Možná už jste měli po použití nového krému pleť jako v ohni. A když jste si přečetli jeho složení, nestačili jste se divit. Namísto heřmánku jste v něm našli plno neznámých názvů.
Na zadní straně každého kosmetického výrobku najdete buď zkratku INCI, nebo slovo Ingredients čili Složky. Pod ním jsou vyjmenované látky, které obsahuje, z nichž však některé mohou být pro naše tělo škodlivé a nebezpečné. Na které si dát zvláště pozor?
Oxybenzon
Uměle vytvořenou látku můžete objevit v balzámech na rtech nebo make-upu, ale hlavně bývá součástí opalovacích krémů. Funguje totiž jako UV filtr, takže chrání pokožku vystavenou slunci.
Jenže problém je v tom, že při oslunění může na kůži vyvolávat alergickou vyrážku nebo tzv. sluneční akné. Může také narušovat činnost štítné žlázy.
Kosmetika, která se vyrábí v rámci EU, musí sice splňovat jisté normy – u oxybenzonu je povolena maximální koncentrace 10 % – přesto se přípravkům s oxybenzonem raději vyhněte.
Jaké jsou varianty? Můžete zkusit krémy s co nejpřírodnějším složením, které sázejí na ochranu proti slunci založenou na účinku slunečnicového, avokádového, sezamového či vinného oleje.
Jejich slabinou je ovšem to, že omezují jen průchod UVB paprsků. To znamená, že poskytují určitou ochranu před spálením kůže, ale neblokují UVA paprsky, které poškozují DNA a mohou vyvolat rakovinu.
Silikony
Najdete je ve vlasových a stylingových produktech, protože fungují jako vlasové změkčovadlo.
Silikony na jednu stranu vlasy zjemňují, dodávají jim lesk a snižují tvorbu mazu, ovšem z dlouhodobého hlediska vlasové vlákno obalují voděodolným filmem, který ho ničí.
Silikony v krémech zase ucpávají póry a vysušují pokožku, vstřebávají se a naše tělo je nedokáže odbourat. A jak výrobky se silikony poznáte? Mají většinou koncovku -cone, -conol či -silofane. Jako například Amodimethicone či Dimethiconol.
Jaké jsou varianty? Kupujte kondicionéry bez silikonů, zato s olejem z meruňkových jader nebo slunečnicových semen, někdy také s bambuckým máslem. Bezoplachová péče někdy sází na para olej anebo panthenol snižující dráždivost pokožky.
Jinou možností jsou šampony s výtažky z aloe vera, které zvláčňují a hydratují vlasové vlákno.
Syntetické tenzidy
Používají se jako emulgátory, pěnidla či změkčovadla. Škodlivé jsou hlavně ty výrobky, které obsahují tzv. tenzidy SLES (Sodium laureth sulfate) a SLS (Sodium Lauryl Sulfate).
Můžete je najít ve vlasových produktech, hlavně šamponech, ale i v mýdlech a pracích prostředcích.
Mohou způsobit podráždění očí, a jsou-li v šamponech, pak mohou poškodit vlasové kořínky, čímž podporují padání vlasů, a navíc vysušují i vlasovou pokožku – způsobují její zčervenání a tvorbu lupů.
Při nepřetržitém kontaktu s pokožkou dokonce mohou vyvolat astmatické záchvaty. Státní zdravotní ústav ovšem zdůrazňuje, že pokud šampony s tenzidy nepoužíváte nadmíru často, nemůže dojít k výraznému ohrožení vašeho zdraví.
Jaké se jim vyhnout? Poohlédněte se například po tuhém šamponu bez parfemace, prospějí vám také výrobky s arganovým olejem či bambuckým a kakaovým máslem.
Vybírejte výrobky obsahující méně nebezpečné tenzidy, jako je například SCS neboli Sodium Coco sulfate a Cocamidopropyl betaine. Obsah tenzidů v přírodní kosmetice schvaluje uznávaná certifikace EcoCert. A zkusili jste už na jemné přepírání mýdlo s jelenem? Obsahuje pouze přírodní tenzidy…
Parabeny
Jsou to konzervační látky, které se nacházejí v široké paletě kosmetických výrobků od mýdla až po make-up. Pokud produkt obsahuje vodu, pravděpodobně v něm budou také parabeny, protože chrání výrobek před bakteriemi.
Parabeny mohou způsobovat alergie či podráždění očí a kůže a podle názoru některých odborníků mohou být potenciálně karcinogenní – mohou být jedním ze spouštěčů rakoviny prsou.
Jak se jim vyhnout? Všímejte si štítků na výrobcích. Ty bez parabenů jsou tak označeny.
Kupujte produkty, které používají přírodní konzervační látky jako oregano, tymián, rozmarýn, vodilku kanadskou, extrakt z grapefruitového ovoce nebo levandulový olej.
Ftaláty
Známá změkčovadla PVC se přidávají i do mnoha kosmetických přípravků, krémů, sprejů na vlasy, laků na nehty, a dokonce některých vůní. Používají se hlavně k zafixování syntetické parfemace, ale také například umožňují, aby tělové mléko lépe přilnulo k pokožce.
Hlavním rizikem ftalátů je, že narušují endokrinní systém. Co to znamená? Když se vstřebají do těla, působí podobně jako estrogeny a narušují normální hormonální funkce. Kromě toho také mohou vyvolávat alergie a astma. Nevhodné jsou hlavně pro malé děti.
Jak je poznáte? Jejich název vždy končí slovem ftalát, ve zkratce mají většinou poslední písmeno P (např. BBP a DBP).
Jak se jim vyhnout? Hledejte výrazy jako „dibutylftalát“, či „diethylftalát“, a pokud na výrobcích jsou, raději se jim vyhněte.
U parfémů nemusí být na štítku přímo uvedeno, že obsahují ftaláty, a tak chcete-li mít jistotu, rozhodněte se pro přírodní vůně.
Hliník
Obsahují jej deodoranty a antiperspiranty, protože stahuje potní žlázy. Pokožku sice nedráždí, ale může ucpávat potní žlázy, a navíc se vstřebává do těla.
Při dlouhodobém používání pak hliníkové usazeniny v těle mohou způsobit problémy nervového systému, špatnou funkci ledvin nebo mít negativní vliv na plodnost.
Hliník je na štítcích kosmetických výrobků většinou pojmenován jako Aluminum chloride či Aluminum chlorohydrate.
Jaké jsou varianty? Výrobci jej v přírodní kosmetice dokáží nahradit například jedlou sodou nebo kamencem.