Aspoň zhubnu, napadne vás, když ve vás pohled na jídlo nevyvolá ani hlad, ani chuť. Pokud to ale pokračuje už několikátý den, není důvod k radosti, ale spíš ke starostem.
Lidské tělo je cosi jako komplikovaný biologický stroj, v němž neustále probíhá nespočetně nejrůznější pochodů. Ty samozřejmě spotřebovávají energii. Pravidelné volání po jejím doplnění několikrát denně je tedy normální a naprosto nezbytné.
Riziko pro zdraví
Naše tělo si k tomu, aby nás přimělo jíst, vytvořilo rafinovaný kontrolní a řídicí systém, do něhož zapojilo některé hormony a látky přenášející signály mezi nervy. Informace, které se tak nashromáždí, vyhodnocuje středisko v části mozku zvané hypotalamus.
Odtud pak vycházejí příkazy vyvolat hlad, když povážlivě klesne hladina cukru v krvi nebo se začne vyčerpávat zásobní energie. Pak musíme jíst, abychom zásoby doplnili. Tělo ale nepracuje jen s pouhým mechanismem hladu.
Ještě účinnější je vyvolání chuti prostřednictvím smyslů. K tomu stačí pohled na talíř s čerstvě usmaženým řízkem nebo závan jeho vůně. V tu chvíli mozek vyvolá touhu po stejném jídle.
Tyto mechanismy jsou záměrně tak mocné, aby nás uchránily před hladověním a ztrátou sil. Nechutenství tělo nepřipouští, je pro něj příliš nebezpečné. Pokud už ke ztrátě zájmu o jídlo dojde, je to vždy následek určité poruchy, která někde v těle vznikla.
Spouštět ji mohou vedlejší účinky některých léků, psychické potíže i některá fyzická onemocnění.
Může to být psychika
Za náhlým nechutenstvím se nejčastěji skrývá psychické přetížení. Řadu závažných životních situací nebo bolestných ztrát doprovází delší období zvýšené tvorby stresových hormonů, které se postarají o to, abyste na jídlo neměli ani pomyšlení.
Naštěstí bývá takový stav jen dočasný a postupně se zmírňuje, čímž se vrací i chuť k jídlu. Závažnější bývá nechutenství při duševních poruchách:
– Deprese dokáže fyzicky ochromit. K nevýkonnosti a malátnosti se často přidává i zpomalené trávení a nezájem o jídlo. Tělu tím více chybí energie a únava narůstá.
Proto se nechutenství může někdy paradoxně obrátit v náruživé upřednostňování jídel hodně sladkých nebo hodně tučných.
– Demence představuje rovněž závažný problém, ale z jiného důvodu. Úbytek duševních schopností může vést k rychlému tělesnému chátrání, pokud nemá dementní člověk dobrou péči.
Ta má zajistit, aby pravidelně a kvalitně jedl, což už sám není schopen uhlídat. U lidí v počátečním stadiu demence je odmítání jídla mnohdy jen projevem vzdoru, i to je třeba řešit, aby nedošlo k rychlému zhoršování kondice.
Pozor na léky
Ztráta chuti k jídlu se může objevit jako nežádoucí následek při užívání silných léků proti bolesti. Často jde o rakovinu a v takových případech nechutenství často vyvolává i samotné vážné onemocnění či léčba chemoterapií a ozařováním.
Nevolnosti a nezájem o jídlo ovšem mohou způsobit i léky na méně závažná nemocnění, pokud jich nemocný užívá vícero a denní porce pilulek je bohatá. Problém to bývá zejména u starších lidí, kteří se léčí s vícerými neduhy.
S kombinací účinků medikamentů si pak nemusí být jisti ani farmaceutičtí odborníci. V takovém případě se vyplatí probrat seznam léků s ošetřujícím lékařem, zda by nebylo možné některé přípravky vypustit.
Signál nemoci
Asi si vzpomínáte, jak lehce člověk přijde o chuť k jídlu, kdy onemocní běžnou virózou. Tělo je vytížené bojem s infekcí a zaplavené toxiny produkovanými původcem nemoci, což stačí, aby ztratilo na pár dnů zájem o jídlo. Návrat hladu pak signalizuje uzdravování.
Jiným častým případem, kdy dochází k nechutenství, jsou onemocnění žaludku, slinivky nebo žlučníku, i tam je příčina zjevná. Někdy se ovšem nechutenství objeví zdánlivě bez jakýchkoli dalších obtíží.
Choroby, které ztráta chuti k jídlu doprovází, se teprve rozvíjejí a mohou být vážnějšího rázu. Absence hladu je v takových případech signálem, kterému bychom měli věnovat pozornost. Před čím nás může zvláště varovat?
* Srdeční selhávání
Jde o jedno z nejčastějších srdečních onemocnění. Výkonnost srdce je slabá, takže nestačí zajistit dostatečné kolování krve. To se pak projeví nejen špatnou kondicí a únavou, ale také pokašláváním a dušností nebo otoky nohou.
