Nepodceňujte revmatismus, není to běžný neduh zralého věku, s nímž je třeba se smířit. Naopak, proti revmatickým onemocněním je třeba zasáhnout co nejdříve, aby na těle napáchaly co nejméně škod.
Revmatické potíže se často rozvíjejí jen pomalu. Když už začnou skutečně obtěžovat, zjistíte, že čekací doby na speciální vyšetření trvají týdny, někde i měsíce.
Řada lidí se tak poprvé dostane do revmatologické ordinace až ve stavu, kdy nemoc pokročila a zanechala těžko odstranitelné následky. Vyšší už je také riziko závažných komplikací.
Nejde jen o klouby
A to je ten problém: Dlouhodobý zánět při revmatických onemocněních má dopad nejen na postiženou partii, ale negativně ovlivňuje zdraví také celkově. Co může v těle napáchat?
Revmatologové varují především před narůstajícím výskytem oběhových potíží, což zahrnuje i riziko srdečního infarktu a mozkové mrtvice.
Stejně tak mohou silné vleklé záněty vést k rozvoji osteoporózy, která zvýší bolestivost a omezí mnohdy už tak sníženou pohyblivost. Revmatický zánět ale může také podpořit rozvoj nádorového bujení.
Přesně z těchto důvodů je důležitá včasná léčba revmatismu, aby bránila nebezpečným komplikacím. Nezanedbatelná je ovšem i úleva při nepříjemných dopadech chronického zánětu na každodenní život, neboť způsobuje vyčerpanost, slabost a malátnost.
Potíže nepřehlížejte
Včasné zahájení léčby ovšem u revmatických onemocnění komplikuje také fakt, že se mnohdy projevují netypicky. Při vyšetření tak zavádějí na falešnou stopu. Je to tím, že revmatismus zdaleka neznamená jen bolesti a otoky kloubů.
Existuje několik stovek revmatických onemocnění, které mohou mít různorodé a velmi odlišné projevy. Pro představu zahrnují také svalový revmatismus, ale i dnu nebo Bechtěrevovu chorobu.
Proto bychom sami jako pacienti neměli rezignovat u obtíží, které trvají delší dobu a přes léčbu se nelepší, nebo dokonce zhoršují. Příčinou nezdaru může být právě špatná diagnóza a z ní vyplývající neúčinnost léčby.
Některé z těchto potíží jsou typické právě pro zánětlivá revmatická onemocnění. Čeho si zvlášť všímat?
Varovné signály:
Bolest: Objevuje se nezávisle na fyzické zátěži. Často se ozývá v brzkých ranních hodinách a může budit ze spánku.
Obvykle ji aspoň v počátku rozvoje nemoci dokážou rychle utišit protizánětlivé léky proti bolesti, ale stejně tak pomáhá pohyb, který mírní bolestivost.
Malátnost: Jestliže tento stav delší dobu přetrvává, pak může ukazovat na zánět v těle. Zvláště varující je, pokud slabost, nevýkonnost a malátnost doprovázejí opakované lehce zvýšené teploty do 38 °C.
Noční pocení: Opakované pocení zvláště během spánku, pro nějž se nedá najít jiná zjevná příčina, naznačuje, že v těle probíhá zánětlivý proces. Obvykle ho rovněž doprovází chronická únava.
V tomto případě je vhodné nechat udělat laboratorní vyšetření, které potvrdí nebo vyloučí zánětlivé změny v krvi.
Otoky kloubů: Mohou postihnout rozličné partie v těle, vyskytují se jednostranně, ale i symetricky při určitých onemocněních. Mohou se i stěhovat.
Klouby trápí hlavně ženy
Skutečně, kloubním revmatismem, kterému se správně říká revmatoidní artritida, trpí trojnásobné množství žen než mužů. A i když je toto onemocnění spojováno se stářím, ve skutečnosti se první projevy začínají rozvíjet už ve středním věku i dříve.
Velmi často zánět postihuje zápěstí a drobné klouby rukou, což je pro ženy zvláště nepříjemné jak z estetického, tak praktického ohledu. Pokračující onemocnění totiž vytváří deformity, takže klesá pohyblivost rukou.
Zánět může ale napadnout i další klouby, zejména prsty nohou, loketní a ramenní kloub, méně časté je naopak postižení kyčle a kolena.
Dá se revmatismu předejít?
Bohužel nedá. Příčinou zánětu je totiž chyba ve fungování imunitního systému. Ten mylně označí vnitřní povrch kloubního pouzdra jako cizorodou tkáň a pak na ni začne agresivním způsobem útočit, aby ji zničil.
