Titulek nenadsazuje. Když nás přepadne strach, úzkost, nebo dokonce panika, rozehraje nepěkné a pro duševní rovnováhu ničivé divadlo. Jak se bránit?

Strach je emoce a jako každá jiná emoce manipuluje naším vnímáním skutečnosti. Situaci, která je v nějakém ohledu ohrožující, vykreslí jako úplnou katastrofu. Tahle zkušenost je prastará. Proto naši předkové vymysleli stále platné přísloví, že strach má velké oči.

4 metody, jak se bránit

Náhlý strach nám především bere schopnost racionálně posoudit situaci a zjistit, jak velké – či malé – je ohrožení ve skutečnosti. Následující návody směřují právě k obnově schopnosti klidně uvažovat. Vyberte si tu, která právě u vás nejlépe zabere.

Vytvořte si odstup

Všichni máme tu zkušenost, že je mnohem snazší řešit cizí potíže než své vlastní. A právě k tomu směřuje rada vytvořit si odstup. Zkuste ze své situace, v níž jste utopeni, o krůček poodstoupit. Pomůže vám k tomu účinná metoda v podobě hlubokého dýchání.

Začněte se soustředit výhradně na svůj dech, na to, jak proud vzduchu prochází sem a tam dýchacími cestami, a snažte se jeho pohyb vědomě zpomalit. Když se vám jeho tempo podaří snížit, uvědomíte si, že také poněkud opadla vlna vzedmutých emocí.

V tu chvíli si také už dokážete říct: „Tak klid a zachovat chladnou hlavu. To se dá zvládnout! “

Důležité: Nevracejte se k předchozímu duševnímu stavu, ale zkuste se zabývat jinými záležitostmi.

Racionalizujte si problém

Strach se podobá stínu a každý stín leká mnohem víc, než když si posvítíte na to, co skrývá. K racionalizaci problému mají sklon hlavně lidé s technickým myšlením.

Takového člověka není na škodu požádat o pomoc při probírání problému, zejména pokud naopak patříte k emotivním povahám. Racionalizaci ale můžete zvládnout i sami, vhodným přípravným krokem je výše zmíněné zklidnění emocí hlubokým dýcháním.

Poté si vezměte na pomoc papír a tužku. Doprostřed

si zakreslete symbolicky, co vás vlastně vyděsilo. Ztráta zaměstnání? Krádež? Šikana? Přemýšlejte a kreslete dál, jak se taková situace dá nejsnáze řešit.

Důležité: Kreslení je podstatné. Jakmile budete o záležitosti jen uvažovat, vaše myšlenky se rozběhnou mnoha směry a začnou vás děsit dalším možným nebezpečím.

Zastavte splašenou projekci

Pokud vás přepadne nikoli strach z konkrétní záležitosti, ale spíš neurčitá úzkost, bude vás mučit tím, že si z vaší paměti vytáhne, z čeho jste naposledy měli obrovský strach.

Neurčitá úzkost se tak zvrhne v tíživý strach, který živě vyvolá vzpomínky na dobu, kdy jste přišli o práci, o někoho blízkého nebo třeba o bydlení. Nevybaví se věcná stránka někdejšího problému, ale palčivá úzkost, která tuto situaci doprovázela.

Ta může být tak silná, že vám zabrání v prosté úvaze, že dnes je vše jinak a že se vlastně zatím nic neděje a možná ani dít nebude. V tuto chvíli existuje jediná pomoc – silou vůle se od minulosti odpojte a přerušte další vynořování vzpomínek.

Důležité: Účinnou pomocí při vyčištění hlavy od minulých strachů je soustředěná fyzická práce nebo intenzivní cvičení.

Braňte pocit vlastní hodnoty

I na tu totiž strach zaútočí. Jakmile máme strach, padá dolů i naše sebevědomí, zvláště to předstírané. Tím se cítíme ještě bezmocnější a vydáni situaci na pospas.

Proto je důležité zejména za déletrvající životní nepřízně, doprovázené opakovanými stavy strachu, bránit svůj pocit vlastní hodnoty. Jak to udělat? Zkuste se oprostit od úzkostných myšlenek a vrátit se v duchu do dětství.

Do pocitu bezpečí a k obrovské hodnotě, kterou jste měli pro rodiče, sourozence a kamarády. Tam v duchu pobývejte a uvědomujte si, že jste stále ten samý cenný člověk. Že vám tu hodnotu, kterou máte, nemůže žádná životní nepřízeň vzít.

Důležité: Velkou výhodou je, pokud můžete svůj pocit vlastní hodnoty opřít o nějakou víru nebo přesvědčení.

Strach, nebo panika?

Stavy paniky jsou víc než jen koncentrovaným zážitkem čistého strachu. Jde o velice intenzivní a traumatizující zážitek, naštěstí však netrvá dlouho, obvykle jen několik minut.

Ojedinělý panický záchvat se může objevit i bez příčiny, k jeho vyvolání stačí hluboké psychické nebo fyzické vyčerpání. Takovou zkušeností projde během života většina lidí, aniž by se u nich záchvat paniky ještě někdy opakoval.

V opačném případě, pokud se záchvaty paniky vracejí, je třeba nalézt příčinu a stav léčit, protože je pro postiženého člověka vysoce zatěžující.

Jak záchvat vypadá?

Panika udeří z čista jasna a zcela vás srazí pocitem, že vám jde o život. Přepadne vás prudký strach ze smrti a pocit, že se zblázníte. Budete mít pocit, že nemůžete pořádně dýchat, jako by hrudník sevřel těžký a někdy bolestivý krunýř.

Také krční svaly křečovitě ztuhnou. Ruce se třesou a potí. Srdce zběsile buší, zrychluje se i dýchání. Nemůžete jasně přemýšlet, jen se snažíte iracionální nebezpečí přežít. Naštěstí záchvat paniky obvykle do 15 až 20 minut přejde tak náhle, jako se objevil.

Strach vyčerpává

A panika ještě více: I když nemá dlouhé trvání a po pár minutách zase odezní, zůstává po ní stav hlubokého vyčerpání. Příčina je prostá. Poplach, který naše psychika vyvolala, bralo tělo vážně a spustilo reakce, které spálily momentální energetické rezervy.

Poněkud odlišně vyčerpávající je strach. Odčerpává energii pomaleji, ale dlouhodobě. To může vést k větší nemocnosti, potížím se spánkem a postupnému nabírání na váze.

Text: Lenka Korandová, foto: PX FUEL