Karob je zdravější alternativou kakaa nebo čokolády, obsahuje velké množství bílkovin, minerálů a vitamínů. Také se mu říká čokoláda ze stromu a vy ho určitě znáte jako svatojánský chléb.
Jeho kvality si byli vědomi už ve starověkém Řecku a Egyptě, kde tvořil běžnou součást jídelníčku.
Později se sladké lusky svatojánského chleba prodávaly po kusech na tržištích jako laskomina, zvláště dětem velmi chutnaly, kuchařky je používaly k ochucování pokrmů. Pak jsme na něj pozapomněli. Přitom karob má spoustu předností.
Obsahuje hodně vlákniny, ale také vitamin B1 a D, provitamin A a řadu minerálů jako draslík, hořčík, železo, mangan, chrom, měď, nikl i vápník, na nějž je dokonce třikrát bohatší než mléko.
Méně tuku…
Chutí je podobný kakau, ale bez hořkosti, je aromatičtější a ovocně nasládlý. Liší se také v obsahu tuků. Kakau se připisuje až 23 % tuku a pouze 5 % cukru, v případě karobu je to 7 % tuku a až 48 % cukru, proto není nutné ho uměle přislazovat. Kalorická hodnota karobu je tak asi o třetinu menší než u kakaa.
…a žádný kofein
Karob má navíc příznivý vliv na trávení, snižuje hladinu cholesterolu v krvi a na rozdíl od kakaa jeho požití nezrychluje tep, nevyvolává poruchy spánku nebo hyperaktivitu. Oproti kakau neobsahuje kofein ani alergenní látky.
Vhodné pro celiaky
Výčet předností této suroviny ale zdaleka nekončí. Díky vláknině pomáhá při trávení a potraviny z obsahem karobu jsou vhodné pro osoby trpící celiakií.
Ale nebojte se, na čokoládě z karobu, tyčinkách i sušenkách si pochutnáte stejně jako na čokoládových, jen jsou prostě mnohem lépe stravitelné.
Suší se velmi obezřetně
Při sušení lusků se nesmí používat tepelné procesy a ani kouř. Je to nutné už kvůli zachování výživových hodnot plodu. Dužina z lusků se zpracovává nejčastěji drcením a následně vymletím na karobovou mouku. Sytost barvy závisí na délce pražení.
Existují karobové prášky světlé (L), středně tmavé (ML) a tmavé (0). Dokonce lze sehnat i extra tmavý karobový prášek. Všechny druhy se dají koupit v prodejnách zdravé výživy.
(Do boxu).
Karobový prášek je získáván z plodů zelené dřeviny Ceratonia Siliqua rostoucí ve Středomoří a je znám také jako rohovník. Větší popularitu však má název svatojánský chléb, který karob získal díky legendě, že ho prý s oblibou jedl svatý Jan.
Stálezelený strom dorůstá výšky 15 až 17 metrů. Plody − lusky jsou při plné zralosti tmavě hnědé a obsahují 4 až 10 semen. Od hmotnosti semen byla ve starověku odvozena váhová jednotka karát, která udává ryzost zlata.
Karob se nyní do českých kuchyní navrací. Protože se kakao a karob od sebe chutí v podstatě neliší, můžeme karobovým práškem nahradit kakao v pečivu i cukroví a nikdo tuto záměnu nepozná. A jak připravit karobová kolečka a nugát?
Nugát z karobu
Potřebujete:
400 g práškového cukru, 50 g vanilkového cukru, 500 g másla, 1 plechovku slazeného kondenzovaného mléka, 2 polévkové lžíce karobu
Jak na to:
1) Všechny suroviny vložte do rendlíku a do vodní lázně, na mírném ohni míchejte, až se rozpustí cukr. Podle potřeby nařeďte vodou. Krátce směs za stálého míchání povařte.
2) Jakmile můžete z kousku hmoty vytvořit kuličku, sundáte nugát z plotýnky a mícháte, dokud nezačne houstnout.
3) Poté hmotu nalijte do tukem vymazané čtvercové formy, nechte částečně ztuhnout a nakrájejte na kousky ostrým nožem. Můžete také tvarovat jednotlivé kuličky a případně je obalit v karobovém či kakovém prášku.
Karobová kolečka
Potřebujete:
300 g hladké mouky, 60 g másla, 2 lžíce mléka, 1/2 prášku do pečiva, 1 lžíci karobu
Jak na to:
Ze surovin vypracujte těsto, které necháte přes noc uležet. Po vyválení z něj vykrajujte kolečka, která na vymaštěném plechu pečte 5 až 10 minut při teplotě 175 °C. Kolečka poté namáčejte v polevě a slepujte krémem.