Plnohodnotné žití nekončí ani po šedesátce, sedmdesátce… Stačí být aktivní. Najít si tu správnou zábavu, koníčky, přátele, sport, vzdělávání. Hlavně nesedět doma s chmurnými myšlenkami.
7 tipů pro aktivní život
Život je pohyb. Bez pohybu všechno stagnuje. Nevyvíjí se. A když se věci dají do pohybu, vzniká z chaosu harmonie. Prostě radost žít. Tady a teď. Proto přinášíme 7 tipů pro harmonický život i ve zralém věku.
Ostatně – víte, že čím jsme starší, tím pociťujeme více štěstí? Opravdu. Dokázal to mnohaletý výzkum amerických vědců. A odboural tak mýty o věčně nespokojených a nevrlých „starých bručounech“.
Od určitého věku totiž neřešíme zbytečnosti, naučili jsme se být spokojeni s tím, co máme, a soustředíme se na věci, na nichž opravdu záleží.
1. KONÍČKY
Zahrádka, nebo ruční práce?
Někdo umí vyrobit krásné šperky, jiný má zahradu plnou růží a další peče výtečné dortíky. Ještě nemáte žádný koníček? Naučte se něco nového. Je to úplně jedno, o co se budete zajímat.
Třeba si otevřete svůj blog o vaření, malujte obrázky, naučte se hrát na klavír nebo sbírejte kameny. Hlavně vás to musí bavit. Na nový začátek není nikdy pozdě. Aktivní trávení volného času navíc zpomaluje proces stárnutí a udržuje psychickou pohodu a svěžest.
2. PŘÁTELÉ
Jsou všude, stačí se jen porozhlédnout
Seznámit se s novými přáteli není tak složité, jak se zdá. Zpočátku mohou být klidně „virtuální“. Na internetu je jich spousta, navštivte stránky se svým hobby a oslovte je tam. Co třeba navázat kontakt s mladými lidmi?
Ocení vaše zkušenosti a životní moudrost a vy se díky nim zase nabijete energií, kterou mládí oplývá. A když se zpočátku nepodaří ani virtuální přátelé, vezměte si z útulku pejska.
To by v tom byl čert, aby na pravidelných procházkách nenarazil na kamaráda, s jehož páníčkem si zase budete rozumět vy.
3. SPORT
Batoh na záda a jde se!
Choďte. Za každého počasí, v každé roční době. Každodenní dlouhé procházky jsou tím nejlepším lékem, který si můžete naordinovat. Nic vás to nestojí. Jen pevnou vůli a vytrvalost, každý den navléknout pohodlné pevné boty a vyrazit do terénu.
Chůze, aniž si to uvědomujeme, je nejčastější a nejpřirozenější pohyb, který člověk používá. Přesto někteří z nás zapomněli, k čemu mají nohy. Udělejte si z chození pravidelný rituál a ujděte alespoň 6000 kroků souvislé chůze denně. Nemáte krokoměr?
Pak jděte aspoň 1 hodinu. Protože chodit znamená předcházet nemocem a léčit bez pilulek.
4. VZDĚLÁVÁNÍ
Rozšiřte si obzory
Rozvíjí poznání, trénuje mysl. Nevzdávejte se ho v žádném věku. Snili jste o studiu na vysoké škole a nepovedlo se? Zatím. Univerzitu třetího věku můžete zdolat i teď a propracovat se až k diplomu. Studium je smysluplnou výplní volného času zralých jedinců.
Lidé toužící po dalším vzdělávání se na kurzech potkávají se svými vrstevníky, se kterými mohou sdílet nové poznatky, zkušenosti a zážitky.
Na každý kraj vychází minimálně jedna univerzita třetího věku, takže možnost studovat i v pozdějším věku mají skutečně všichni.
5. ZÁBAVA
Protančit se k radosti
Je tak trochu podobná koníčkům a přece je to něco jiného. Koníčky, to je něco, co děláme dlouhodobě. Zábava může být jednorázová a pokaždé jiná. Důležité přitom je, že se bavíme, že děláme něco, co nám přináší radost, smích a dobrou náladu.
Jděte na párty, přihlaste se do kurzů tance. Začněte cestovat. Od určitého věku k tomu můžete využívat různé slevy – na vstupné, na zájezdy… Občas skotačte a veselte se. A zpívejte si. Často a nahlas.
6. CHARITA
Srdce otevřené dokořán
Podle průzkumů starší lidé lehčeji vycházejí s osobami s extrémně odlišnou povahou. Jsou víc empatičtí a také je více zajímají problémy okolního světa. Zkuste si najít člověka, který vás potřebuje. Můžete se věnovat 2 hodiny týdně dítěti z cizí rodiny.
Strávit s ním příjemné odpoledne, zahrát si, popovídat… Raději byste pomáhali dospělým? Žádný problém. Stacionáře, domovy důchodců a podobná zařízení vás přivítají s otevřenou náručí.
Každá nabídnutá ruka, každé otevřené srdce a každé ucho připravené k naslouchání jsou vítány. Péčí o druhé se člověk udržuje v kondici a mládne.
7. DUCHOVNO A POZITIVNÍ MYSL
Nemusíme nic, ale můžeme všechno
Nemusíte být zrovna věřící, ale přesto v sobě máte něco, co vás občas donutí zastavit se a přemýšlet nad smyslem života. Nebo hledat způsoby, jak se vyrovnat se sebou samým, s druhými i se světem. Jak se stát „duchovním člověkem“?
Třeba jen být přirozený, opravdový a láskyplný. A mít pozitivní mysl. Dokázat se sami sobě zasmát, nebrat se tak vážně a nedělat z komára velblouda… Kdo tohle zvládá víc, než zralí, moudří, životem proškolení lidé?
Lidé, kteří vědí, že smích je kořením života a pozitivní myšlenky mají obrovskou moc změnit náš život. Ať je to vždy k lepšímu!
Text: Dana Pešková, Foto: Shutterstock