První pomoc má vedle zdravotního hlediska i to právní. Proto je nutné vědět, co jsme z hlediska zákona za jaké situace povinni udělat – postih je totiž nemalý, na výčitky svědomí nehledě.
Zákon po každém z nás vyžaduje poskytnout první pomoc osobě, která je v přímém ohrožení života nebo jeví známky vážné poruchy zdraví.
Jak vysvětluje právnička Kanceláře Ombudsmana pro zdraví Jana Palečková, kdo pomoc neposkytne, ačkoli ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného člověka, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
Řidiči, kteří jsou účastníky dopravní nehody, jsou vždy povinni poskytnout první pomoc. Pokud řidič ujede od dopravní nehody, aniž by se vůbec přesvědčil, zda jiným účastníkům nic není, vystavuje se nebezpečí trestního stíhání, přestože se nakonec ukáže, že při nehodě nikdo nebyl zraněn.
U lidí, kteří nejsou zdravotníci, se zpravidla považuje za dostatečné přivolání záchranné služby. Ta by jim také měla poradit, jak první pomoc provést. Je-li to třeba, bude s nimi v kontaktu až do doby příjezdu rychlé záchranné služby.
Máte strach, že postiženému svou pomocí spíše uškodíte? Podobné obavy jsou zbytečné. Pokud je totiž stav postiženého opravdu vážný, měli byste se pokusit zachránit jeho život v každém případě.
„Jestliže byste svou pomocí postiženému způsobili další problémy, z právního hlediska vám nic nehrozí,“ ubezpečuje JUDr. Jana Palečková s tím, že postih by byl možný jen v případě, že byste zdravotní stav postiženého zhoršili úmyslně.
Jiná je situace v případě, že si postižený pomoc výslovně nepřeje. Pokud není v přímém ohrožení života (např. při velkém krvácení, potížích s dýcháními apod.), tak ho raději ponechte bez ošetření. První pomoc totiž nelze poskytovat proti jasně projevené vůli poškozeného.