Určitě se mnou budete souhlasit, že v topení dřevem je kus romantiky. Jen tak sedět před krbem a dívat se do plamenů, nebo při domácí práci poslouchat praskání polen je kouzelné a velmi uklidňující.
Topit dřevem je v porovnání s ostatními zdroji tepla bezkonkurenčně nejlevnější. A pokud myslíte „zeleně“, víte, že je také ekologické. Při jeho spalování nedochází k tvorbě skleníkových plynů.
Jestli se ale trápíte otázkou, jaké dřevo je na topení nejlepší, odpověď je jednoduchá – suché.
To znamená, že dřevo, kterým už teď ládujete kamna, kotle nebo krby, by mělo být to, které jste před rokem či dvěma narovnali do dřevníku, přístřešku nebo dobře větrané, ale nevytápěné místnosti.
Jen takové dřevo bude dobře hořet a jeho saze nebudou mastné, takže vám nebudou zanášet komín.
Dřevníky
Pokud neskladujete dřevo přímo v domě, můžete si pořídit dřevník.
Je důležité, aby byl zastřešený, dobře větratelný a zespodu izolovaný, aby se zamezil přístup vlhka od země. Dřevo v něm ukládáme 5 až 10 cm od stěn, aby mohl vzduch cirkulovat. Polena na sebe neklademe příliš těsně a určitě je neskládáme až „po střechu“. Dřevo také není vhodné zakrývat plastovou plachtou.
Jak poznat správně proschlé dřevo
Nezjistíme to na první pohled či dotek. Jediným spolehlivým ukazatelem vlhkosti dřeva je digitální vlhkoměr. Nejlevnější koupíte už za 500 korun. Aby se dřevo zbavilo většiny vlhkosti, potřebuje na to dva, některé až tři roky!
Podle odborníků byste první rok měli nechat sušení na přírodě. Dřevo naházet volně na hromadu a bez přikrytí je nechte napospas živlům. Ostré slunce, déšť a mráz zajistí, aby si voda našla cestu ven.
Ve druhém roce je potřeba dřevo naštípané uložit pod větraný přístřešek, aby dokonale proschlo. Potrvá několik měsíců, než vlhkost klesne pod hranici 29 procent, abyste z paliva využili maximum jeho energie. Výjimku tvoří bukové a březové dřevo. Ty ukládejte přímo pod přístřešek.
Správný je žlutý plamen
Kvalitně proschlé dřevo hoří jasným, dlouhým žlutým plamenem a nová polínka se velmi ochotně připalují od těch už hořících. Vlhké dřevo hoří krátkým, modravým plamenem a uvolňuje se z něj pára, která se sráží v chladnějších částech ohniště.
Někdy se stává, že mokré dřevo píská a na jeho koncích bublá vodnatá pěna. S mokrým dřevem klesá výkon výhřevného tělesa pod 50 procent, a tak je v domě zima, i když máte dřeva v kotli dostatek.
Jaký druh zvolit
Měkkým dřevem roztápíme, protože hoří mnohem rychleji a připraví kamna či krb pro přiložení tvrdého dřeva. To vydrží hořet déle a my pak nemusíme tak často přikládat.
Tvrdé dřevo můžeme nahradit i dřevními či kůrovými briketami, které hoří srovnatelně dlouho, někdy i víc.
Co tam nepatří
Do kotlů, kamen a krbů určitě nepatří dřevotříska a laťovka, protože obsahují pojivo a klih.
Stejně tak netopíme lakovaným, mořeným a barveným odpadním dřevem. Do krbu nepatří ani papírový odpad, karton či plasty. Tyto materiály navíc zvyšují riziko požáru.
Měkké dřevo
Měkké tuzemské dřevo je typické vyšším obsahem pryskyřic, proto je vhodné k výrobě třísek a menších polínek určených k roztopení ohniště.
Rychle a intenzivně hoří, ale kvůli obsahu pryskyřic při tom praská, odletují z něj jiskry a spaliny znečišťují prosklená dvířka krbů.
