Kolena dostávají zabrat každý den, a to je ten hlavní problém. Aby si odpočinula a zahojila se, k tomu jim dáváme pramálo času. Potřebujeme se hýbat, i když to bolí.

Bolesti kolenou nejsou nechtěnou „výsadou“ staršího věku. Kdepak, ozvat se mohou už v dětství, zejména u sportovně aktivních dětí. Zvýšená námaha může zkomplikovat normální růst kloubu, což se projeví bolestí.

Ještě častější je ovšem poškození kloubů přetížením v dospělosti. Může za to nejen sport, ale mnohem více nadváha. Ta vede k nejčastější příčině chronické bolesti kolenou, kterou je s velkým odstupem před ostatními artróza. Více jí trpí ženy než muži, takže se předpokládá také hormonální vliv.

* Artóza: Když se poškodí chrupavka

Proč kolenům škodí nadváha? Protože přetížení kloubu dosedá na jeho „polstrování“, kterým je tenká vrstva chrupavky. Jak chrupavky ubývá, tak povrch kloubu ztrácí původní hladkost. Ta je přitom podmínkou bezbolestného pohybu.

Poškozování a úbytek chrupavky vede nejprve k pocitu ztuhlosti kolene a později ke stále silnější bolesti. Ta se typicky ozývá hlavně ráno při vstávání, ale když se rozpohybujete, zase ustoupí.

Je to tím, že pohybem narůstá produkce tekutiny, která snižuje tření v kloubu a tlumí jeho bolestivost. Jenže pohyb pomáhá jen do jisté míry. Celodenní zátěž se na kloubu opět podepíše, a tak se večer opět přihlásí intenzivní bolest. Namáháním při pohybu navíc postupuje úbytek chrupavky a potíže se zhoršují.

Léčba je komplikovaná

Medicína zatím nedokáže vrátit poškozenou chrupavku do původního stavu, proto je nutné začít s léčbou co nejdříve. V počátečních stadiích se snáze dosáhne zlepšení, včasná léčba navíc brání rychlému postupu artrózy.

Co pomáhá

– Nezní to populárně, ale zásadní roli hraje snížení nadváhy.

– Vhodný je také léčebný tělocvik. Zlepší kondici svalů, čímž se sníží zatížení kloubů. Pohyb navíc pomáhá tlumit bolest a udržovat kloub v co největším rozsahu pohyblivosti.

Operace jako krajní řešení

Pokud jde o léčbu, k dostání je řada volně prodejných přípravků. Přesto je vhodné poradit se s lékařem, neboť ne všechny jsou stejně účinné a u některých rozhoduje i délka užívání. Další jsou dostupné jen na lékařský předpis, takže se konzultace vyplatí.

Slibné výsledky má také ošetření injekcemi s kyselinou hyaluronovou, která zvyšuje pohyblivost kloubu a snižuje bolestivost. K dispozici jsou ale i jiné metody, například ošetření kloubu upravenou krevní plazmou nebo transplantace chrupavky.

Jejich vhodnost je ale nutné probrat s lékařem. Výměna kolenního kloubu je až krajním řešením u pokročilé artrózy.

* Revmatismus: Zánět léčit co nejdříve

Vedle mechanického poškození může bolest v kolenním kloubu vyvolat i zánět, i když to není zdaleka tak častý případ jako artróza. Ta sama ovšem může k zánětu přispět drážděním v kloubu s narušenou chrupavkou.

Častěji ale jde o proces spuštěný chybnou imunitní akcí – tedy o revmatismus, přesněji revmatickou artritidu. Kolena naštěstí nejsou kloubem, který by tato nemoc napadala přednostně, ale nevyhýbá se jim.

Imunitní systém pak začne považovat vnitřní povrch kloubního pouzdra za cizorodou tkáň a agresivním způsobem na něj zaútočí. Čím déle tento chybný imunitní proces trvá, tím výraznější bolestivost a změny kloubu způsobuje.

Jak poznat revmatismus

Typickým signálem hovořícím pro revmatoidní artritidu je symetrické postižení kloubů. Ty otékají a bolí nezávisle na zátěži, což může být i v noci nebo v brzké ranní hodiny, kdy ruší spánek.

A protože je revmatismus vždy celkovým onemocněním, projeví se kromě bolesti a otoku kloubů také celkovou slabostí, nevýkonností a lehce zvýšenou teplotou do 38 °C.

Co pomůže?

Bez léků se revmatoidní artritida zkrotit nedá a čím dřív se s léčbou začne, tím lépe. Pak je také největší šance na to, že se podaří kloub udržet dlouhodobě pohyblivý a bez bolesti.

