Takovou dekoraci zcela jistě jinde neobjevíte. Technika vyplétaných mandal ještě do českých a moravských krajů nepronikla, přitom je jednoduchá a každý kus je originál

Mandala se jí říká spíš proto, že tenhle název je srozumitelný a jasně naznačuje, jak bude asi výsledek vypadat. Ve skutečnosti však tato kultovní výzdoba pochází nikoli z Asie, ale ze Střední Ameriky. A tam se jí říká Ojo de Dios čili Boží oko. Plete se rukama, bez oček a jehlic.

Co budete potřebovat?

Základem je konstrukce ze čtyř tenkých hůlek. Délka je libovolná, nejčastěji kolem 30 cm. Důležitější je materiál. Ojo de Dios můžete vyplétat na tenkých tyčkách i přírodních klacíkách o průměru kolem 1 cm a pokaždé dosáhnete trochu jiného efektu.

Čím je dřevěná konstrukce masivnější, tím je výplet prostorovější. Naopak u tenkých hůlek je výplet hladší a jednotlivé vrstvy od sebe méně odstávají.

Navíc pokud zvolíte klacíky, bude celá osnova tak objemná, že se vám bude hůře držet v rukách, to už vyžaduje větší zkušenosti. Pro začátek je určitě jednodušší zkoušet s tenkými hůlkami.

Šance pro zbytky

Spotřeba není velká, takže se dají využít i zbytky klubíček. Nejlépe o stejné síle příze, aby robustnější vlákna nepřekrývala ta slabší.

Spíše než přírodní materiály jako vlna nebo bambus se hodí směsová a syntetická příze, protože budeme hodně navazovat a vlákno musí být pevné.

Jak na to?

Postup je jednoduchý, přízí vyplétáme nejprve střed základní osnovy ze dvou překřížených hůlek. Totéž vytvoříme ještě jednou a pak středy obou osnov spojíme v jeden, aby vznikla růžice o osmi ramenou. Tu dál vyplétáme společně. Více naznačí obrázky.

Hůlky přiložíme těsně k sobě a uprostřed je pevně ovážeme přízí. Pak jednu z nich otočíme o čtvrt kruhu, takže se vzájemně zkříží. Střed pak křížem několikrát pevně ovineme přízí. Tento základ osnovy pak začneme vyplétat. Postupujeme takto:

Přízi vedeme horem, ovineme jí hůlku a pak ji zespoda vedeme opět horem na vedlejší hůlku. Vlákno musí být napnuté, aby drželo tvar. Tak ovíjíme osnovu stále dokola a přízi klademe těsně k sobě, čím se začne rýsovat výplet.

Po několika řadách změníme barvu tím, že navážeme novou přízi, uzel skryjeme ve spodní části výpletu. Pokračujeme stejným způsobem dál, než má střed šířku asi 4 cm.

Tímto způsobem vyrobíme dva středové díly v podobných barvách. Detailně to ukazuje tento postup z blogu Avventura.

Pak středy přiložíme k sobě tak, aby vznikla osmiramenná osnova. Už ta by měla vytvářet první barevný vzor, na což je třeba myslet, než se středy začneme.

Navážeme novou přízi a nejprve zespodu osnovu upevníme. Pak vedeme přízi nahoru a pokračujeme ve výpletu.

Vlastní vzor vytváříme tím, které části osnovy vyplétáme. Můžeme spojovat prolehlé hůlky, vyplétat ob jednu či ob dvě, nebo přízi vést na každou sousední hůlku.

Zatímco na lícové straně vzniká vzor, na rubu je vidět vedení přízí. Čím jsou rozestupy mezi ovinutými hůlkami větší, tím špičatější je motiv.

Pro celkový dojem je důležité, aby vlákna byla všude stejně napnutá a těsně k sobě přiléhala. Tím vznikne čistý hladký vzor.

Hotovou mandalu pak můžete ještě na lícové straně ozdobit motivem přecházejícím přes celou plochu dekorace, jako zde vrchní modrá příze. Všimněte si, jak dynamicky působí střídání různých metod výpletu s méně i více ostrými úhly.

Text: Lenka Korandová, foto: Shutterstock, postup: blog auntiemamerevived.wordpress.com