Všichni si přejeme být zdraví a někteří z nás se o to i aktivně snaží. Cest je řada a vytyčuje je jak oficiální medicína, tak léčitelství. Pro zastánce alternativního přístupu je v posledních letech velkým tématem tzv. překyselení organismu.
Zásadní otázka zní: Je to realita, nebo mýtus?
Teorie o vlivu tzv. překyselení těla na zdraví ve skutečnosti není žádná módní novinka, objevila se už někdy před sto lety. Přišel s ní americký lékař William Howard Hay, dnes považovaný za zakladatele systému dělené stravy.
Přitom to, co Dr. Hay původně hledal, byla dieta, která by mu ulehčila život při jeho těžkém onemocnění ledvin.
Zaměřil se proto na důkladné zkoumání toho, jak vlastně ovlivní fungování ledvin tím, co sní, či přesněji tím, co ze zkonzumovaného jídla vznikne chemickou přeměnou v těle.
A s překvapením prý došel k tomu, že na tehdy běžném jídelníčku převažují potraviny, z nichž při zpracování v těle vznikají látky patřící chemicky ke kyselému spektru. Ve značném nepoměru byly látky zásadité, kterých bylo až čtyřnásobně méně.
Dr. Hay z toho usoudil, že tato nerovnováha může být příčinou větší nemocnosti. Mimochodem, chemicky kyselé spektrum je uvedeno záměrně, protože nejde o potraviny chutí kyselé.
To, jak se nám jeví na jazyku, nemá žádnou souvislost s tím, jestli je tělo při trávení přemění na látky chemicky kyselé nebo zásadité.
Maso i káva
Od té doby se jídelníček k lepšímu nevyvinul, spíše naopak, ať už se na to díváte z pohledu medicíny nebo teorie překyselení organismu. Ani ta se od časů Dr. Haye nezměnila, rozdělení potravin na zásadotvorné a kyselinotvorné je v podstatě stejné.
Schopnost vytvářet kyselé je totiž přirozená pro živočišné potraviny, zatímco zelenina a ovoce jsou zásadotvorné. Škroby jakožto základ obilovin působí neutrálně. Kyselinotvorný vliv v těle má podporovat také pití kávy a kouření.
Proč by měly škodit?
Otázka je, zda měl Dr. Hay pravdu ve svém předpokladu, že převaha kyselých látek v těle škodí zdraví. Jak by k tomu mělo vlastně docházet?
Podle zastánců této teorie jde o to, že tělo musí vyrovnávat zvýšenou kyselost tím, že ji chemicky neutralizuje za pomoci minerálů. Ty odebírá ze stravy, ale i ze zásob. Proto má překyselení vést kromě jiného k odvápňování kostí čili osteoporóze.
Soli, které tímto způsobem tělo vytvoří, aby překyselení neutralizovala, se pak údajně hromadí jako nežádoucí usazeniny a stávají se příčinou degenerativních onemocnění.
Od bolestí hlavy po rakovinu
Když jíte mnoho potravin s kyselinotvorným působením, může vás podle zastánců této teorie opakovaně obtěžovat bolest hlavy nebo kloubů, můžete mít časté virózy nebo trpět dlouhodobou únavou.
Překyselení přičítají ale i podíl na rozvoji nádorového bujení a může být skryté i za nadváhou, kterou se nedaří navzdory vynaloženému úsilí snížit.
Co ukáže lakmusový papírek
Zajímá vás, jestli i vašimi zdravotními potížemi se nemůže ve skutečnosti skrývat překyselení organismu? Když to budete chtít zjistit, dostanete doporučení, abyste si změřili kyselost (udává se v hodnotách pH) moči lakmusovým papírkem.
Ten se dá koupit v každé lékárně. Velmi pravděpodobně zjistíte údaj nacházející se v kyselém spektru. Taková hodnota je totiž normální a odpovídá správnému fungování zdravých ledvin.