Už vzniklé poškození v kloubu se sice odstranit nedá, ale terapie dokáže omezit další postup ničení kloubu a vznik deformací.

Prospívá

– Pohyb pomáhá udržet pohyblivost kloubů a tlumit bolest. Velmi vhodná je jóga, nordig walking i běžná chůze, cvičení ve vodě, tajči a pilates.

– Racionální jídelníček by měl kromě obecných zásad zdravé výživy klást důraz na potraviny přirozeně obsahující látky s protizánětlivým působením. K těm se řadí především vitaminy E, C a A včetně beta-karotenu, z minerálů hořčík, zinek, železo a selen.

Dále omega-3 tuky v rybách, lněném a ořechovém oleji. Speciální protizánětlivé složky obsahuje rovněž kurkuma, paprika a chilli, ananas, česnek a cibule.

Škodí

– Kouření, neboť toxiny obsažené v cigaretovém kouři zhoršují průběh nemoci a omezují účinky léků.

* Bursitida: Neznámá, nikoli vzácná

Nejspíš jste se s výrazem bursitida ještě nesetkali, přitom má na bolestech kloubů svůj podíl. A jde rovněž o zánětlivé onemocnění jako revmatismus, naštěstí nikoli chronické.

Bursy jsou malé váčky, které produkují mazlavou tekutinu pro zmenšení tření mezi svaly, šlachami a kostmi při pohybu. Pohyb je díky „promazávání“ hladší a bezbolestný. Jenže při přetížení se mohou bursy zanítit.

V kolenním kloubu jsou ohrožené bursy na přední straně, kde pomáhají hladkému pohybu čéšky vůči kůži. Právě v těchto místech se zánět ozve otokem a zatuhlostí, někdy bolestí.

Jak se jí vyhnout?

Zánět je v tomto případě reakcí na opakované podráždění váčku – což se vzhledem k jeho umístění především stává při dlouhodobém klečení, například při práci na zahradě. Jako prevence přitom stačí měkká podložka pod kolena.

Horší je to v případě, že trpíte dnou nebo revmatoidní artrididou kloubu, neboť ty rovněž dráždí bursy k otokům.

Pro úlevu je třeba klid

Při akutní bursitidě je třeba zůstat v klidu a přikládat na kolena chladivé obklady. Pokud se vydáte k lékaři, pravděpodobně dostanete předpis na protizánětlivé přípravky. Do týdne, nejdéle do dvou, by měly potíže zmizet.

Jestliže pokračují, pak je zánět komplikovanější, k poškození bursy se mohla např. přidružit bakteriální infekce, kterou je pak nutné léčit antibiotiky.

* Dna: Vyžaduje zodpovědnost

Máme ji stále v povědomí jako nemoc z blahobytu a přemíry masa na talíři, což je sice pravda, ale ne celá. Dnou mohou onemocnět i lidé stravující se střídmě, pokud mají tu smůlu, že sklon k této poruše zdědí v genech. Podstata je v obou případech stejná:

V krvi se začnou hromadit ostré krystalky kyseliny močové, kterou tělo není schopné vylučovat. Krystalky se usazují v kloubech a drážděním pak vyvolají zánět, který způsobí prudkou bolest. Říká se tomu dnavý záchvat. Bývá tak prudký, že je třeba ho zklidnit léky.

Po záchvatu nemoc nezmizí

Ztišení zánětu odstraní příčinu akutní bolesti, nikoli však dny. Sklon k hromadění krystalků kyseliny močové v krvi zůstává. Proto je nutné dlouhodobě užívat léky, které oddalují další záchvat a brání zhoršování stavu. Potlačují tvorbu kyseliny močové nebo podporují její vylučování s močí.

Bez diety to nejde

I jídelníček hraje významnou roli při snižování hladiny kyseliny močové v krvi. Omezit je třeba hlavně maso a určité typy mléčných výrobků, dále tučná jídla.

Obecně vhodné je ovoce a zelenina, i když s výjimkami – škodlivý je při této nemoci špenát a růžičková kapusta.

Jsou i další příčiny

Za chronickými bolestmi kolene se mohou skrývat i další rozmanité příčiny, například potíže s čéškou, zranění nebo degenerativní změny šlach a vazů, oslabení svalů zapojených do pohybu kolene.

Přenášet se na ně mohou i problémy se zády, kyčli nebo chodidly, kdy hledáme úlevovou polohu a při té kolena nepřirozeně zatěžujeme.

Důležité je uvědomit si, že kolena nemají schopnost samovolné regenerace a že čím déle potíže trvají, tím stále pokračuje poškozování kloubu. Proto se doporučuje vyhledat lékaře co nejdříve, při chronických bolestech po třech až šesti měsících.

Foto: Shutterstock