Únava je záludná obtíž, zvláště když se táhne delší dobu. Žádné projevy nemoci nejsou vidět, takže chronická únava na okolí snadno působí jako pohodlnost, lenost nebo simulování.

Přitom potíže, které vyvolává, mohou dosahovat takové intenzity, že ochromují tělo i myšlení a zásadně komplikují běžný chod dne. Dosáhnout návratu k původníní kondici je přitom někdy velmi složité. Vyhlídky se značně liší podle typu a příčiny déletrvající únavy.

JARNÍ ÚNAVA

Podle zavedené představy má být příčinou jarní únavy nedostatek vitaminů. Jenže to platilo možná tak dob našich prarodičů, kteří v zimě neměli k dispozici širokou nabídku dováženého ovoce a zeleniny ani milivitaminových přípravků.

Dnešní příčina jarní únavy se proto zúžila na méně nápadný důvod, a tím je reakce na jarní oteplení po období chladného počasí. Se změnou venkovních podmínek se musí vyrovnat i náš organismus – rozšiřují se cévy a krevní tlak poněkud klesá. To vyvolává únavu.

V krvi navíc ještě koluje vyšší množství melatoninu, „hormonu spánku“, vyprodukovaného za dlouhých zimních nocí, který stále podporuje zvýšenou ospalost.

Je dobré vědět: Při výkyvech počasích, kdy se střídá oteplení a ochlazení, že může pocit únavy vrátit opakovaně. Náchylnější jsou k němu lidé, kteří i jindy reagují citlivěji na povětrnostní vlivy.

Co s tím?

Doporučuje se hlavně aktivní pohyb venku. Stačí i svižné procházky. Prospějí ke zvýšení serotoninu, hormonu aktivity, a za slunného dne i vitaminu D. Jeho nedostatek koncem zimy snižuje odolnost vůči infekcím, které pak mohou také stupňovat únavu.

Tvorba vitaminu díky dopadu slunečních paprsků na kůži je ale v tuto roční dobu nedostatečná, takže je velmi vhodné sáhnout po doplňcích stravy s vitaminem D. Pokud vás současně s únavou trápí také duševní skleslost, tak přidejte ještě pangamin či jiný vydatný zdroj vitaminů řady B.

Může se ovšem stát, že ani aktivnější životní styl a doplňování vitaminů únavu nezlepší. V tom případě bude mít jinou příčinu a tu je třeba hledat.

ÚNAVOVÝ SYNDROM

Možná máte štěstí a únavový syndrom je pro vás jen abstraktním pojmem nebo jakousi „novou nemocí“. O novinku přitom rozhodně nejde, medicína tyto potíže popisuje už téměř sto let, jen se dlouho netušilo, jakou mají příčinu.

Poměrně nedávno proto lékaři řadili únavový syndrom spíše mezi psychické problémy. Dnes je únavový syndrom považován za komplikované a závažné neurologickoimunitní onemocnění. Proto se kromě únavy projevuje potížemi jak imunitního, tak nervového původu.

Nemocné obvykle trápí opakující se bolesti v krku, zvýšená náchylnost k infekcím nebo projevy připomínající virózu i bez nákazy. Někdy bývá i dlouhodobě zvýšená teplota lehce přes 37 °C nebo bolesti hlavy, svalů a kloubů.

Kvůli postižení imunitního systému se může objevit i náhlá nesnášenlivost určitých potravin, přídatných potravinářských látek či léků. Nervové problémy ztěžují život zhoršenou schopností soustředění a potížemi se spánkem.

Zásadní komplikací pro postižené je ale ničivá únava a výrazné snížení výkonnosti.

Je dobré vědět:

– Snaha překovat slabost a přinutit se k vyššímu výkonu vede jen k hlubšímu vyčerpání, z nějž se nemocný déle vzpamatovává.

– Duševní činnost nepředstavuje při únavovém syndromů lehčí zátěž, ale naopak ještě více vyčerpává než mírná fyzická námaha. I duševní práci nebo studium je tedy třeba si rozvrhnout do malých dávek a dostatečně odpočívat, nejlépe procházkami.

– Nemoc se obvykle objeví následně po překonání infekčního onemocnění a zprvu působí jako obtížná rekonvalescence. Návrat k předchozí kondici ale nepřichází ani po měsících, po půl roce se už stav popisuje jako chronická únava.

– Postižené jsou více ženy než muži, a to hlavně ve věku mezi 25 a 45 lety.

Léčba je obtížná

Momentálně je únavový syndrom nevyléčitelné onemocnění, a to hlavně z toho důvodu, že není stále ještě známo, co ho vlastně vyvolává. Léčba se tedy zaměřuje na zmírnění projevů a snížení diskomfortu, který únavový syndrom způsobuje.

