O zdraví koluje nespočet mýtů. Mnoho z nich jsme slyšeli jako už děti a v dobré víře je pak v dospělosti předávali. Mnoho dalších pak přidala doba internetová…

Řada z těchto rad má racionální jádro a spolehnlivý účinek. Vedle nich ovšem koluje spousta nepodložených nebo vysloveně nebezpečných mýtů. Místo abychom svému tělu prospěli, můžeme si jejich dodržováním naopak uškodit.

1. Pitný režim se nesmí šidit

To je evergreen posledního desetiletí, možná už dvou. S odstupem času se ukazuje, že doporučení vypít 3 l tekutiny denně je poněkud přehnané.

Medicína se přiklání k tomu, že příjem tekutin by se měl odvíjet především od naší váhy, fyzické aktivity a počasí, jak potvrzuje i MUDr. Ludmila Mazylkinová, hlavní lékařka sítě zdravotnických zařízení Moje Ambulance.

Dodává, že za běžných okolností bychom měli na každých 15 kg své hmotnosti vypít 0,5 litru tekutin. Žena, která váží 60 kg, si tak například vystačí se dvěma litry vody.

Nadměrné pití může ublížit a zatížit ledviny, zejména pokud už nejsou v ideální kondici.

2. Syrová strava prospívá zdraví

Tohle tvrzení máme zafixované už od školních let. Chybí mu ovšem zásadní dovětek – syrová strava totiž prospívá jako doplněk té tepelně upravované.

Bez vařených, dušených a pečených jídel bychom trpěli podvýživou, protože ze syrových potravin nedokáže naše tělo získat dostatek energie ani potřebných živin. Lidské trávení je už po tisíciletí přizpůsobené k využívání tepelně zpracovaných potravin.

Některé choulostivé živiny se sice zahříváním ztrácejí, ale jiné jsou zase díky varu lépe využitelné, typickým příkladem je provitamin A. Za zmínku stojí i to, že některé potraviny jsou bez tepelné úpravy škodlivé až jedovaté, což se týká hlavně brambor, fazolí a lilku.

3. Tuky škodí

Takto kategoricky se to tvrdit nedá. Záleží na tom, jaké tuky máte na mysli. Nepříliš vhodné a ve větší míře škodlivé jsou především živočišné tuky, zatímco rostlinné mívají příznivý vliv na zdraví.

Obecně ale naše tělo tuky nutně potřebuje, a to nejen jako zdroj energie. Jsou také naprosto nezbytnou stavební částí každé naší buňky i dalších struktur, například v mozku.

Navíc jsou nutné pro využití některých vitaminů (A, D, E a K), aby je tělo vůbec dokázalo zpracovat.

4. Sklenička alkoholu denně prospívá

Pivo nebo víno sice obsahují řadu zdraví prospěšných látek, jenže co je to platné, když alkohol samotný je pro tělo toxický. Výzkumy z posledních let ukazují, že bezpečná dávka alkoholu v podstatě neexistuje, říká MUDr. Ludmila Mazylkinová.

Nedoporučuje ani skleničku na usnutí, protože spánek ve skutečnosti narušuje a po usnutí vede k probouzení během noci.

Mýtem je i tvrzení, že alkohol usnadňuje trávení tuku. Tak tomu není, jen na čas odstraní pocit těžkosti po jídle, neboť uvolní svalstvo žaludku.

Jenže na druhou stranu také poškozuje ochranný hlen na žaludeční stěně, takže častější popíjení vede nevyhnutelně k bolestem a zánětu žaludku.

A aby toho nebylo málo, tak alkohol ničí pozitivně působící střevní bakterie, takže i ve střevě se trávení zkomplikuje.

5. Střeva občas potřebují očistu

Představa, že je nutné střeva pročišťovat, je tvrdošíjně se udržujícím mýtem. Ať už se k tomu účelu používají projímavé čaje, doplňky stravy nebo výplachy střev, spíše než ozdravných účinků se tak lze dočkat problémů se zažíváním a imunitou.

Zvláště výplachy jednoznačně poškozují střevní mikrobiom, navíc jsou zbytečné. Tvrzení, že ve střevech ulpívají zbytky stravy mezi klky, je totiž zcela zavádějící.

K tomu nemůže dojít už proto, že klky jsou menší, než si je představujeme, jejich výška je od 0,3 mm po 1 mm. Navíc jakmile by cokoli ke stěně střeva přilnulo, vznikl by v tom místě okamžitě zánět.

6. Antibiotika uleví při nachlazení

Neuleví, protože projevy nachlazení jako rýma, škrábání v krku, kašel jsou v drtivé většině následkem virové infekce. Proti té antibiotika nezabírají. Nepomohou dokonce ani při pravé chřipce.

Pokud vám je lékař přece předepíše, pak to bývá v situacích, kdy oslabení těla začíná využívat následná infekce bakteriální. Zbytečné užívání nemá nejen žádný léčebný efekt, ale navíc také poškozuje střevní mikroflóru, tím se zhorší trávení i imunita.

7. Za křečové žíly může přehazování nohy přes nohu

Kdepak, hlavní příčinou rozvoje křečových žil je vrozená slabost pojivových tkání, nikoli ztížení krevního oběhu, třeba stlačením nohy. To hraje jen podružnou roli.

Sklon ke křečovým žilám je dědičný, takže pokud jím trpěla vaše matka, pak sice nemusíte přestat sedávat s nohou přes nohu, ale užitečnější bude v sedě posilovat svalstvo lýtka prošlapováním ze špičky na patu.