Dobře známý je pod označením „laktóza“, které se stalo synonymem pro problémy s trávením mléka. Tím ale obrázek mléčného cukru dosti zkresluje.
Možná vás to překvapí, ale laktóza není speciální složka kravského mléka. Nebo lépe řečeno pouze kravského mléka. S kojením totiž děti dostávají skoro dvojnásobnou porci laktózy, než by vypily ve stejném množství kravského mléka. Laktóza je totiž cukr, který příroda vytvořila obecně pro mléko savců, člověka nevyjímaje. A právě mateřské mléko vyniká právě jejím vyšším obsahem.
Má to svůj účel…
Pro dobré trávení i imunitu
Mléčný cukr je kojence nesmírně důležitý nejen jako hlavní zdroj energie, ale také proto, že napomáhá vytváření zdravé střevní mikroflóry. Působí jako výživa pro prospěšné bifidobakterie a naopak brání usazování škodlivých hnilobných bakterií. Správné složení střevní mikroflóry pak prospívá trávení i imunitnímu systému.
Mimochodem mléčný cukr je pro střeva přínosný také jako tradiční prostředek proti zácpě. Při jeho trávení vznikají totiž určité látky, které tělo musí před vylučování střevem zředit, takže se do střeva stahuje více vody.
Tím se ředí nejen látky vzniklé z laktózy, ale i další obsah střev a zácpa se zmírňuje.
Pozor: Použití mléčného cukru proti zácpě je sice přírodní a neškodná metoda, nicméně u nejmenších dětí ji vždy nejdříve konzultujte s pediatrem. Větší ztráta tekutin by u nich mohla rychle způsobit zdravotní potíže.
A teď k těm potížím…
V raném dětství tedy nemáme – až na výjimky, způsobené vrozenými poruchami – s trávením mléka žádné potíže. A je jedno, jestli jde o mléko mateřské nebo kravské, cukr obsahují tentýž. Když děti povyrostou nebo později v dospělosti se to může změnit a vypití sklenice mléka může způsobit náramnou bouři v útrobách s prudkými bolestmi, nevolností, zvracením, nadýmáním a průjmem.
Pokud je to váš případ nebo někoho z vašich blízkých, pak to znamená, že patrně patří k menšině evropské populace, která věkem ztrácí schopnost trávit mléčný cukr. Aby ho tělo dokázalo zpracovat, musí vytvářet speciální trávicí látku, tzv. enzym laktázu.
U většiny evropské populace se tvoří celý život, takže konzumace mléka není problém.
Proč právě Evropané mohou pít mléko? Vychází to z naší historie, v Evropě bývalo důležitým zdrojem obživy pastevectví, jak dobytka, tak i sobů. Aby nic z tehdy vzácných zdrojů potravy nepřišlo nazmar, vytvořila se u našich dávných předků genová mutace, která umožnila trávit mléčný cukr po celý život. To znamená, že mohli bez potíží pít mléko a jíst tvaroh a sýry.
Podobně tomu je u Mongolů nebo u některých pasteveckých etnik v Africe. Naopak v Číně nikdy pastevectví významnou roli nehrálo, což je také důvod, proč se k nám s tradiční čínskou medicínou dostává názor, že mléko je škodlivé. Pro Číňany – a celkově 75 % světové populace – to skutečně platí, my máme ovšem od přírody výjimku.
Nesnášenlivost není nemoc
Neschopnost trávit mléčný cukr skutečně není nemocí, ale přirozený stav. Naše genetická výbava zkrátka někomu umožňuje konzumaci mléka umožňuje po celý život, jinému jen raném věku a pak tuto schopnost ztrácí. Nejde o poruchu, a tak se nesnášenlivost laktózy nedá léčit.
Stupeň nesnášenlivosti může být různě závažný, u některých lidí se enzym štěpící laktózu nevytváří vůbec, u jiných jen ve sníženém množství. V méně závažných případech tak je možné konzumovat mléčné výrobky, které přirozeně obsahují méně tohoto cukru.
To jsou především kysané produkty, bakterie mléčného kvašení se totiž laktózou živí, proto se do trávicího traktu dostává v menším množství, které nepůsobí takové potíže.
Přirozeně málo mléčného cukru obsahují také některé sýry, například ricotta.
Kojenci, kteří nesnášejí mateřské mléko: To je extrémní podoba intolerance laktózy, naštěstí velmi vzácná. Příčinou je tu také genetická porucha, ovšem jiného typu, takže znemožňuje trávení i mateřského mléka. Děti pak trpí bolestmi a průjmy, uleví jim jen náhradní bezlaktózová výživa.
Co je bezlaktózové mléko?
Pokud se na tuto variantu díváte s podezřením, pak vám musíme uklidnit, jde stále o přírodní produkt. Při zpracování se oproti běžnému mléku odehrává jediná změna: Do mléka se přidává laktáza, ano, přesně ten enzym, který pomáhá trávit mléčný cukr v těle. A ten udělá to, co umí – rozštěpí mléčný cukr na jeho dvě složky, glukózu a jednoduchý cukr zvaný galaktóza.
Trávení bezlaktózového mléka je tedy o jeden, pro některé lidi problematický, krok kratší. Mléko chutná zcela stejně, jen je sladší – což je vlastnost oněch rozštěpených cukrů.
Nezměněné jsou i všechny další obsahové látky, vitaminy B1, B2 a B12, z minerálů vápník či sodík.
Může to být alergie
Pro úplnost se sluší dodat, že kromě nesnášenlivosti může mléko, i když vzácněji, vyvolávat alergii. Není to totéž. Alergickou reakci spouští imunitní systém a útočí na zdánlivě nebezpečné vetřelce, v tomto případě na bílkoviny v mléce. Že k tomu dochází, lze potvrdit – nebo naopak – vyloučit laboratorním vyšetřením, které ukáže zvýšené hodnoty některých imunitních složek.
Na rozdíl od mléčného cukru, který nemá varianty, ovšem existuje více typů mléčných bílkovin, takže postižení mohou mít například problémy jen s kravským mlékem a bez potíží konzumovat kozí. Jak je alergie na mléko projevuje?
Ještě bouřlivěji než zmíněná nesnášenlivost, k trávicím obtížím se může přidat také ekzém, dechové potíže nebo ještě hůře astmatický záchvat.
Text: Lenka Korandová, foto: Shutterstock
Komentáře