Nejen tlapky, ale také uši nebo zuby a hlavně výbavu našeho mazlíčka bychom měli pravidelně čistit a prát. Není to pes nebo kočka, co náš domov ohrožuje mikroby a parazity, ale špatná hygiena. A to je starost nás lidí.
Mnohem větší péči než zvířata sama vyžadují jejich pelíšky, misky, klece, krmítka. Ty je nutné čistit velmi často, což bychom měli vzít v úvahu, než si zvíře pořídíme. Budeme na to mít čas a chuť?
Vlhké prostředí, jako je třeba napáječka, potřebuje jen hodiny k tomu, aby se v ní pomnožily mikroorganismy. Kdo sobě nebo dětem pořídí kanárka či králíčka v domnění, že pečovat o ně je snazší než o psa, může být nepříjemně překvapen. Ale pojďme se na hygienické minimum pro různé mazlíčky podívat konkrétně.
Psi a kočky
Koupat, či nekoupat?
Hygienické riziko za normálních okolností představují jen tlapky, ty po vycházce psovi opláchneme čistou vodou, pokud je zablácený, tak ho osprchujeme bez šamponu. Ten si ponecháme pro případy, že se pes „navoněl“ výrazným odérem hnoje a podobně.
Veterináři radí šamponovat co nejméně, jen jednou či dvakrát ročně, a použít speciální šampon, který odpovídá odlišnému typu kůže. Náš lidský je pro psy a kočky dráždivý.
Při průjmu nebo zvracení použijeme co nejméně šamponu, napěníme ho s vodou v dlaních a pak promneme jen znečištěnou část srsti. Důkladně opláchneme.
Zbytky šamponu na kůži mohou vyvolat svědění, takže v následujících dnech sledujte, jestli se zvíře častěji nedrbe.
Péče o zuby
Špatný stav chrupu je nejrozšířenější zdravotní problém psů, kočky jím trpí mnohem méně.
Zubní plak a kámen způsobují další potíže, kromě nepříjemného zápachu z tlamy i záněty dásní, vypadávání zubů, dokonce mohou vést k nemocem vnitřních orgánů – srdce, jater či ledvin.
Kde se bere zubní kámen?
Proč mají i psi chovaní ve stejné domácnosti rozdílný sklon k tvorbě usazenin na zubech, to se vysvětluje hlavně genetickými vlivy. Obecně tím trpí nejvíce malá plemena psů, ale rozdíly mohou být i u sourozenců.
Velký vliv má i potrava. Psi krmení přirozeným způsobem založeným na syrovém mase s přídavkem syrových hovězích kostí mívají zuby nádherně bílé. Hovězí kosti odstraňují usazeniny z povrchu zubů účinněji než moderní pomůcky.
Má to ale své slabiny, především zvířata přivyklá na průmyslové krmivo obvykle dostanou po ohryzání syrové kosti průjem, jejich trávení tak zareaguje na přítomnost mikrobů.
Vepřové a kuřecí kosti jsou nevhodné, ty zvířatům nedáváme vůbec, mohou způsobit vážné potíže v trávicím traktu.
Čištění nacvičujeme odmalička
Kartáček může být dětský, jde to s ním lépe než s návlekem na prsty, který se prodává jako kartáček pro psy. Určitě musíme ale vybrat typ s měkkými štětinami, aby nezraňoval dásně. Aby čištění mělo smysl, musíme na něj psa připravit a neprat se s ním. Nejsnáze to jde se štěňaty.
Necháme psovi kartáček očuchat a pak mu jemně masírujeme dásně. Opakujeme několikrát denně jako hru.
Později přidáme pastu, aby si i na ni zvíře přivyklo.
Jemně psovi či kočce při čištění odhrnujeme pysky, protože nejvíce zubního kamene se usazuje těsně u dásní. Nezapomínáme zuby čistit i z vnitřní strany tlamy.
Podle stavu chrupu budeme čistit jen občas nebo pravidelně, pak i jednou denně.
Chrup v horším stavu
Zubní kámen vytváří jakési skořápky, které přilnuly k povrchu zubu. Pevným nástrojem, dobře se hodí pilníček na nehty, se dají odloupnout. Pusťte se do toho ale jen v případě, že máte poslušného psa a šikovné ruce.
Jinak hrozí bolestivé poranění v tlamě, které se bude špatně hojit. Alternativou je odstraňování kamene laserem, ovšem ani to není bez rizika. Zvíře je nutné uspat, což je vždy zátěž pro organismus, navíc ani laser není k zubům zcela šetrný. Pokud ale kvůli usazeninám hrozí ztráta zubů, pak je zákrok rozhodně vhodný.
