Nejčastější důvody domácích hádek jsou stále stejné – hádáme se o peníze i o rozdělení povinností v domácnosti. Přitom s trochou oboustranné snahy se dají boje o sporné záležitosti udusit v zárodku.

Hádky nejsou jednoznačně špatné, naopak, pomohou vyčistit vzduch a vypustit napětí, které se kolem nevyjasněné záležitosti lehce nahromadí.

Jenže pro pozitivní výsledek hádky je třeba něco udělat – především argumentovat věcně a neříkat nic, co nemyslíte vážně. A po hádce vědět, kdy je čas skončit tichou domácnost a začít mluvit normálním hlasem, což bývá pro ženy těžší než pro muže.

Jednodušší pro ženské myšlení je naopak uchovat v povědomí témata, kvůli nimž se hádáme nejčastěji, a promluvit o nich dřív, než dozrají v problém. Která témata to jsou?

„Všechno je na mně!“

Povinnosti v domácnosti zpravidla mnohem více zatěžují ženu, proto to také obvykle bývá žena, komu kvůli tomu ujedou nervy.

Pokud ale chcete skutečně dosáhnout toho, aby se partner a případně i další členové rodiny více zapojili do údržby domácnosti, pak nečekejte, až pohár trpělivosti přeteče.

Mnohem více dosáhnete přesným a předem připraveným rozpisem povinností, které jsou už nad vaše síly, a návrhem, ať si je partner a případně další členové domácnosti mezi sebou rozeberou. Nejlépe se k tomu hodí čas po dobré večeři.

„Ty mě vůbec neposloucháš!“

Trpívají tím kupodivu oba partneři, i když si ženy často myslí, že je to jen jejich problém, že je partner neposlouchá, když mu něco vykládají.

U běžného vyprávění, co kdo přes den zažil a co je kde nového, to není zas tak velký problém a neměli bychom se cítit dotčeně. Navečer je člověk přirozeně unavený a pozornost ochabuje, zvlášť u témat, která se opakují.

Pokud potřebujete probrat důležitější téma, pak je vhodné si předem domluvit určitý signál, který partnerovi naznačí, že potřebujete jeho plnou pozornost.

Stačí si například říct, že zásadnější hovory ponecháte na klidné chvíle při procházkách, Pokud pak partnerovi navrhnete, že byste se mohli jít projít, bude předpokládat, že máte něco na srdci.

„Kolik to stálo?!“

O penězích se v zásadě nelze nikdy uspokojivě dohodnout. Samozřejmě, že by o společných výdajích měli rozhodovat oba partneři, jenže víte, jak to dopadá prakticky:

Lehce nastane chaos, kromě toho jeden či druhý občas potichu a bez domluvy sáhne do úspor hlouběji. Účinnější, i když nikoli pro každého přijatelná, je varianta, kdy se hlavním „účetním“ a správcem rodinných financí stane jeden z partnerů.

Nese pak zodpovědnost za sledování společných výdajů a příjmů i zadávání pravidelných platebních příkazů. Pořádek v účtech ale nevyřeší všechny problémy:

Zdrojem hádek se stávají i plánované větší investice, kdy jeden chce nové auto a druhý rekonstrukci koupelny. Oba přitom víte, že byste potřebovali auto i novou koupelnu, jenže něco musí počkat. Tady nastává chvíle pro to nechat emoce stranou.

Zkuste se dohodnout, že ani jeden nebudete prosazovat své favoritní řešení a společně si v klidu sepíšete pro a proti obou možností. Pokud dokážete odložit stranou emoce a soutěživost, která rozhodování doprovází, vyberete lépe a bez hádky.

„Ty a ta tvoje rodinka!“

Povahové odlišnosti zvláštnosti mohou zatěžovat vztahy v původní rodině a o to více pak rodině nové. Problém nastává také tím, že zatímco mladí manželé mívají sklon se uzavírat a oddělovat, starší generace touží po intenzivnějším kontaktu a větší pozornosti.

Příslovečná všetečnost tchyně pak může být jen snaha zahrnout „mladé“ více do rodiny. Vzájemným nepochopením pak lehce přeroste v averze a konflikty, které pak už jen bez většího vývoje přetrvávají a v zásadě se v rodině zakonzervují.

Pokud vztahy se širší rodinou dospěly do této podoby, je lepší zastavit neohlášené návštěvy a shodnout se na určitém systému, jak se s vlastními příbuznými bude každý z partnerů setkávat. Řešením může být kompromis, ale musí být přijatelný pro oba.

„To je tvoje výchova!“

I když máte děti už dávno dospělé, střetům na toto téma se nevyhnete, i dospělé děti se dokážou chovat způsobem, který rodiče zamrzí a zabolí.

Jenže vyčítat partnerovi, že vždycky držel nad synem ochrannou ruku a povoloval mu víc, než se vám líbilo, už v této životní etapě nemá smysl. Syn je dospělý a vyčítáním dávných jednání si jen otrávíte vlastní vztah s partnerem.

Navíc výchova hraje až druhořadou roli, na chování a osobnost má z největší části vliv zděděná dispozice a tu jen těžko ovlivníte.

Pokud máte děti ještě malé, pak velmi důležitým bodem výchovy je shodnout se s partnerem na závazných pravidlech. Děti velmi rychle vycítí, co skutečně platí a co druhý rodič benevolentně povolí.

Prospěšná může být společná porada s oběma babičkami o jejich výchovných metodách. Společně ve čtyřech proberte, co by tak platilo na vaše děti.

„Zase budeš celou neděli pryč?!“

Taková představa ale často vyvolává v ženách nevoli, míváme sklon na koníčky partnera žárlit. Zbytečně: Muži, kteří mají opravdové hobby, jsou velmi vzdálení pomyšlení na nevěru. Kromě toho je obvykle i více baví jejich zaměstnání a bývají v něm úspěšnější.

Proč bychom se ale nemohly na partnerově hobby podílet? Protože to pro něj znamená zvýšenou psychickou zátěž. Kdykoliv nás má po boku, musí podvědomě dokazovat, jak je ve všem dobrý. Koníček ho pak méně baví a neodpočine si při něm tolik.

Mimochodem: Aby volný čas znamenal relaxaci a uvolnění, je důležité, abychom ho trávili střídavě spolu a střídavě každý sám, bez partnera.

Text: Lenka Korandová, foto: PX FUEL