Na tom není nic divného, neboť úkolem ledvin je filtrovat z krve právě látky, které ovlivňují její kyselost. Kyselá moč je tedy úplně normální.
Jídlo i vyčerpání
Když si dáte tu práci a budete sledovat, jak se hodnoty moči mění podle toho, jestli jste snědli pečené kuře a salám, nebo za sebou máte odlehčující zeleninový den, zjistíte, že skutečně hodnoty moči jsou tím kyselejší, čím více masa a živočišných potravin sníte.
V tom se ostatně shoduje pohled zastánců teorie překyselení organismu s medicínou. Nezvyklé hodnoty kyselosti moči si ale můžete naměřit také po velké zátěži, při horečce, pocení, zvracení nebo vyšší dávce jedlé sody.
Kde to skřípe
Skřípání nastává ve dvou bodech. Medicínský pohled totiž zajímá spíš vychýlení hodnot pH moči mimo normální rozmezí, a to oběma směry.
Výrazně kyselé hodnoty mohu pro lékaře představovat podezření na akutní komplikaci cukrovky, na hladovění nebo naopak na dietu nezdravě bohatou na bílkoviny, ale může jít i o poruchu ledvin.
Příčinou hodnot zásaditých pak nemusí být jen vegetariánská strava, ale také bakteriální infekce ledvin nebo závažná porucha jejich funkce.
Kde jsme vlastně kyselí?
To je ten druhý zádrhel. Kyselost se v různých tělesných prostředích liší. Pokud využijete lakmusové papírky ke zkoumání pH slin, pak spíš naměříte hodnotu neutrální nebo lehce zásaditou.
To ovšem neukazuje zlepšení oproti hodnotám v moči, ale odpovídá to normálním poměrům v ústech. Naopak extrémně kyselé prostředí je v žaludku, kde je nezbytným předpokladem dobrého trávení.
Pokud tu kyselost snížíte konzumací jedlé sody, omezíte i trávení dané porce jídla. Vaše tělo z něj získá méně živin.
Jídlo neovlivní kyselost krve
A v tomto bodě se tvrzení zastánců teorie překyselení organismu od medicínského názoru zásadně liší. Z hlediska medicíny především většina kyselin v těle nevzniká při zpracování potravy, ale při jiných biochemických pochodech.
Ani složení jídelníčku navíc nemá na hodnoty pH krve vliv, ty tělo systematicky udržuje ve velmi malém rozmezí mírné zásaditosti. Kdo to chce vědět přesně, pak jde o rozpětí 7,36 až 7,44. Větší vychýlení organismus okamžitě a velmi účinnými mechanismy koriguje.
Tato regulace je životně důležitá. Krev se neustále dostává do kontaktu se všemi buňkami v těle a jen v uvedeném rozmezí kyselosti správně fungují biochemické pochody. Překročení těchto hranic byste proto okamžitě pocítili akutními zdravotními potížemi.
K tomu skutečně dochází, například u diabetiků a jde o stavy vyžadující okamžitou lékařskou péči.
Když jde o krev…
… pak spolupracují ledviny a plíce. Uchování stabilního prostředí v krvi je tak důležité, že příroda k tomuto účelu vyvinula velmi rychle a účinně působící mechanismy.
Dýchání: Vydechováním CO2 se zbavujeme kyselých částic. Tělo tak zrychleným dýcháním během pár minut ovlivní kyselost krve, aby se vrátila do žádoucích parametrů.
Pozor: Hluboké dýchaní je tak účinným způsobem snižování kyselosti krve, že pokud trvá delší dobu, může dojít až k výkyvu opačným směrem, kdy je krev více zásaditá čili alkalická, než je zdrávo.
Pufry: To podivné slovo označuje znamenitý vynález přírody k bleskurychlému vyrovnání kyselosti nebo zásaditosti. Je to typ sloučenin, kde jsou v páru stejné látky, vždy kyselina a její sůl nebo zásada a její sůl.
