Pokud i vy patříte k obdivovatelům jejich krásných květů, neváhejte a zasaďte je. Máte nejvyšší čas.

Samozřejmě jim nejdřív musíte najít vhodné místo a také si rozmyslet, jaké vlastně chcete pěstovat. Pro začátek stačí, když budete vědět, jestli bylinné nebo dřevité.

A také se musíte obrnit trpělivostí, protože obojí rostou poměrně pomalu, takže v prvním roce po výsadbě bude mít rostlina jen několik výhonů, a když to dobře dopadne, třeba jen jeden květ. Avšak trpělivost je výsadou nejen králů, ale také zahradníků.

Kam s nimi?

Až pro ně budete vybírat místo, vybírejte s rozmyslem. Počítejte s tím, že budou vaši zahradu zdobit několik let a přesazování nemají rády. Měly by být chráněné před větrem, protože by mohl polámat listy i stonky s těžkými květy.

Půda by měla být výživná, nejlépe písčito-hlinitá, neutrální nebo mírně zásaditá a nepřemokřená. Pivoňky totiž snesou spíš občasné sucho, než stálou vlhkost. Stanoviště vybírejte spíš slunné nebo polostín, protože ve stínu špatně kvetou.

S tím souvisí také to, aby je okolní stromy a keře časem nezastínily nebo neutlačovaly.

Mělce i hluboko

Není to protimluv. Dva existující druhy vyžadují různou péči.

Bylinné – sázejte opravdu mělce, počítejte s tím, že pupeny na dužnatých kořenech musí být nejvýše tři centimetry pod povrchem půdy, aby mohly dýchat. Když je totiž zasadíte moc hluboko, nepokvetou, určitě ne hned a možná vůbec.

Opatrně zasypejte zeminou, přišlápněte po obvodu a zalijte. Pokud se zemina příliš propadne a pupeny vyčnívají, ještě ji opatrně dosypte.

Dřevité – tady je to úplně naopak. Nejdříve si rostlinu prohlédněte. Uvidíte místo roubování, které poznáte podle srostlé kůry. A právě tohle místo musí být nejméně 15 centimetrů hluboko v zemi, jinak se může stát, že vám na keři vyrazí plané výhony.

Jámu vykopejte asi 50x 50 cm a vyplňte ji kvalitní zeminou s přídavkem dobrého kompostu. Rostlinu zasaďte mírně šikmo. Na konci sázení ji nezapomeňte zalít.

Jak moc vyrostou?

Opět záleží na druhu, ale u dřevitých počítejte, že dorostou do polokeře, který může mít ve vhodných podmínkách i průměr okolo dvou metrů. Proto s tím raději počítejte předem, protože pivoňky nemají rády přesazování.

Pokud si vyberete bylinné pivoňky, budete mít podstatně menší dlouhověké trvalky dosahující do metru výšky, které se na podzim úplně ztratí a objeví se až na jaře jako červené pupeny, které se později promění v listy a později v květní poupata. Dřevité pivoňky naopak nezatahují do země, ale opadávají.

Péče

Tyhle krásky nejsou žádné rozmazlené slečinky. Spokojí se s běžnou péčí. Jenom na jaře jim přilepšíme dobře rozleželým kompostem. Použít můžeme i umělé hnojivo s vyšším podílem fosforu a draslíku. To je důležité zejména na chudších půdách.

Variety se slabými stonky a velkými plnými květy, které po dešti ztěžknou, se neobejdou bez opory. Prodávají se dokonce speciální zelené plastové kruhy, síťky nebo mřížky, a pokud nemáte ani jedno, prostě si vystačíte s kolíky a provázkem. Bohaté rostliny stejně většinou oporu zakryjí.

Podle květů

Výběr je opravdu pestrý a kterou zvolíte, to si musíte rozhodnout sami. U pěstitelů přesvědčivě vítězí pivoňka bělokvětá. Její jméno je však ošidné, neboť kvete bíle, ale i růžově nebo červeně.

Tři čtvrtiny zahradních kultivarů vznikly křížením právě tohoto druhu s mnoha jinými, pocházejícími z Kavkazu.

V současné době existuje více než 5 000 odrůd, které se podle tvaru květu dělí na několik skupin – pivoňky s květem jednoduchým, poloplným a plným nebo pivoňky typu japonského.

Složitým křížením několika dalších druhů vznikly krásné kultivary pivoňky žlutokvěté, které se pěstují snáze než původní přírodní druhy.

Ve váze udělají parádu

A to doslova, ale musíte vědět, jak na to, aby vás pohled na ně dlouho těšil.

Vyberte si květy ještě nerozkvetlé, jen zlehka pootevřené.

Před tím, než květ vložíte do nádoby, stonek šikmo seřízněte. Můžete ho zapíchnout do aranžovací hmoty.

Kolem pivoněk se hodí listy. Nejlépe však uděláte, když je odstraníte ze stonku a vložíte do nádoby zvlášť. Stonek s květem nebude muset vyživovat ještě zeleň a bude déle krásný.

Pivoňky jsou žíznivé, proto vodu pravidelně kontrolujte a denně vyměňujte.

Květy vydrží déle svěží a krásné, když vázu neumístíte na přímé slunce nebo na horké místo.

Víte že…

nejstarší dochované záznamy o pěstování pivoněk jako léčivek pocházejí z Číny z roku 250 našeho letopočtu? Od 6. století se v Asii pěstovala vůbec nejznámější pivoňka bělokvětá (Paeonia lactiflora) a různé dřevité pivoňky (Paeonia suffruticosa). Číňané se zároveň pustili i do šlechtění.

Kolem roku 800 již existovaly okrasné kultivary a v té době byly pivoňky dovezeny i do Japonska. Patřily k velmi ceněným rostlinám, stejně jako v Evropě například čajové růže, pěstovaly se hlavně v zahradách aristokratických rodin.

Staré čínské a japonské kultivary se dostaly v roce 1789 i do královské zahrady Kew v Londýně.

Foto: Autorka a Shutterstock