Příznaky mohou být zprvu nenápadné a jen postupně se zvýrazňují. Jedním z nich je i nechutenství, neboť trávení je pro tělo náročné a vyžaduje zvýšené prokrvení cév kolem žaludku. To znamená další zátěž pro srdce.
Proto bychom dlouhodobé únavě spojené s nechutenstvím měli vždy věnovat pozornost, neboť může hlásit toto nebezpečné onemocnění.
* Porucha štítné žlázy
Potíže štítné žlázy i nadřazeného centra v mozku (hypofýzy), které ji řídí, vždy zasahuje do hospodaření s energií v těle a k hospodaření s energií samozřejmě patří i její přísun stravou.
Podobně jako u slabosti srdce doprovází i při poruše štítné žlázy nechutenství také setrvalá únava. Nápadný naopak může být sklon k narůstání tělesné hmotnosti i při malém příjmu stravy.
Neřešené potíže štítné žlázy se mohou projevit řadou různorodých zdravotních problémů, protože tyto hormony mají široký dopad na celý organismus.
Zhoršuje se paměť, duševní výkonnost i nálada, což může dospět až k depresi, zvyšuje se hladina cholesterolu v krvi, stoupá krevní tlak, trávení komplikuje zácpa, sluch neslouží tak dobře jako dřív, kůže hrubne, vlasy řídnou.
* Onemocnění ledvin
Ledviny jsou životně důležitá čistička krve. Když onemocní a jejich fungování začne ochabovat, pocítíme to zprvu nevolností, únavou a nechutí k jídlu. Je to tím, že v krvi koluje zvýšené množství škodlivin, které ledviny nezvládly odfiltrovat.
Proto se cítíme doslova „otráveni“, mozek tak reaguje na zvýšenou koncentraci škodlivin. Selhání ledvin může být akutní, ale záludnější je chronická varianta, kdy se zdánlivě nic zvláštního v těle neděje, jen vám není úplně dobře a nemáte na nic chuť.
Tento stav může trvat i několik let a je zákeřný v tom, že postupně vede k nevratnému poškození ledvin. Časem se k malátnosti a nechutenství přidávají podobně nenápadné potíže jako svědění kůže, bolesti hlavy nebo otoky.
* Jaterní potíže
Při potížích jater doprovází nechutenství také rychlý úbytek na váze. Typická je také neschopnost sníst víc než pár soust, protože, lidově řečeno, rostou na jazyku.
Příčinou je omezená schopnost jater podílet se na zpracování stravy a odbourávání škodlivin, což je jejich úkol. Tímto způsobem se brání dalšímu přísunu jídla, tedy nové zátěže.
Vlastní porucha může být závažná, mohou se tak projevovat rostoucí nádorová ložiska i změny jater při ztukovatění nebo cirhóze.
* Autoimunitní onemocnění
Pod tímto názvem je shrnuto mnoho běžných neduhů, které vyvolává útok imunitního systému na vlastní tkáně těla. Pro představu, mezi nejčastější patří zánětlivá revmatologická onemocnění. V krvi pak kolují zánětlivé sloučeniny, které snižují chuť k jídlu.
Jak podpořit chuť k jídlu?
Co se dá ještě udělat, když je řešení příčiny nechutenství složité nebo dlouhodobé? Vcelku spolehlivě pomáhají léčivé byliny a čerstvé koření, které podporují vylučování trávicích šťáv. Tou nejběžnější a nechutnější je máta, ale vybrat si lze z mnoha dalších:
– Zeměžluč okolíkatá vyniká ostře hořkou chutí, takže je nutné užívat ji v čajových směsích na podporu trávení. Je ale velice účinná, obsahuje látky, které zvyšují chuť k jídlu, současně mírní pocit plnosti v žaludku.
– Pelyněk pravý má velmi podobné vlastnosti jako zeměžluč a rovněž se smí pouze přidávat v malých dávkách do čajových směsí. Hořčiny v pelyňku ale okamžitě aktivují trávení, zvyšují produkci slin i žaludeční šťávy.
– Hořec žlutý se pro svou schopnost podpořit trávení tradičně přidává do žaludečních kapek a likérů. Při polknutí okamžitě stimuluje tvorbu slin, žaludečních šťáv i žluči. To vede k rychlému pocitu hladu. Po najedení zlepšuje také trávení.
– Řebříček obecný má mírnější, přesto spolehlivý účinek, pokud potřebujete vyvolat hlad a chuť k jídlu. Napomáhá trávení a zvyšuje tvorbu žluči.
– Čerstvý zázvor je vhodnou alternativou bylin, pokud vám vadí jejich intenzivně hořká chuť. Podobně jako hořčiny v bylinách stimuluje tvorbu slin, žaludečních šťáv i žluči.
Šálek čaje z čerstvě nakrájeného zázvoru vypijte zhruba půl hodiny před plánovaným jídlem.
Foto: Shutterstock