A ty jsou připravené okamžitě vázat a neutralizovat částice způsobující ono vychýlení. Rázem je uklizeno, krevní hodnoty v normě a my se cítíme dobře.
Mimochodem: Jedním z běžných přirozených pudrů je bikarbonát, proto zastánci teorie překyselení doporučují brát jedlou sodu.
Omyl s osteoporózou
Předpoklad, že kvůli neutralizaci kyselých látek musí tělo „vytahovat“ vápník z kostí, tedy před pohledem medicíny neobstojí. Proto je také sporný názor, že ze vzniklých solí vznikají v organismu usazeniny, které vedou k rozvoji degenerativních onemocnění.
Takový účinek není potvrzen ani v případě kyselého prostředí. Kdo si chce přečíst podrobné vysvětlení, najde ho v češtině a srozumitelně na webu farmaceutky a výživové odbornice Margit Slimákové.
Vysvětluje tam například omyl s rakovinou – vědci totiž zjistili, že rakovinné buňky si kolem sebe samy vytvářejí kyselé prostředí, v němž lépe rostou. Neprokázalo se ale, že by tomu bylo naopak a že by kyselé prostředí vedlo k rakovinnému bujení.
Proto se ani neutralizace kyselosti vysokými dávkami jedlé sody nedá považovat za obranu proti rakovině.
Výživa: Shodný bod
V tom nejpodstatnějším, což jsou doporučení k úpravě jídelníčku, se ovšem alternativní a medicínský pohled zásadně nerozcházejí. I podle lékařů je přemíra živočišných potravin na jídelníčku problematická s ohledem na zdraví.
Jen důvod nepříznivého vlivu vidí lékaři nikoli v kyselinotvorném působení, ale ve vysokém podílu nevhodných tuků. Ty podporují nejen nabírání na váze, ale i vznik uzavřeného kruhu problémů, známého jako metabolický syndrom.
Což znamená, že klesá citlivost těla na inzulin a nepříjemně se zvedá krevní tlak. Cévám současně dává zabrat škodlivý LDL cholesterol, který se na stěnách usazuje a snižuje jejich průměr. Hrozí oběhové potíže, infarkty a mrtvice.
V této chvíli je ideálním způsobem, jak snížit nárůst rizika, právě dieta. A ta se hodně shoduje s doporučeními zastánců teorie překyselení organismu.
Čeho jíst méně
Maso: Nadměrná konzumace masa z medicínského hlediska nepříznivě ovlivňuje zdraví v každém věku. U dospělých znamená především nadměrný příjem tuků, někdy i bílkovin, což může vést ke vzniku dny, zvláště u lidí, kteří k tomu mají geneticky sklon.
Vysoké dávky bílkovin u dětí podporují vysoký růst, který v dospělosti může znamenat oběhové potíže. Mimochodem u předškolních dětí se uvádí, že mají na jídelníčku až 300 % bílkovin oproti reálné potřebě.
Mléčné výrobky: Někde se uvádí pouze máslo. Každopádně nadměrná spotřeba mléčných výrobků znamená právě příliš mnoho mléčného tuku, který je podle současných poznatků největším rizikem pro vznik aterosklerózy, dokonce větším než sádlo.
Cukr a sladkosti: Jedna z hlavních příčin velkého nárůstu nadváhy zejména u dětí.
Hotová jídla a fast food: S těmi se spojuje hlavně vysoké množství soli v potravinách, vysoká tučnost a „prázdné kalorie“.
Pochutiny: Káva, čaj, ocet, alkohol, perlivé nápoje.
Odkyselování je zbytečné
Při chronických zdravotních potížích i pocitu nepohody ve vlastním těle je úprava jídelníčku rozhodně cestou ke zlepšení stavu. Jídlo ovšem nelze přeceňovat, není to lék.
Další zásahy do přirozených procesů regulující kyseliny a zásady v těle jsou z tohoto pohledu neužitečné a zbytečné.
Text: Lenka Korandová, foto: Shutterstock