… zvlášť při zimní dovolené a dlouhých výletech v neznámém terénu. Zrádná ale může být i nedělní procházka, třeba když uklouznete v čerstvém sněhu.
Nejohroženější jsou diabetici, kterým riziko zdaleka nehrozí jen na horách.
Pokud trpí syndromem diabetické nohy, což je nebezpečná kombinace zhoršeného stavu nervů a špatného prokrvení, pak se může stát, že necitlivá noha nebude cítit chlad, a ten bude prostupovat do tkání.
Navíc jim může zmrznout inzulín, který s sebou nosí, a tak ztratí účinnost. Diabetici by tedy měli být velmi opatrní na oblékání v zimě i v městských podmínkách. Pro většinu ostatních pak platí doporučení nepodceňovat nástrahy počasí v zimní přírodě.
Co je omrzlina?
Nejčastěji vzniká při teplotách pod -7 °C a při velkém větru.
* Chladem se stáhnou cévy v okrajových partiích těla a omezí prokrvení, které přináší teplo. Ruce, na kterých to nejspíš pocítíte nejdříve, začnou blednout a ztrácet citlivost, pak se přidá palčivá bolest.
* Pokud se rychle nedostanete do tepla, promrzání tkání pokračuje. Cévy se opět rozevřou, tím se do postižené oblasti dostává víc krve, ta zrudne, zčervená a bolest se mění v bodavou. Pocítíte také zvláštní mravenčení.
To není dobrý signál, neboť v krátké době vám mohou naskákat puchýře podobně jako při opaření.
* Jak omrzliny postupují hlouběji do tkáně, snižuje se i pohyblivost zasažených částí. Ve třetím stupni omrznutí je už kůže tvrdá, jakoby voskovitá s nebolestivými ložisky.
* Černohnědé zbarvení pak signalizuje nevratné poškození a odumření tkáně. Kdy k tomu dojde, je hodně individuální, záleží na celkové teplotě těla, zdraví cév, faktorem může být i vlhkost, vítr a vykouřená cigareta, která způsobí stažení cév.
Pozor: Dlouhodobý vlhký chlad může být nebezpečnější než suchý mráz. Podle zdravotníků už při teplotách 2 °C může vlhko způsobit prostupování chladu do hlubších tkání, které poškozuje.
Proto je pro outdoorové výpravy zásadní kvalitní oblečení, které nebude zadržovat vlhkost.

Jak se chránit
* Nevhodný je těsný oděv nebo obuv, ve které se vám navíc potí nohy nebo dělají otlaky. Boty by měly být o něco větší než chodidla, aby prstům poskytovaly prostor k pohybu.
Pro oblékání je stále platnou radou vrstvení, kdy mezi jednotlivými kusy oděvu vzniká vzdušná tepelná izolace.
* Skvělou hřejivostí a propustností vlhkosti vyniká především merino, které se proto používá na outdoorové oblečení od ponožek, přes spodní prádlo až po bundy.
* Chránit je třeba také kůži vystavenou mrazu, a to mastným krémem s vysokým obsahem tuku, který bude působit jako izolace. Na rty nezapomeňte vhodný balzám.
Když už se to stane…
… hodně záleží na rychlosti. Je důležité, abyste dostali buď sebe, nebo postiženého člověka do závětří, nejlépe do teplé místnosti a velmi zvolna a postupně omrzliny zahřívali.
Vhodné je opatrné tření rukama, nebo suchou rukavicí a oplachování vlažnou, ovšem nikoliv teplou, natož horkou vodou. Stane-li se vám nehoda venku a nemáte se schovat kam, pak je důležité na omrzlé místo nedýchat, protože sražená vlhkost intenzivně ochlazuje.
Také se vyhněte tření sněhem. Je-li to možné, vyměňte mokrý oděv za suchý. U postižení rukou sundejte prstýnky, náramky a hodinky, z uší pak náušnice. Ty nejlépe vůbec nenoste, jste-li v horách a jdete-li na lyže.
Co rozhodně nedělat…
* Pokud jste přišli z mrazu domů, nikdy si postiženou končetinu nezahřívejte fénem nebo nad topením.
* Podaří-li se vám oběh rozproudit, může postižená pokožka zmodrat. V takovém případě ji nijak mechanicky netřete, protože jinak hrozí poškození kůže.
* Puchýře nepropichujte. Hrozí zanesení infekce do podkoží. To může způsobit místní hnisání, ale při větší smůle se sepse rozšíří, což se obtížně léčí a může v krajním případě vést až k amputaci postižené části končetiny.
Vyloučit se nedá ani riziko, že infekce pronikne dostat do krevního oběhu, a to už je život ohrožující stav.
… a co ano
* Pokud je kůže poškozená, pak ji vydezinfikujte, zabalte do kousku látky anebo překryjte vhodnou sterilní gázou a hřejivou dekou.
* Vhodné je postiženému podávat teplý nápoj a přivolat lékaře. Intenzivní bolest můžete mezitím utišit zdvihnutím končetiny nad úroveň hrudníku.
Lékaři těžší případy léčí obdobně jako u popálenin, mimo jiné na ránu aplikují fyziologický roztok, který je ohřátý na správnou teplotu, a průniku bakterií brání místně podávanými antibiotiky.
Přírodní pomocníci
K léčbě omrzlin a popálené pokožky se hodí třezalkový a rakytníkový olej. Měsíčková mast v sádle je zase vhodná k ošetření pokožky a k podpoře hojení ran i omrzlin. Aloe vera podporuje hojení již prohřátých omrzlin a urychluje regeneraci kůže.
Vsadit můžete i na zázvor nebo kurkumu, protože prohřívají a prokrvují postižená místa.
Riziko zvané hypotermie
Při dlouhodobém pobytu venku se ale můžete „pouze“ podchladit, což znamená, že dojde u vás ke snížení tělesné teploty pod hranici nutnou k fyziologickému fungování těla. Vlivem hypotermie se totiž sníží cirkulace krve v oběhovém systému.
Pokud tato situace nastane, zabalte sebe, nebo postiženého, do deky a snězte něco vysokoenergetického, například čokoládu.