Tlak, tep a dokonce ani hladinu krevního cukru už nemusí lékař sledovat pouze v ordinaci, pomocí techniky si pacienta může zkontrolovat „na dálku“. Přes chytrý telefon či notebook.
Každý obyvatel Česka navštíví průměrně jedenáctkrát za rok lékaře, oproti tomu v sousedním Rakousku je to polovina a ve Švédsku jde dokonce jen o tři kontakty ročně. Telemedicínou by ale šlo návštěvy u lékaře výrazně snížit.
Co je telemedicína
Lékař se s vámi může propojit na dálku a získat tak od vás informace o tlaku, tepu, či teplotě.
Stačit by vám na to měl chytrý telefon, anebo notebook, přes ně se s lékařem můžete spojit prostřednictvím videa, e-mailu či bezdrátových přístrojů, které by měly mít k dispozici obě strany. Říká se tomu telekonzultace.
Pokud lékař zhodnotí vaše data o tělesných funkcích na dálku, jde o telemonitoring či přenos dat. Lékaři tento fenomén začínají využívat u diabetiků, kteří potřebují výrazně zhubnout, či u kardiaků.
Prozatím ovšem telemedicínu v rámci pilotních projektů provádí jen pár odborných zdravotnických pracovišť. Problémem je zřejmě fakt, že je součástí tzv.
elektronizace zdravotnictví, která byla do našeho právního systému zařazena teprve loni (po schválení českým Parlamentem). Naproti tomu další součásti telemedicínské péče dnes již aktivně využíváme. Jde například o eRecept a eNeschopenku.
Vedoucí obezitologického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze MUDr. Martin Matoulek:„Telemedicína neznamená, že voláme lékaři, ale znamená to přenos dat.
V našem oboru jde především o sběr dat o jídle a pohybu, která se shromáždí a odesílají do úložiště, kde dojde k jejich vyhodnocení a k návrhu řešení.“
Jak se k ní dostanete?
Pokud toužíte po štíhlejší postavě, jděte za takovým odborníkem, který telemedicínu podporuje.
V Praze jde například o obezitologické centrum ve Všeobecné fakultní nemocnici, kde vám zdarma stáhnou aplikaci do mobilu či notebooku, která vám bude monitorovat nejen jak jíte, ale i to, jak se hýbete.
Pohlídá vám dokonce zápisy o hladině cukru v krvi a nálady jako je stres, či bolest. K tomu si přes fit náramky a chytré hodinky můžete změřit krevní tlak.
Aplikace veškerá data uloží a váš terapeut je pak na dálku zkontroluje, zhodnotí efekt probíhající léčby, případně vám předá další pokyny.
V aplikaci najdete lékaře
Stejná data si můžete spojit přes webové stránky www.casprozdravi.cz, najdete tam aplikace pro iOS i Android, k dispozici budete mít také seznamy lékařů se stálou pohotovostí.
Podobnou službu vám udělá i aplikace MEDDI, k níž se dostanete přes webovou stránku www.mladilekari.cz a www.medi.com.
V současné době je v ní zaregistrováno více než 4 700 praktických lékařů, pediatrů a dalších specialistů, mohou ji používat i pacienti Masarykova onkologického ústavu.
Od loňského podzimu lze také využívat aplikaci mojeEUC (více na www.euc.cz) , jejíž součástí je telemedicínská služba Lékař online 24/7. Pokud jde o vašeho praktika, stačí se jej otázat, zda telemedicínu již provozuje.
A pamatujte! Když budete sledovat svou hmotnost a hodnoty krevního cukru v jednotlivých souvislostech, budete mnohem úspěšnější než ten, který vše sleduje náhodně.
Kdo již telemedicínu využívá
*V současnosti řeší hlavně diagnostiku a léčbu covid-19.
*Časté dotazy přes ní jdou k běžným problémům, jako jsou nachlazení, bolest zad či bolest hlavy.
*Internisté ji využívají u chronických onemocnění, která se zaléčí a pak se průběžně sleduje momentální stav. Jde například o diabetiky.
Co se připravuje
*VZP realizuje s Národním telemedicínským centrem v Olomouci celostátní projekt telefonického kontaktu a pro IKEM péči o kardiologické pacienty. V budoucnosti by až 35 % veškerých medicínských kontaktů mohlo fungovat právě přes telemedicínu.
*Přenos dat/snímků ke specialistovi.
*Konzultace mezi lékařskými specialisty za účelem řešení případu.
Hudba budoucnosti
*V Ostravě funguje samostatné telemedicínské centrum, které spolupracuje s Národním počítačovým centrem při VŠB-Technické univerzitě v Ostravě, jehož superpočítač Karolína zpracovává objemná data z předoperačních vyšetření a vytváří 3D modely jater konkrétních pacientů.
A lékaři nadšeně hovoří o budoucích operacích, kdy se s využitím prvků rozšířené reality propojí laparoskopický obraz s 3D vizualizací.
Kdy telemedicína není vhodná
Tam, kde je důležité vizuální posouzení.
Lékař totiž musí vidět, zda je jeho pacient v bolestivém předklonu, při chůzi se zadýchává, drží se za podbřišek, napadá na jednu nohu, motá se, je bledý, má zažloutlá bělma, vzedmuté břicho, či je opocený, anebo nervózně podupává. To vše mu dálkový přenos dat neřekne.
Text: Olga Böhmová, foto: Shutterstock (úvodní), Unsplush