrcující změnu vzhledu, která je o to horší, že se jí nedá zabránit.

Tukový otok vede rychle k nárůstu váhy a tato chorobná tloušťka se nedá omezit nebo redukovat dietou ani cvičením.

3 stupně lipedému

1. Kůže je ještě hladká, v podkoží zesílila tuková vrstva, nejčastěji je to symetricky na bocích a stehnech.

2. Povrch kůže je stáhne nerovnější a hrudkovitý, nahmatat se dají uzlíkovité ztluštěniny tukových usazenin.

3. Kůže tvoří převisy, tukový otok výrazně zvětšil objemy některých částí těla.

Jak se lipedém léčí?

Mnoho možností, jak zasáhnout proti lipedému, bohužel současná medicína nemá. Souvisí to i se zatím nepříliš prozkoumaným mechanismem vzniku těchto tukových otoků. Jisté je, že je ovlivňují ženské hormony, naopak s nadváhou a obezitou přímo nesouvisejí.

Přesto je jediným účinným zásahem proti nárůstu otoku liposukce čili mechanické odstranění postižené tukové tkáně. Bohužel efekt je jen dočasný, takže zákrok je nutné opakovat.

Pouze při kompletním odstranění tuku na rizikových místech by se dál už lipedém netvořil. Podpůrným prostředkem je také lymfodrenáž, a to i z toho důvodu, že po liposukci nebo v případě zhubnutí rychle zaplní prostor po tukové tkání stagnující tekutina.

Důležitá je také péče o kůži, protože v záhybech se mohou množit bakteriální a plísňové infekce.

Text: Lenka Korandová, foto: Shutterstock