Je prokázáno, že na každého jedince působí stárnutí jinak. Někdo se s ním vyrovnává snáze, někomu působí značné obtíže. U žen je tento fakt popsán jako klimaktérium. Mají to stejně i muži?

Ztráta chutě do života, náladovost, zvýšená nervozita, podrážděnost, snížení sexuální a fyzické výkonnosti – to vše sebou nese úbytek testosteronu.

Kvůli úbytku testosteronu se v mužském těle začíná tvořit více estrogenu, a to je jedna z příčin přibírání na váze a změn v chování. Tento chemický proces postihuje muže přibližně okolo padesátého roku života a nazývá se andropauza.

Určení diagnózy

Všeobecně se mužská obdoba menopauzy určuje obtížně, neexistuje žádné kritérium, podle něhož by se dal tento stav diagnostikovat. U žen je to snazší díky ztrátě menstruace.

Navíc mnoho mužů si ani není ochotno přiznat, že nějaké problémy mají, snad kvůli studu. Jediným způsobem, jak andropauzu určit, může být laboratorní vyšetření krve a zjištění hladiny pohlavních hormonů.

V případě zjištění snížené sérové hladiny androgenů spolu s nálezem odpovídajících klinických symptomů je u pacienta diagnostikován tzv. LATE-ONSET HYPOGONADISM (LOH).

Rychlost nástupu

Menopauza u žen nastupuje velice rychle, u mužů dochází k projevům pomaleji, nástup andropauzy je pozvolnější. Začátek je u každého muže jiný, může začít kdykoli ve věku mezi 40 a 55 lety života. Nástup a průběh ovlivňuje mnoho faktorů.

„Fyziologický proces úbytku hormonů je u mnoha mužů urychlen špatným životním stylem – alkoholem, obezitou a chronickými nemocemi, jako jsou cukrovka, ateroskleróza, onemocnění jater a ledvin nebo benigní hyperplazie prostaty,” popisuje prof.

MUDr. RNDr. Vilím Šimánek, DrSc. z Ústavu lékařské chemie a biochemie Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (LF UPO).

Jak to snáší psychika?

Ačkoli je andropauza hormonálního původu, velice vážně ovlivňuje také psychickou stabilitu mužů.

Ti například přičítají obrovský význam sexuální výkonnosti, v případě jejího úbytku tak dochází ke ztrátě pevné půdy pod nohama a tento fakt je velice psychicky oslabuje. Mozek a jeho chemické pochody se s tím nedokážou vyrovnat, v tu chvíli nastupuje tzv.

krize středního věku. Muž se může chovat jako puberťák, hledá útěchu v náruči mladé milenky a vinu svaluje na své okolí.

Příznaky mohou být však i naprosto odlišné, nic již pro něj nemá smysl, nastupuje apatie a nezřídka, v případě nevyhledání odborné pomoci, končí život sebevraždou.