Někdy jsou třeba léky proti bolesti nebo na spaní, jindy antidepresiva. Prospěšné mou být i přípravky doplňující vitamin D, zinek a železo.

Přesto nemoc pokračuje, takže postižený má horší a lepší období, která hodně souvisejí s momentální psychickou i fyzickou zátěží. Zmírňovat je třeba především stres, protože rychle vede k prohloubení potíží.

Co pomáhá

– Velkou úlevu může přinést především cílené snižování psychické zátěže, stresu a napětí. Toho lze ale sotva dosáhnout medikamenty, nutné je vlastní úsilí postiženého. Velice se doporučuje najít si vlastní program pro psychickou relaxaci a denně se mu věnovat.

Může to být autogenní trénink a podobné metody, které pomocí uvolnění svalů dosahují uvolnění psychiky, dále jógové cvičení, meditace, případně sport u lidí, kteří tíhnout spíš k aktivnímu pohybu.

– Podstatné je plánování a rozumné rozvržení denních aktivit, které musí zahrnovat také dostatečnou dobu k relaxaci. Lidé s únavovým syndromem potřebují mnohem více času k obnovení byť omezených sil. Pokud se vyčerpají, nemoc se prohloubí.

– Příznivě působí i vyvážená strava, která bude dodávat dostatek živin pro nervový i imunitní systém.

To znamená dostatek kvalitních bílkovin, z olejů především lněný a vlašský, tučné mořské ryby, dále kakao, kukuřičnou krupici a mouku a ovoce a zeleninu výrazných barev, především borůvky, černý rybíz, višně a třešně, dýně.

Neklesat na mysli

Onemocnění únavovým syndromem může značně změnit představy o budoucím životě a omezit vyhlídky. Pro nemocné je obtížná i cesta na dovolenou a zájmové aktivity. Rovněž výdělečné činnosti je třeba přizpůsobit množství sil, které jsou k dispozici.

Přesto by nemocní neměli klesat na mysli, ale spíš přizpůsobit své představy realitě a najít si nové cíle, které jim budou dělat radost. Depresivní myšlenky a nálady navíc stav nemoci zhoršují, proto je třeba se jim bránit.

DALŠÍ PŘÍČINY CHRONICKÉ ÚNAVY

* Porucha štítné žlázy

Štítná žláza je jedním z hlavních center energetického řízení organismu. Jakékoli vychýlení z normální funkce má proto ohromný dopad na celé tělo.

Když se ze štítné žlázy dostává do krve nižší množství hormonů, tělo přejde na úsporný režim při vydávání energie. Proto se ozve nevysvětlitelná únava a malátnost, kdy odpočinek nestačí k nabrání nových sil.

Snížené spalování energie se projeví i náhlým nárůstem váhy a zimomřivostí.

Bohužel poruchy štítné žlázy jsou u nás poměrně časté, uvádí se, že ve věku 40 let je sníženou produkcí hormonů štítné žlázy postižena každá třetí žena a tento počet s věkem ještě narůstá. Většina postižených přitom nemá tušení, že touto poruchou trpí.

Příznaky jsou totiž neurčité, vedle únavy je to náladovost, časté pocity chladu nebo přibývání na váze. Projevy onemocnění se přitom dají jednoduše upravit hormonální léčbou.

* Onemocnění srdce

Srdeční onemocní nezpůsobují jen potíže s dechem, ale také únavu, pokud se ke tkáním nedostává dostatečné množství čerstvě okysličené krve a živin.

Chronická únava proto může být také signálem vážného onemocnění a není ji radno považovat pouze za projev slabosti.

* Alergie

Alergie v zásadě znamená zvýšenou pohotovost a aktivitu imunitního systému. Pak dochází k něčemu podobnému jako při imunitním alarmu na počátku infekčního onemocnění.

Imunitní systém při tom spotřebovává značné množství energie, a tak se zákonitě dostaví velká únava a malátnost.

Podobně je tomu také při nesnášenlivosti lepku čili při celiakii.

* Chudokrevnost

Důvod nedostatku energie je v tomto případě zjevný: Kvůli sníženému množství červených krvinek se k tkáním dostává méně kyslíku. Kyslík je přitom pro buňky nepostradatelným „palivem“, takže méně kyslíku znamená méně energie.

Současně vázne také odvádění oxidu uhličitého z tkání. Následkem je chronická únava, nevýkonnost, slabost a stálá spavost.

Anémie může mít různé příčiny, nevzniká jen při nedostatku železa na jídelníčku. Mohou se za tím skrývat například poruchy vstřebávání vitaminu B12 či vadné nastavení hormonálního řízení tvorby krve.

Zkrátka pouze změnou jídelníčku se chudokrevnost nemusí podařit odstranit, je nutné najít příčinu a trpělivě ji léčit.