Tvrdá pravda o migréně – žádné „bolení hlavy“. Kdo tento krutý stav nikdy nezažil, neumí si představit, jak paralyzující bolest spojenou s dalšími nepříjemnými jevy nemocný prožívá.

Každý desátý člověk trpí migrénou. Naprostou většinu tvoří ženy. Je to závažné neurologické onemocnění, které doprovází nevolnost, poruchy vidění, citlivost na světlo a zvuky, pocení, extrémní únava a depresivní stavy.

Výjimkou není ani zimnice, návaly horka, průjem a mžitky před očima. Migréna je vskutku zcela odlišná od bolesti hlavy a dokáže migrenika zcela ochromit, dokonce vyřadit ze života. Pokud touto nemocí trpíte, svítá vám obrovská naděje.

Konečně je na světě účinná léčba, která dokáže snížit četnost i intenzitu záchvatů až o 50 procent.

Léky na bolest

Přestože je migréna třetím nejčastějším onemocněním na světě, ti, které postihuje, o ní s lékaři neradi mluví. Většina z nich raději sáhne po léku proti bolesti. Užívání analgetik pomocí samoléčby je ale špatné a není to řešení.

Po čase přestávají účinkovat a navíc jsou pro organismus obrovskou zátěží. Paradoxně může jejich nadužívání dokonce vést k silné bolesti hlavy. Přitom i u nás už mohou migrenici navštívit speciální centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy. Tam se o ně postará zkušený neurolog.

Co to jsou triptany

Významným objevem v 90. letech minulého století, který posunul léčbu migrény hodně kupředu, byla antimigrenika. Především tzv. triptany jsou určené k léčbě akutních záchvatů a významnou roli hrají i v současnosti.

Triptanů je k dispozici celá řada, s nejrůznějšími vlastnostmi. Při léčbě se nejprve sahá po těch užívaných ústně ve formě tablet. Dalšími formami jsou sprej nebo injekce. Lidem po infarktu, s vysokým krevním tlakem a těhotným ženám jsou však zapovězeny.

Biologická léčba

Při nejnovějších výzkumech vědci zjistili, že pro rozvoj migrény je klíčová malá bílkovinová molekula (tzv. neuropeptid CGRP), která určitým způsobem ovlivňuje činnost mozku a těla.

Právě tato specifická molekula se ve vyšším množství uvolňuje v průběhu migrenózního záchvatu. Stala se proto významným cílem při hledání vhodné léčby.

Protilátky proti ní byly nalezeny a na farmaceutickém trhu se objevily první čtyři biologické léky, které dokážou situaci pacientů výrazně zlepšit. Nejmodernější léčba je preventivní a má za cíl záchvatům migrény předcházet, působí však zároveň i léčebně.

A studie potvrzují, že u těžkých pacientů dokáže snížit četnost i intenzitu záchvatů o 50 procent.

Migrénu mohou ovlivnit nejrůznější faktory

Vedle dědičnosti je to také stres doma i v zaměstnání, deprese, onemocnění krční páteře, dietní chyby, dokonce i menstruace nebo menopauza, nedostatek spánku a spousta dalších.

Lékaři proto doporučují cílenou změnu životosprávy, psychoterapii, hormonální léčbu nebo fyzioterapii. To vše může podstatně počet migrenických záchvatů snížit.

Intenzitu bolesti při typickém záchvatu označily při průzkumu ženy za téměř shodnou jako při porodu (typický záchvat migrény: 7,1 bodu na desetibodové stupnici, porod: 7,3 bodu).

Jenže zatímco po právě rodící ženě by sotva někdo požadoval plnění pracovních úkolů, u nemocných s migrénou jsou někdy zaměstnavatelé méně shovívaví.

Konzultace k článku poskytli

MUDr. Jolana Marková (primářka Neurologické kliniky 3. LF Thomayerovy nemocnice v Praze a vedoucí centra pro diagnostiku a terapii bolestí hlavy)

MUDr. David Doležil (neurolog z Headache Centra Praha a předseda Společnosti pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy)

Zdroj: czech-hs.cz Foto: Shutterstock a archiv MUDr. Jolany Markové (deník migrenika)