Založit si skalku není tak snadné, jak se na první pohled zdá. Nejlepší čas k započetí práce je právě teď, na podzim. Že se neprodávají skalničky? Ty zatím vůbec potřebovat nebudete.
Po vyřazeném bazénu vám na zahradě zbyl holý nevzhledný kruh bez trávy o průměru asi 3,60 metrů. Co s tím? Přisypali jste hlínu, nakoupili skalničky, zasadili je jednu vedle druhé a teď ještě musíte nasbírat nějaké kameny a rozmístit je mezi rostlinky tam, kde na ně zbylo místo. Přihodíte i ty, co jste si přivezli od moře… Jsou sice malé, ale krásné, každý je jiný. A skalka je hotová!
Tak takhle to určitě nedělejte. Stavba skalky má svá pevná pravidla, která je dobré dodržet. A ještě jedna rada… nespěchejte.
Chcete přece skalku s duší a ta vyžaduje cit, přemýšlení, trpělivost a láskyplný přístup.
S čím začít?
Jednoznačně s místem. Jestli jste začátečníci, vyhraďte si menší prostor. Pamatujte však, že pokud kouzlu skalky propadnete, budete jej nejspíš postupně stejně rozšiřovat. Dobrá zpráva je i pro ty, kteří moc místa k dispozici nemají – krásná miniskalka se dá pořídit i v kamenném korytě nebo ve větším plochém květináči. Je stejně kvalitní a přinese vám stejnou radost, jako ta „velká“.
Dokonce v takto miniaturním formátu vypadá velmi atraktivně.
Kam tedy s ní?
Vlastně kamkoli. Může být v rohu zahrady, lemovat schodiště nebo plot, oživit bazén nebo vítat příchozí v předzahrádce… Co se světových stran týče, někdo doporučuje východ, který nabídne rostlinkám pouze milosrdné dopolední sluníčko, jiný radí jižní svahy, ale dokonale od slunce odstíněné. Nejlépe velkými kameny nebo keři. Další zase říká, že rostlinkám bude dobře na jihozápadě.
Určitě by v blízkosti skalky neměly být vzrostlé stromy. Jednak vám přidají práci, když budete na podzim uklízet spadlé listí, ale zároveň rostlinkám ubírají světlo a po deštích je pod nimi dlouho vlhko a skalničky by mohly zahnívat. Dopřejte rostlinám také hojnost proudícího vzduchu. Jestli máte svažitý terén určitě skalku umístěte sem.
Využít můžete i jinak nepraktická příliš úzká nebo členitá místa. Máte „jen“ rovinu?
Vyplatí se, když ji přemodelujete na „kopečky“ a „prohlubně“.
A co dál?
Už jsme tak trochu napověděli… Úprava terénu. Nejprve je dobré jej poctivě odplevelit. Pak přijde na řadu již zmíněné modelování. Na výběr máte více typů skalek, tři nejčastější jsou: stupňovitá (je optimální právě pro svažitý terén), vrstevnatá nebo tzv. suchá zídka. Skalku vytvářejte vždy odspodu. Vytvořte si potřebnou drenáž.
Vrstva musí být dostatečně silná, aby byl zajištěn odvod vody od kořenů rostlin a nedocházelo k jejich přemokření a zahnívání, zvláště v chladných měsících roku. Na drenáž lze použít například stavební suť (úlomky cihel, drcený beton apod.). Lze požít i hrubá kamenná drť, ta už je ale finančně náročnější.
Základ ze suti, nepotřebných kamenů nebo cihel zahrňte dostatečnou vrstvou půdy promísené s pískem a menšími kameny. Když si dáte záležet a skalka bude mít mírný sklon, může přebytečná voda volně odtékat. To ocení drtivá většina skalniček. Většinou jsou to totiž trvalky z horských oblastí, které mají rády trochu nepohodlí.
Nedělá jim dobře vysoký obsah živin v půdě, ani časté zalévání, běžné na klasickém záhoně.
Tip Paní domu: Zemina by neměla být bohatá na živiny. Naopak má napodobovat tu, kterou mají rostlinky v hornatých oblastech.
Kameny nesmí chybět
Jsou vedle rostlinek nejdůležitější částí skalky. Jejich výběr je také moc důležitý. Pravidlo zní, vybírat kameny, které se přirozeně vyskytují ve vašem okolí. Můžete si je přivézt i odjinud, ale vždy byste měli stavět z jednoho, dvou typů kamene. Jen tak bude konečné dílo působit přirozeně. Nejoblíbenější jsou vápence a pískovce. Jsou drsné a pórovité, skalničky se na nich snadno přichytí.
Při osazování skalky je pak třeba vybírat ty rostlinky, kterým použitý kámen svědčí. Některým vadí vápenitá půda, ve vápencových kamenech tudíž nebudou prospívat, křemičité kameny ocení rostliny, které dávají přednost kyselé půdě. Při výběru vám v zahradnictví určitě poradí. Krásně vypadá břidlicová skalka.
Dalším pravidlem je, že ploché kameny se ukládají do spodní části skalky, ostatní do nepravidelných skupin s vynecháním míst k výsadbě.
Nezapomínejte na chodníčky, nějak zatoulaný plevel odstranit musíte.
Jednoduchá pravidla
* Kameny ukládejte do „lůžka“ celou svou vahou a co největší plochou, nejlépe tak, jak byly umístěny v přírodě. Sledujte směr vrstev kamenů podle jejich štěpení a snažte se ho dodržovat.
Zkušený skalničkář potvrdí, že každý kámen vezme do ruky několikrát, než ho usadí na místo.
* Každý kámen musí být vždy stabilní. Když ho zapustíte do země, dopřeje skalničkám skvělou oporu, přistínění i ochranu před větrem a kořenům dodá vlhko.V edle kamenů rostlinkám zajišťují „putující“ stín nízké stromky a keře a vysoké trávy.
* Nikdy kameny neukládejte jednotlivě, využijte i ty drobnější, které odvedou dobrou práci u paty velkých balvanů. Za dešťů budou bránit vyplavování půdy.
* Kameny bývají obvykle těžké, místa, kde budou uloženy, si proto předem vyznačte, abyste je nemuseli znovu přenášet. Pro velké balvany si zajistěte pomoc a nejlépe i vhodnou stavební techniku.
Tip Paní domu: Možná zjistíte, že stavba skalky je nad vaše síly. Nepospíchejte s jejím dokončením. Využijte literaturu, internet i zkušenosti známých. Nakonec se klidně obraťte i na odborníky, kteří poradí slovem i pomohou skutkem.
Zdroj: Martin Brejník (www.brejnik.cz), Martin Pilný (www.skalnicky.cz) Foto: Martin Brejnik a PX FUEL
Komentáře