Máte-li chuť udělat si výlet, historické město Slezska, Benátky střední Evropy, kterému my Češi také říkáme Vratislav, vás určitě nadchne.

Navíc to sem nemáme daleko, zejména Slezané. Wroclav je totiž jen 60 km od našich hranic, a tak o české návštěvníky nemá nouzi.

To platí i v době adventu, kdy historické centrum ovládnou vánoční trhy, které jsou stejně jako ty krakovské, vyhlášené široko daleko. A pro nás mají ještě jednu přednost.

Je tady levněji než v německém Norimberku nebo ve Vídni a našinec se bez problému domluví.

Ta pravá vánoční atmosféra

Vydejte se do víru vánočních melodií a vůně voskových svíček na Rynek. Pro Poláky jsou Vánoce důležité křesťanské svátky a i trhy se stále nesou v tradičním duchu.

Nakoupit můžete ruční výrobky místních umělců – od barevných skleněných lampiček přes pletené košíky, vánoční stromečky a šperky až po vázané kytice ze sušených květin. Nebo oblíbenou keramiku, kterou o Vánocích reprezentují hlavně andělé, a aromalampy. Turisté rádi kupují tradiční výrobky z ovčí vlny.

Co ochutnat?

Zkuste grilovaný sýr s brusinkovou zavařeninou či zapiekanki, což jsou prostě zapečené bagetky s různými náplněmi. Milovníci klobásek všech druhů také nepřijdou zkrátka.

Vyhledáváte-li na svých cestách místní speciality, dejte si nápoj, kterému se říká pitný med. A sladké dobroty také najdete na každém rohu, zejména různé koblihy s všemožnými polevami. Až budete zasyceni či zahlceni, prohlédněte si město, stojí to za to.

Začněte na trhovém náměstí

Tedy na Rynku. Je opravdu velké, větší má jenom Krakov. Na první pohled zaujme radnice, jejíž stavba trvala tři sta let. A bude vám známá, protože ji najdete na nejedné pohlednici města. Uvnitř vás okouzlí dva starobylé sály, rytířský a knížecí.

V podzemí se nachází Svídnická pivnice (Piwnica Swidnicka), o které se tvrdí, že je nejstarší v Evropě, byla prý založena 1273. Dokládá to prý nález starého účtu. Nebyl ovšem za konzumaci, ale za ječmen.

Bohužel dovnitř se nepodíváte, protože ji město kvůli majetkovým sporům po 745 letech uzavřelo.

Jeníček a Mařenka

V severozápadní části náměstí uvidíte na dva domy, které jsou spojené barokní bránou. Tou se kdysi procházelo na hřbitov. Lidé jim říkají Jeníček a Mařenka (Jaś a Małgosia). Když branou projdete uvidíte před sebou baziliku sv. Alžběty (sw.

Elzbiety), kterou si můžete prohlédnout, a nebo si užít pohled na město z devadesátimetrové věže.

Za trpaslíky

Wroclaw se jimi hemží a místní místní i turisté je milují. Skřítci Krasnale či Krasnoludki jsou vtipní i roztomilí.

Mají i svou speciální mapu, vlastní webové stránky i mobilní aplikaci, takže se můžete vydat po jejich stopách nebo na lov, jak se tomu tady říká. Všechny je asi nenajdete, protože je jich na 300, ale i tak to bude zábava pro dospělé i pro děti.

A kde se tihle malí hrdinové vzali? První se v ulicích města objevil v roce 2001 jako pomník hnutí Oranžová alternativa, které vzniklo ve městě v 80. letech jako vzdor proti režimu. Trpaslík byl jedním z jeho symbolů.

Po nějakém čase se objevil další a nic nenasvědčovalo tomu, že by jich mělo být víc. Až v roce 2005 vytvořil mladý výtvarník Tomasz Moczek dalších pět a spustila se trpaslíkománie.

Mužíčky najdete v bočních uličkách i před úřady či obchody, stojí u řeky i u kostelů. Vlastně kdo nemá svého trpaslíka, jako by nebyl.

Město mostů

Přezdívku Benátky střední Evropy si Wrocław nevysloužila bezdůvodně. Právě po nich a Amsterodamu má největší počet mostů, můstků a lávek. Přes Odru se jich napočítáme okolo sto třiceti.

Za nejhezčí je považován nýtovaný Tumský most (Tumski) z roku 1889. Někteří mu přezdívají most zamilovaných, a tak tu také vládne zámečkové šílenství. Nepřidávejte se k němu, raději si svou lásku ponechte jen ve svém srdci.

Na ostrov kostelů

Jde o Tumský, a i když se mu říká ostrov, už to dávno neplatí. V době, kdy se město rozrůstalo, bylo totiž koryto řeky Odry různě upravováno. Kostelů tu najdeme šest.

Za pozornost stojí všechny, ale zejména ty nejstarší, tedy kostel Svatého Kříže (Świetego Krzyża) a katedrála svatého Jana Křtitele (Katedra sw. Jana Chrzciciela).

Ta několikrát vyhořela, byla mnohokrát přestavována až nakonec největší úder dostala při sovětském bombardování na konci 2. světové války, kdy byla ze 70% srovnána se zemí. Dnes se už můžeme znovu těšit její krásnou.

Bývá většinou otevřena na rozdíl od jednotlivých kostelů, které se po mši zavírají. A můžete se podívat i do věží, dokonce výtahem, což je u katedrály opravdu neobvyklé.