Ještě před sto lety naši předci nejvíce umírali na infekční nemoci. Antibiotika a moderní léčba i hygiena to radikálně změnily.

Najednou největším ohrožením nejsou infekce jako takové, ale spíš náš imunitní systém, který v nové situaci někdy reaguje nestandardně.

Ano, máme předpoklady, že se dožijeme v průměru o 25 let více než naše prababičky. Náš život poznamená méně dřiny, zato více poruch imunity a autoimunitních nemocí než generaci počátku 20. století. Myslíte, že je to jen módní trend?

Kdepak, spíš jde o následek nepřirozených podmínek, které s sebou pokrok hygieny a medicíny paradoxně přinesl.

Proto bychom se ve svém vlastním zájmu měli starat o to, abychom přirozenou obranyschopnost těla dále zbytečně nepodkopávali a naopak ji rozumně posilovali. Zajímá vás, jak to udělat?

V hlavní roli stres

Pokud nejde o vrozené poruchy, pak imunitě nejčastěji škodíme my sami. Největším a současně nejrozšířenějším nepřítelem dobré obranyschopnosti je stres, a to jak psychický, tak tělesný. Co si pod tím konkrétně představit?

Především dlouhodobé přepínání sil a obavy a úzkosti, které přinášejí nepříznivé životní okolnosti. Manželské rozpory, nevěra, chronická nemoc, existenční starosti. To vše jsou situace, kdy naše tělo ve zvýšené míře produkuje určité hormony.

Je to vrozená reakce, kterou kdysi příroda vytvořila, aby nám pomohla zvládnout hrozící nebezpečí. Hormony mají uvolnit zásobní energii, abychom měli dost sil pro boj nebo útěk. Jakmile je problém vyřešen, hladina hormonů se vrací k předchozímu stavu.

Bohužel v našich časech je krátkodobé ohrožení spíše výjimkou, to, co nás drtí častěji, je stres dlouhotrvající. Pak zůstává hladina stresových hormonů zvýšená dlouhodobě, což vede k vyčerpání energie z rezerv a narušuje imunitní reakce.

To se může projevit jak zvýšeným sklonem k infekčním onemocněním (časté pobolívání v krku a rýma), tak i propuknutím alergie nebo jiné autoimunitní choroby.

Pozor: Stres není jen duševní. Tělo za stres považuje i nevhodné prostředí, kde se musí vyrovnávat se zvýšenými hodnotami škodlivých látek, nejčastěji cigaretovým dýmem nebo nevětranou kuchyní, kde se vaří na plynu.

Stresem je také

příliš velké horko nebo naopak chlad

pobyt ve velkém hluku

bolesti a zranění

sportování do sebezničení

opakované ponocování

Stres, který cítíme, je vlastně výsledkem působení hormonů, které produkují nadledviny.

Jak s ním zatočit

Velmi dobré výsledky může mít pravidelné cvičení jógy nebo meditace. V obou případech jde o zklidnění emocí a zpomalení zběsilého kolotoče myšlenek. Ty nás, aniž bychom si to uvědomovali, připravují o značnou část energie.

Odložit stresující myšlenky a ponořit se do vnitřního klidu pak dává šanci využít energii, kterou tělo má k dispozici, k užitečnějšímu a příjemnějšímu účelu.

Tip: Naučte se udělat si čas jen pro sebe

Regenerace sil je důležitá pro uchování dobré kondice, a to jak v běžném denním životě, tak po nemoci. V praxi se ale snažíme stihnout, co se dá, a na odpočinek a relaxaci často nezbývá čas. Proto je nutné si ho prostě naplánovat.

Zkuste byliny

Velmi účinná je třezalka, s tou ale opatrně, pokud berete nějaké léky. Jemně působí meduňkový čaj, tiší nervy a zklidňuje stres. Kozlík lékařský má silnější účinek, ale pozor, je třeba dodržet dávkování, příliš velká dávka totiž nervozitu a neklid opět posílí.

Módními bylinami jsou eleuterokok a šišák bajkalský, řadí se mezi tzv. adaptogeny, což znamená, že zvyšují odolnost při dlouhodobě nepříznivé situaci.

Pomáhá i kvalitní jídelníček

Důležité je nehladovět a nešidit se náhražkami potravin, ale jíst kvalitní bílkoviny. To znamená maso, vejce i nízkotučné mléčné výrobky. Bílkoviny jsou nezbytné pro fungování imunitního systému, při nedostatku by je tělo nouzově získávalo odbouráváním svalů.

Při stresu se navíc ztrácejí ve vyšší míře důležité minerály, hlavně vápník a hořčík, a vitaminy řady B. To znamená opět jíst libové maso a mléčné výrobky, ale také zeleninu, ořechy a semínka.

Tip: Zlepšení může přinést také podávání vitaminu D, který je důležitý pro obranyschopnost těla, dále vitaminy B1, B6 a B12 pro zlepšení psychického stavu a nervové zklidnění, prospívat může i zinek a hořčík.

Foto: Freepik (úvodní foto), PX Fuel