Působivá zahradní dekorace, podpora pod pnoucí rostliny, ale každopádně ideální místo k odpočinku v horkých letních měsících…

Největší oblibě se tradičně těší dřevěná loubí a orientální či rustikální pergoly, v případě moderní architektury dostávají přednost pergoly kovové. Stále oblíbenější jsou i konstrukce pevně opřené o zeď.

Ty se objevují v městské zástavbě jako zastínění teras u domů. Setkáváme se i s variantou, kdy jsou stínící trámky loubí nahrazeny bambusovými a proutěnými roletami nebo makrolonem (druh plexiskla) či jiným polykarbonátem.

Zděné nebo ze dřeva?

Ke stavbě lze použít cihlové nebo kamenné sloupy, aby spolehlivě podepřely těžké vrchní překlady. Menší pergoly spíš stavíme ze sloupků dřevěných. Z materiálů se víc než smrk hodí borovice a modřín.

Pergola bude také líp vypadat, když budou konce překladů seříznuté či jinak tvarované. Hrubě tesané sloupky zas dodají loubí selský vzhled, vyhovující spíš venkovským zahradám, do lesa se zase hodí kulaté kmeny i s kůrou.

Důležité je ovšem dřevo správně ošetřit a důkladně namořit. Kvůli stabilitě by měly být sloupky usazeny do betonu, či nebo vyztužené.

Čím pergolu obrůst?

Při plánování, jaké popínavé rostliny použít pro ozelenění pergoly či altánu je třeba přihlížet k orientaci světových stran stavby, řídit se intenzitou slunečního svitu a dle toho rostliny vybrat.

sever – hodí se podražec nebo břečťan

jih – vhodné jsou i kvetoucí druhy – akébie, trubač (kampsis), zimokeře, plamének (klematis), jasmín, přísavník, popínavé růže a samozřejmě vistárie. Výborně se daří i jednoletým popínavkám, například chmelu, povíjici, fazolím a hrachoru, lichořešišnici aj.

západ – volíme podražec, zimokeř, odolnější druhy clematisů, břečťan, hortenzie, přísavník, většinu druhů zimolezů, vistárie, ale třeba i maliny a ostružny

východní – vybíráme kvetoucí trubače, plamének, břečťan, chmel, přísavník, popínavé růže a vistárie, je možné i použití popínavého vína

Text: Dana Pešková, Foto: Shutterstock