Jak vidno, léto se nás nehodlá pustit ani v září. Pokud nejste majiteli bazénu už nyní, možná vás právě tento fakt předsvědčí o tom, že si ho pořídíte na příští rok. Nebo snad ještě letos?

Pokud netoužíte po kondičním plavání, ale chcete se v horkých dnech jen zchladit, bazén o průměru 3 až 3,5 metru vám bohatě postačí. Ale pro takový malý bazén je škoda hloubit jámu v zemi…

Pokud uvažujete o menším bazénu na zahradu a chcete ho mít už do druhého dne, volte nadzemní typ. Má totiž mnoho výhod – není zapotřebí pro něj výrazně upravovat terén, takže ho pořídíte poměrně rychle, a dokonce ani nezpůsobí průvan v rodinné kase.

Ušetříte i na vodě, protože takový bazén není až tak objemný, a navíc lacinější bude i jeho údržba.

Polozapuštěný

Nechcete se jen tak vzdát myšlenky na krásný zapuštěný bazén, ale rodinný rozpočet je napnutý a vy nevíte, jak se zachovat? Udělejte kompromis a volte polozapuštěný bazén, kdy je v zemi zapuštěná pouze část trupu a zbytek je nad povrchem. Proč?

Hlavním benefitem je u něj to, že má delší životnost než ty plně nadzemní a je vhodný i do svažitého terénu zahrady a všude tam, kde nelze vykopat jámu pro zapuštěný bazén. Plusem je i to, že budete mít snadnější přístup do vody.

Ujasněte si tvar

Ať už si chcete pořídit nadzemní nebo polozapuštěný bazén, vždy si na začátku ujasněte, jaký tvar by vám nejlépe vyhovoval.

Nejoblíbenějším je kruh, zapuštěné a ty s kovovou konstrukcí bývají i obdélníkové a oválné a mezi méně časté tvary patří osmiúhelníkové a jinak členité.

Gumové samonosné…

Nejjednodušším řešením jsou nafukovací bazény. Každému je ale jasné, že ty jsou určené hlavně pro děti – s minimální hloubkou je lze nafouknout během chvilky; větší nadzemní už musíte nafouknout kompresorem. V této kategorii jsou ale i další možnosti.

Můžete si třeba koupit gumový samonosný bazén. Mívá však kratší životnost, menší hloubku a také je nevýhodou ne moc výstavní design. Prostě zahradu vám neozdobí.

…či s konstrukcí?

Z těch nadzemních a polonadzemních máte ještě možnost vybírat si z rámových tvarů, které jsou vyhotovené z fóliových a kovových konstrukcí.

Nebojte, ani ty nejsou náročné na stavbu, jen je potřeba pro takový typ bazénu najít rovný povrch, nebo upravit zem do roviny. V ideálním případě byste neměli bazén pokládat přímo na hlínu, ale podsypat ho jemným pískem.

Na něj pak položíte geotermální podložku. Máte-li vše hotovo, pustíte se do sestavení koupené konstrukce, přes niž ještě musíte natáhnout krycí plachtu.

Ovšem samozřejmostí je, že musíte mít předem zajištěno, jak do bazénu napustíte vodu, a ani na případné vypouštění byste neměli zapomínat.

* Výbavou jen některým bazénům jsou krycí a podkladové plachty nebo schůdky.

* Součástí balení někdy bývá i kartušová filtrace.

Vyčištění bazénu od hrubých nečistot

Bazén musíte pravidelně mechanicky čistit. Spadnout do něj totiž může kromě hmyzu i napadané listí, tráva a jiné zbytky, které sem zavál vítr. Dalším krokem je vyčištění stěn bazénu.

To provedete pomocí speciální chemie, která je přímo určená k čištění stěn bazénu. Přípravek se nanese na stěny a nechá působit, poté se proudem vody opláchne. Dno bazénu nejlépe vyčistíte bazénovým vysavačem a poté filtračním zařízením.

Odborníci radí filtraci pískovou

Pokud je součástí bazénu kartušová filtrace, pro další sezonu si radši kupte pískovou. Proč? Kartušová totiž mechanické nečistoty z bazénu zachytává pouze na papírovou vložku, kterou je potřeba několikrát týdně omýt vodou a párkrát za sezonu zcela vyměnit.

Hlavním problémem je ale nízký výkon, který i přes mechanické vybírání listí a hmyzu síťkou zapříčiní, že po několika dnech budete mít na dně bazénu usazeniny, které nerozpustí ani chlorové tablety. Nečistotu budete tedy muset vysát ručním bazénovým vysavačem.

Filtrace písková je sice dražší, ovšem vodu přefiltruje velmi rychle, třeba i několikrát za den a vy nebudete muset do bazénu tak často vhazovat tablety.

Tip: Alternativou jsou přípravky na bázi aktivního kyslíku, které prokáží stejnou službu jako chlorové tablety či granulát. Je však potřeba hlídat jeho přítomnost pomocí kapkového testeru.

Jak o bazén dál pečovat?

Pravidelně budete muset kontrolovat pH vody. Správné rozmezí je od 7,0 do 7,6 pH. Vyšší může snížit účinnost chlorových přípravků a způsobit ve vodě mléčný zákal, při pH nižším (kyselejším) zase hrozí riziko koroze kovových prvků bazénu a podráždění očí.

Nejméně jednou týdně je proto nutné vodu otestovat papírovým nebo kapkovým testerem, k úpravě pH se prodávají speciální přípravky.

Text: Olga Böhmová, foto: Shutterstock