Imunitní systém k tomu používá metody jinak určené k boji proti národovým buňkám. Navenek se tento útok projeví zpočátku jen otokem postiženého kloubu a pocitem tlaku v něm. Čím déle ale tento chybný imunitní proces trvá, tím výraznější bolestivost způsobuje.
Kloub se mění, ubývá v něm chrupavky, po jejím zničení se narušují i okraje kosti. Tělo se přesto snaží problém řešit a odhalené části kostí, jeden z hlavních zdrojů bolesti, se pokouší uhladit novým růstem kosti. To však vede jen k deformaci kloubu a dalšímu omezení pohyblivosti.
Jde o celkové onemocnění
Bolestivé změny kloubu jsou ovšem jen viditelnou částí choroby, ve skutečnosti jde vzhledem k roli imunitního systému o celkové onemocnění. S jeho postupem se proto začnou objevovat rozmanité další potíže v různých tělesných partiích.
Viditelné a na první pohled zřetelné jsou tvrdé bulky pod kůží. Usazují se hlavně v okolí nemocných kloubů, tedy na prstech a na lokti, a reagují na pohmat bolestivě. Mnohem záludnější jsou ale neviditelné změny v těle.
Revmatický zánět může v důsledku vést k anémii i postižení ledvin nebo zraku, může také dále zvýšit bolestivost a omezit pohyblivost, když napadne šlachy nebo krční páteř.
Léčit co nejdříve
Aby se takovému rozšíření nemoci na další tkáně podařilo zabránit, je naprosto zásadní zahájit léčbu včas. To v ideálním případě znamená do tří měsíců od objevení prvotních potíží v kloubu.
Pak je také největší šance na to, že se podaří kloub udržet dlouhodobě pohyblivý a bez bolesti. Už vzniklé poškození v kloubu se sice odstranit nedá, ale terapie dokáže omezit další postup ničení kloubu a vznik deformací.
Nikoli nepodstatným důvodem pro včasnou léčbu je i to, že pomůže zmírnit vyčerpanost a slabost, která revmatoidní artritidu doprovází a může být podobně nepříjemná jako při chřipce.
Kouření jako přitěžující okolnost
Co chybu v imunitním systému vyvolává, zatím věda nezjistila. Jisté je, že podstatnou roli v tom hraje genetický sklon k tomuto onemocnění a ten patrně v kombinaci s určitými toxickými látkami dokáže revmatické procesy spustit.
Ve většině případů je podle medicínských studií spouštěcím momentem kouření. Tabákové toxiny navíc dokážou zhoršit průběh nemoci a omezit účinky léčiv.
Co podpoří léčbu?
Pro zachování a obnovení pohyblivosti postižených kloubů je zásadní pravidelný trénink. Toto doporučení určitě od lékaře dostanete a je vhodné se ho skutečně držet a cvičení zařadit na denní program.
Pohyb bude pomáhat také tlumit bolest, už proto je vhodné překonat počáteční nepříjemné pocity. K nejvhodnějším pohybovým aktivitám patří jóga, nordig walking i běžná chůze, cvičení ve vodě, tajči a pilates.
Kromě pohybu přispívá ke zvládnutí potíží zdravější jídelníček, prospěšné má být zejména omezení sladkostí, některá doporučení se týkají i snížení spotřeby masa. S ohledem na zátěž těla kladenou na velké klouby se pak vždy vyplatí redukce nadváhy.
Bolest přetížených kloubů
Postupný rozpad kloubu může vyvolat nejen zánět, ale také přetížení nebo špatné postavení kloubu při pohybu. I v tomto případě jde o revmatické onemocnění, a sice o artrózu. Oproti zánětlivé artritidě je to spíše nemoc vyššího věku.
Poškozené klouby reagují velmi citlivě na pohyb, což je tím nepříjemnější, že se často jedná o velké klouby kyčlí a kolenou. Aktivita sice i zde přispívá k udržení pohyblivosti a zmírnění potíží, ale za cenu překonávání vyšší bolestivosti.
Pohyb podporuje tvorbu kloubní tekutiny a ta zmírňuje bolestivé tření v poškozeném kloubu.
Důležitá je prevence
Artróze je snazší předcházet, což znamená zejména ve vyšším věku šetřit klouby před nadměrnou zátěží a také před úrazy. Právě zlomeniny jsou jedním z hlavních důvodů, proč dojde k narušování chrupavky. Pozor na sporty spojené s doskoky, což může být například tenis nebo lyžování.
Další častou příčinou vzniku artrózy jsou ortopedické vady, kdy při hledání úlevové polohy nadměrně zatěžujeme zatím zdravé klouby. Taky pomohou speciální vložky do bot, uleví nejen při akutní bolesti při chůzi, ale působí i jako prevence kloubních změn.
Text: Lenka Korandová, foto: Shutterstock