Mnozí z nás si jistě vybaví Roberta de Nira a Meryl Streep v „Zamilovat se“ a viděli, že je to možné. Je otázkou, zda se to nestává jen ve filmu, ale i ve skutečném životě.

Říká se, že láska kvete v každém věku. Podle mých skromných poznatků a pozorování okolí musím přitakat. Je až k nevíře, kolik různorodých párů se dá dohromady a jak. Je však třeba být na lásku připraven.

Snad přijde vhod pát tipů, jak jít lásce naproti, kdy se lásce raději vyhnout a jak si počínat „moudře“ při milostných začátcích.

Lidé po 40

Postrádají naivitu mládí, což nemusí být vždy výhodou, ovšem dokáží po svých životních zkušenostech nahlédnout mnohem lépe do sebe sama a svých potřeb. Uvědomit si, co od partnerského života očekávají a co už nechtějí.

Coby zralejší osobnosti jsou vybaveni neodpáratelnými nezkušenostmi, proto bývá jejich partnerská volba daleko přesnější.

Pokud to však ani oni bezpečně nevědí, nebo si nejsou jisti, měli by si určit, jaké kvality od protějšku očekávat – až pak se mohou pustit do hledání. To by mělo následovat po vypořádání se s minulým vztahem. To ovšem chvíli trvá.

Pomůže, když se nějaký čas věnujeme sami sobě a věcem, které nám přinášejí radost. Dodá nám to ztracené sebevědomí i rozhodnost udělat za minulostí tlustou čáru.

Postčtyřicátníky bychom mohli rozdělit zhruba do tří skupin:

ti, co žijí v partnerském svazku, s dětmi, či bez (tato skupina je převládající)

rozvedení, případně vdovy/vdovci s dětmi, či bez (další silná skupina)

ti, co žijí stále singl/nebo už zase (nebyli nikdy ženatí/vdané, nemají děti)

1. skupina

Pokud žijete v partnerském svazku, jste spokojení, máte rádi svou rodinu, asi poslední, co byste potřebovali, je zamilovat se.

Bohužel z poznatků mezinárodní studie vyplynulo, že lidé ve středním věku čtyřicet plus vnímají partnera, s nímž léta žijí, spíše jako svého kamaráda, nikoli objekt erotické touhy.

A to může být problém – své erotické potřeby mohou chtít naplňovat jinde.

Pak by ovšem předmět jejich touhy měl být na stejné lodi jako oni – tedy např. zadaná/ý, vdaná/ ženatý. Lze totiž předpokládat, že ani on nebude mít zájem rozbíjet rodinu. Psychologové a sexuologové doporučují jediné:

Pokud se zamilujete, chovejte se ohleduplně. Platí zásada nechlubit se (nesvěřovat), podle možností nenarušovat chod rodiny, vykonávat si své povinnosti jako dosud. Čas ukáže. Zamilovanost zpravidla po roce odezní.

Pokud ne, je třeba začít situaci řešit a oznámit to svému partnerovi, i když to může být značně bolestivé.

2. a 3. skupina

Vzpomínám na našeho nejznámějšího českého sexuologa MUDr. Plzáka, který v jedné ze svých knih tvrdil, že si do dvou let po rozvodu 90 procent lidí najde nového životního partnera. Nezkoumala jsem, zda to tak je, ale vím jedno: Jednoduché to není.

Mohou za to nejen špatné zkušenosti a nejedno zklamání, kterým jsem si prošli, ale podle odborníků i nedostatek sebevědomí související s tělesnými nedostatky, pohodlnost a neochota seznamovat se.

Nejsilnějším momentem je ovšem strach z možného zklamání a selhání. Potká -li pak tyto skupiny stav zamilovanosti, je to v podstatě to nejlepší, co se může člověku ve zralém věku stát.

Měl by být již zkušený, leccos zažil a může mnohé odpustit, ale určitě by neměl u partnera postrádat tři důležité věci, které jim umožní překonat téměř vše:

smysl pro humor

silná milostná chemie

optimistický pohled na svět

Kde najít vhodného partnera?

navštěvujte vzdělávací kurzy

přihlaste se do zájmových kroužků

zeptejte se svých kamarádů, zda by o někom pro vás nevěděli

zkuste zabrousit ve starých vodách

cestujte (poznávací zájezdy vedou)

choďte za kulturou (divadla, koncerty, galerie)

mějte otevřenou mysl i smysly

choďte do restaurací, hospůdek, zahrádek,…

choďte/jezděte do přírody (cyklovýlety, pochody atd.)

navštěvujte kulturně-společenské akce (pálení čarodejnic)

jezděte do lázní, na festivaly

Láska k nám sama nepřijde, pokud na ni nejsme připraveni.

Na co si dát pozor při výběru partnera:

Nevnucujte se. (Pokud vám nebere telefony, vymlouvá se a nemá čas na společné rande, jděte od toho. Pozor ale, kdyby šlo o drahoty. Hranice mezi nezájmem a jeho „umělým“ vyvoláváním bývá dosti tenká.)

Nevstupujte do stejné řeky. (Když už to jednou nevyšlo, nejspíše se k sobě nehodíte.)

Dávejte přednost zkušenému partnerovi. (Zajíčci či slečinky jsou sice fajn, ale údajně se k sobě nejlépe hodí lidé věkově podobní, optimálně se čtyř až pětiletým rozdílem, kdy je muž starší.)

Buďte realisté. (Růžové brýle nechte raději doma. I v novém, vysněném životě budou problémy.)

Všímejte si, jak se protějšek chová k ostatním lidem, zejména ke své matce/otci. (Nejspíše se tak dříve či později bude chovat i k vám.)

Pozor na závisláky a žárlivce. (S alkoholikem a žárlivcem nelze vyjít. Nedopusťte, aby vás ovládla vlastní žárlivost.)

Otevřete se. (Plně se otevřít můžete až po několika měsících známosti, ne dříve. Je to otázkou důvěry, která může přijít až s časem.)

Nebojte se. (I když jste se už v lásce zklamali, nebojte se zamilovat, otevřít se někomu druhému, pustit ho do svého života. Chce to odvahu, dostatek sebevědomí a sílu.)

Strach ze zklamání bývá nejsilnějším momentem, proč se lidé bojí otevřít svá srdce nové lásce.

FOTO: PX FUEL