Přípravky proti plaku
Pokud má pes sklon k tvorbě usazenin, pak zkuste zubní pasty s enzymy, které rozkládají zubní plak a likvidují bakterie. K mání jsou také přípravky pro změkčení zubního kamene, který pak jde lépe odstranit kartáčkem. Přidávají se do krmiva.
Pozor: Lidské pasty se zásadně pro psy a kočky používat nesmějí, neboť některé obsažené látky – především fluor – mohou zvířeti ublížit.
Kočičí toaleta
Investice do dražšího steliva s antibakteriálními vlastnostmi se jednoznačně vyplatí. Písek a podobné přírodní materiály jsou do kočičích WC naprosto nevhodné, na dně se hromadí vlhkost, která je výborným terénem pro množení bakterií. Stejné nevýhody má stelivo bez schopnosti tvořit hrudky.
Čím čistit?
Při používání hrudkujícího steliva, které moč zachytí do pevného útvaru, stačí, když hrudky odstraníte ráno a večer. Tím na minimum snížíte riziko infekcí pro sebe i svou kočku, dokonce ani těhotné ženy se nemusí bát toxoplazmózy.
Dezinfekci toalety je vhodné dělat jednou týdně. Nejprve prázdné WC vydrhneme horkou vodou, pak dovnitř nalijeme savo zředěné podle návodu a necháme působit. Do vody namočíme i lopatku na odstraňování nečistot, případně víko a dvířka toalety.
Velkou pozornost věnujeme dezinfekci vchodu. Po uvedené době působení WC opláchneme a vysušíme.
Na pelíšky s vysavačem
Na deky, pelíšky a kočičí prolézačky při čištění nejvíc zapomínáme, přitom bývají z materiálů, které jsou doslova rájem roztočů, larev parazitů a blech. Pokud vás napadlo, že pelíšek okamžitě strčíte do pračky, pak to příliš nepomůže.
Zbavíte se tak pachu a špíny, nikoli parazitů, larvy se v textilu udrží a neublíží jim ani praní, ani důkladné máchání. Jedinou pomocí je vysavač. Poté je nutné vynést obsah do popelnice.
Misky na vodu
Bakterie se v ní množí velmi rychle, což signalizuje nejen zakalení, ale i kluzký povlak kolem stěn misky. Nejsilněji znečištěné bývají dvojité misky, kde se kousky krmiva dostávají do vody. Misky je nutné mýt vždy při znečištění vody nebo alespoň 2x denně.
Pro mytí si vyhradíme houbičku, kterou k ničemu jinému nepoužíváme a často ji měníme.
Napáječky pro ptáky a hlodavce
Ty je mnohem složitější udržet v čistotě než misky pro psy a kočky. Ptáci do nich často zanášejí zrní, zbytky krmiva i podestýlky, takže ve vodě vyrůstají nejen kolonie bakterií, ale i prvoků. Ty mohou způsobovat střevní potíže, ale i vážnější infekce.
Čistění je ale nesnadné kvůli nešikovnému tvaru ptačích napáječek. Jsou příliš úzké, než aby se do nich vešel kartáč. Dobrou pomůckou jsou lidské mezizubní kartáčky, těmi vyčistíte i rohy a záhyby, kam se jiným prostředkem nedostanete.
Napáječky pro hlodavce s kuličkou v ústí působí odolněji vůči zanesení nečistot, jenže otáčením se dovnitř dostávají sliny i se zbytky potravy. Proto je vyplachujeme několikrát denně. Pro důkladné vyčistění se opět hodí zubní kartáčky.
Úklid klece
Velký úklid je třeba dělat orientačně 1x týdně, při větším množství zvířat i častěji, výměnu podestýlky několikrát týdně. Ve vlhkém seně nebo pilinách se jinak rychle rozšíří plísně, roztoči a bakterie. Ty ohrožují jak zvířata, tak nás.
Jak na velký úklid?
Musíme vyndat veškerou výbavu klece a vše namočit do horké vody bez saponátu a sava.
Mříže klece vydrhneme kartáčkem, důležité je to hlavně u klecí ptačích, kde na mřížích zůstávají zbytky krmiva, sliny i výměšky.
V horké vodě vydrhneme také hračky, odpočívadla, bidýlka, domečky a další výbavu klece.
Doporučujeme: Pro ptáky jsou rozhodně nejhygieničtější klece vybavené roštem nade dnem, kterým nečistoty a vlhkost propadají do podestýlky. Bohužel všem druhům tyto rošty nevyhovují, někteří chovaní ptáci potřebují pevné dno.
Text: Lenka Korandová, foto: Shutterstock