Topol: Dobře se štípe, hoří velmi rychle, ale má malou výhřevnost. Schne 1 rok.
Lípa: Výborně hoří, ale příliš rychle. Schne 1 rok.
Smrk, jedle, borovice: Nejrozšířenější palivové, velmi měkké dříví. Má dobrou výhřevnost, dobře se z něj vyrábějí třísky na zátop, dokáže vysokou rychlostí rozehřát topné těleso, při hoření praská. Doba schnutí – 1 rok.
Modřín: Křehké, hodně sukovité dřevo uvolňuje víc sazí než smrkové dřevo. Schne 1 rok.
K velmi měkkým až měkkým dřevinám mj. ještě patří vrba, olše, jíva.
Tvrdé dřevo
Ideálním palivem pro otevřené krby je tvrdé dřevo listnatých stromů. Při hoření nepraská a neodletují z něj žhavé oharky. Ceněné je i pro to, že po dobu hoření vytváří pevné uhlíky, které odhořívají pomalým tempem.
To je praktické při vaření na sporáku nebo v kachlových kamnech a při nočním topení, kdy není potřeba často přikládat palivo. Buk, dub a habr patří mezi nejpopulárnější.
Bříza: Je nejpoužívanější dřevinou pro topení. Dobře hoří, i když není důkladně usušená, nepraská. Kůra hoří i mokrá. Doba schnutí 1 rok.
Dub: Velmi tvrdé dřevo. Má vysokou výhřevnost, pomalu hoří. Doba schnutí by měla být delší než 2 roky.
Buk: Ideální dříví pro krby. Hoří pomalu a má vysokou výhřevnost. Doba schnutí 2 roky.
Habr: Má nejvyšší výhřevnost, ale je drahý. Doba schnutí 2 roky.
Ořech: Velmi drahé dřevo, které se nevyplácí kupovat na topení. Proschnout se musí nechat až 4 roky.
K tvrdým dřevinám ještě patří: javor, třešeň, jabloň, jasan, hrušeň, švestka, akát. Středně tvrdé dřevo mají kaštan, platan, líska a neobyčejně tvrdé – eben cejlonský a jiné exotické dřeviny.
Tip: Dřevo nechte před přiložením ohřát v místnosti, nedojde tak ke zbytečnému zchlazení ohniště, pokud jsou polena studená či zmrzlá.
Pomocníci
Sekera
Jestli patříte k lidem, kteří si sami štípou dříví, pak mějte vždy po ruce pořádnou a hlavně ostrou sekeru. Dobré je si pořídit sekeru štípací. Má vychytanou ergonomii, a tak se s ní hned tak neunavíte.
Většina ze seker na trhu se dodává s nabroušeným ostřím porovnatelným se zálesáckým nožem. Ale existují tvrdá dřeva, jako například z ořechu nebo dubu, při jejichž štípání se pořádně nadřete i s dobře nabroušenou sekyrkou. Proto potřebujete štípačku.
Štípačky
Při štípání kratších polen je nejpraktičtější vřetenová štípačka. Na trhu je nejdostupnější a nejlacinější. Má-li silný motor, poradí si i s delšími kmeny.
Horizontálně hydraulické štípačky jsou určené pro zpracování menšího množství dřeva, například na chalupě. Vystačí si s jednofázovou zásuvkou a svědčí jim práce s měkkým dřevem jehličnanů. Jejich klín štípe při pohybu kulatinu na dvě části.
Vertikálně hydraulické štípačky jsou určené pro větší zátěž, vyžadují však třífázovou přípojku. Díky vysokému pracovnímu tlaku dokážou štípat kulatinu na čtyři díly a poradí si i se silnými sukovitými kusy.
A něco navíc
Abyste poznali, jestli kamna nepřetápíte, nebo naopak příliš neškrtíte, pořiďte si spalinový teploměr. Vynášení popela vám výrazně usnadní krbový vysavač – separátor popela. A pokud nemáte po ruce měkké dřevo na podpal, kupte si chemický podpalovač.
Text: Laura Skrčená, Foto: shutterstock