Skleník, pařník, foliovník… Víte, jaký je mezi nimi rozdíl, z jakého materiálu mohou být a co si zvolit na zahradu? A lze něco z toho dát i na balkón?
Ještě než jaro propukne v plné své síle, už si můžete předpěstovat sazeničky. Jestli jich máte malinko, úplně stačí okenní parapet. Když se ale rozhodnete pro pěstování vlastní zeleniny, určitě se vyplatí investice do „domečků pro sadbu“.
Ale který z nich si vybrat? Každý z nich má své výhody i nevýhody a tak bude nakonec rozhodnutí na vás. Pojďme si je tedy představit.
I. PAŘENIŠTĚ
Když to hodně zjednodušíme, je to takové „skleníkové miminko“. Využívá se pro pěstování rychle rostoucí zeleniny, především salátů, ředkviček, rukoly, řeřichy a dalších. Listy salátů jsou při rychlém růstu křehčí a chutnější. Vhodné je také k napěstování sazeniček.
Díky pařeništi můžeme začít vysévat hodně brzy. Celer, papriku a pórek už v únoru, v březnu přidáme saláty… Přirozené teplo si zajistíme vrstvou čerstvého hnoje (nejlépe koňského), který dáme na dno a na něj teprve nasypeme zeminu.
Hnůj při svém rozkladu uvolňuje teplo. Na podzim slouží pařeniště k zakrytí teplomilých rostlin. Toto vše zvládne i skleník nebo foliovník, ale pařeniště je mnohem levnější. Protože je i menší, lépe se s ním manipuluje a vejde se na zahrádku kamkoli.
Někteří zahradníci mají dokonce i pařník i skleník a používají oboje. Pařník má jednu nevýhodu – není vhodný pro pěstování vyšších rostlin.
II. SKLENÍK
Oproti pařeništi je vyšší a především nákladnější. Podléhá také stavebním předpisům. Můžeme si zvolit volně stojící nebo ho připojit k budově (tento využívá zbytkové teplo z budovy) foto 4. Skleník se vždy staví na podezdívku.
Může to být klasická betonová základna, ale také ztracené bednění. Podezdívku bychom měli stavět až tehdy, když už máme skleník koupený, abychom přesně dodrželi rozměry.
* Důležité je umístění skleníku. Odborníci radí postavit jej od severu k jihu, nutné je ale přihlédnout k celkovému vzhledu zahrady a přizpůsobit umístění tak, aby skleník nijak nerušil a přirozeně „zapadl“ do prostoru.
Místo by mělo mít co nejvíce slunečního svitu a nemělo by být ničím stíněno. Vyhněte se i místům, kde může ze střechy padat sníh, nebo ze stromu jablka, aby jejich váha skleník neponičila.
* Další volbou, před kterou budete stát, je výběr materiálu.
Můžete si vybrat klasické sklo (pak alespoň 4 mm tloušťky), dvojité vakuované sklo s výbornými tepelně izolačními vlastnostmi, speciální skleníkové sklo s efektem rozptýlení slunečních paprsků, speciální polykarbonátové desky, plast… Výhody a nevýhody mají všechny materiály.
Sklo se musí stínit, plasty zase pod vlivem exhalátů a prachu létajícího vzduchem postupně slepnou a prakticky se to nedá napravit. Sklo jen umyjete a máte zase vše skvělém ve stavu.
Ptejte se především na tepelně izolační vlastnosti, ale také na ochranu před UV zářením a další vlastnosti – odolnost proti rozbití a poškrábání, propustnost světla…Využijete skleník na pěstování již časně zjara?
Vybírejte skleník s větší prostupností světla v jarních měsících. Budete pěstovat jen od dubna do konce sezony? Pak je to prakticky jedno.
* Pozornost věnujte i dveřím. Měli byste se do nich pohodlně vejít, aniž byste se museli ohýbat. V létě slouží společně s okny také k větrání. Na výběr máte jednokřídlé a dvoukřídlé a otevírací s panty nebo posunovací.
* Na počtu oken zase závisí, jak kvalitní bude ventilace, která je v horkých dnech důležitá, aby se rostlinky nepřehřívaly nebo dokonce nespálily. Častým větráním také zajistíte jejich lepší opylení.
Tipy Paní domu: Okna by měla činit minimálně 10 % z plochy stěn a střechy. Aby se ve skleníku nehromadilo teplo, instalujte nejméně jedno okno ve střeše a jedno v boční stěně.
* Dobře zajištěná izolace vám umožní pěstování zimní zeleniny nebo přezimování nádobových rostlin citlivých na mráz.
Podle nového stavebního zákona nevyžadují skleníky do 40 m2 zastavěné plochy žádné povolení od stavebního úřadu. Platí to ale pouze v případě, že je skleník umístěný nejméně 2 m od hranice pozemku. V opačném případě je třeba si na stavebním úřadě potřebná povolení vyžádat.
III. FOLIOVNÍK
Je to takový „lehkomyslnější“ brácha skleníku. Když se rozhodnete jen pro pěstování zeleniny od jara do podzimu, pak vám úplně postačí. Je levnější, lehčí, jeho stavba je jednodušší, ale méně vydrží. Ale zase ho můžete na zimu složit a schovat.
Oproti skleníku nemá tak dobrou tepelnou izolaci, ale lze jej snadno přenášet z místa na místo a dopřát tak rostlinám změnu půdy.
Kdy si „domeček“ pro rostlinky nepořizovat?
Pokud víte, že mu nemůžete poskytovat péči, kterou potřebuje:
* pravidelná (denní) závlaha
* pravidelné (denní) větrání
* ochrana před ostrým sluncem
* pravidelná kontrola rostlinek a včasný, ekologický zásah proti škůdcům
* pravidelná údržba (odstraňování suchých či poškozených rostlinek, udržování čistoty, mytí oken)
* k údržbě patří i ochrana a prevence před plísní
Jako zvolit velikost?
Je jedno, zda se rozhodnete pro skleník nebo fóliovník, u obou se také musíte rozhodnout, jak budou velké. Když jste ve vaší domácnosti dva starší, dospělí lidé, pak si určitě vystačíte s menším modelem (2,5 x 3 m).
Ale až zjistíte, jak krásně vám ve skleníku dozrávají plody, možná budete později litovat, že jste nesáhli po větším typu (třeba 4 x 6 m). Proto si ještě před nákupem dobře rozmyslete, po čem nakonec sáhnete.
A pamatujte, že minimální rozměry skleníku by měly být alespoň 2,5 x 2 m, v menším je již obtížné pracovat.
A jaký tvar?
Kromě klasického skleníku s kolmými bočními stěnami a sedlovou střechou si můžete zvolit i z dalších tipů:
* Tzv. Japan má boční stěny zkosené. Je-li boční stěna skleníku šikmá, světelné paprsky dopadají kolmo a beze ztrát procházejí sklem. Šikmá boční stěna přitom nijak neomezuje rostliny uvnitř skleníku.
* Oblý tvar skleníku je výhodnější díky lepšímu proudění vzduchu a navíc se přes den tolik nepřehřívá. Je tak k rostlinám šetrnější. Ovšem pokud chcete raději sklo než polykarbonát, pak tyto skleníky mít nemůžete. Sklo totiž nelze ohýbat.
Nepodceňujte doplňky
Až budete mít ten „svůj“ skleník postavený, časem zjistíte, že do něj potřebujete také nějaké příslušenství. Přinejmenším regály a stolky.
* Závěsné regály a poličky umožňují maximální využití bočních stěn, můžete na ně umístit vysévací mísky a nádoby na pěstování bylinek. Úrodu tak můžete sklízet ze dvou poschodí. Také sem můžete odložit nářadí, které tak máte hned po ruce.
Tip Paní domu: Poličky si raději pořiďte plastové nebo plechové, dřevěné mohou chytit plíseň, která se snadno přenese na rostlinky a které se budete jen velmi těžko zbavovat.
* Pracovní stůl vám zaručí pohodlí při vysévání i při přesazování. Nemusíte se ohýbat a máte vše hned po ruce. Vysoký by měl být alespoň 90 cm.
* Úplně na závěr si položte následující otázky: Má být skleník vytápěný? Potřebuji sem přípojku na vodu? Je nutná přípojka na elektřinu? O všem se poraďte s odborníkem, který vám vysvětlí jejich výhody a přínos.
Text: Dana Pešková, Zdroj: skleniky-vp.cz, limes.cz, sklenik-expert.cz, dobrysklenik.cz, Foto a nákresy: skleniky-vp.cz, limes.cz, sklenik-expert.cz, dobrysklenik.cz, PX FUEL